Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Europarlament přivítal plán ReArm Europe, Rusko je podle něj největší hrozbou

Europarlament přivítal plán ReArm Europe, Rusko je podle něj největší hrozbou

ČTK
12. 3. 2025
© Evropský parlament

Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm Europe. Podle europoslanců Rusko dnes představuje pro EU největší hrozbu. Evropský parlament také chce, aby rozhodování v záležitostech obrany bylo méně složité, například opuštěním principu jednomyslnosti.

Evropský parlament žádá zvýšení výdajů na obranu kvůli rostoucí globální nestabilitě, válce na Ukrajině i změně postoje americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Rusko europoslanci označují za „nejvýznamnější přímou a nepřímou hrozbu pro EU a její bezpečnost“. Unie podle usnesení čelí největší hrozbě pro svou celistvost od konce studené války.

V usnesení Evropský parlament vítá plán ReArm Europe, který by mohl podle Komise pomoci nalézt až dalších 800 miliard eur (20 bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu ve výši 150 miliard eur. Vyzvali také k tomu, aby Evropská komise zvážila vydání speciálních dluhopisů, které by financovaly výdaje na vojenské technologie a obranu.

Usnesení podpořilo 419 poslanců z 669, kteří se účastnili hlasování. Proti jich bylo 204, 46 se zdrželo. Většina českých europoslanců byla proti usnesení. Jedná se o zástupce Ano, Přísahy, Motoristů, SPD a Stačilo!. Pro byli europoslanci za ODS, STAN, Top 09, KDU-ČSL a Piráty.

Europoslanci také vyzvali unijní státy, aby více spolupracovaly v oblasti obrany, například prostřednictvím společných nákupů. Podle Evropského parlamentu by se neměla prohlubovat závislost unijních států na technologiích ze zemí mimo EU, například Spojených států. Europoslanci podporují možnost, aby v rámci Severoatlantické aliance vznikl „evropský pilíř, který by mohl jednat i nezávisle na USA a dalších neunijních zemích v NATO.

V hlasování podle informací ČTK neuspěl požadavek, který obsahoval kompromisní návrh usnesení, aby unijní země vynakládaly nejméně tři procenta HDP na svou obranu.