Příští sedmiletý rozpočet EU má Evropské komisi a členským státům umožnit pružněji přesouvat peníze mezi jednotlivými prioritami. Podle bruselského think tanku Bruegel by však větší flexibilitu měla doprovázet silnější kontrolní role Evropského parlamentu. Jinak hrozí, že o využití evropských peněz budou rozhodovat instituce bez dostatečné demokratické kontroly.
Evropská komise chce v rozpočtovém období 2028–2034 změnit strukturu unijního financování a umožnit pružnější přesouvání prostředků podle aktuálních potřeb.
Největší část výdajů by nově spadala pod Národní a regionální partnerské plány (NRPP), které by sloučily výdaje na kohezní politiku, zemědělství, rybolov, sociální oblast, migraci, hranice a vnitřní bezpečnost.
Flexibilnější rozpočet, slabší parlamentní kontrola
Návrh počítá s větší flexibilitou a silnější úlohou národních vlád při určování, na jaké priority evropské peníze vynaloží.
Téměř třetinu výdajů v rámci NRPP by tak členské státy mohly rozdělovat bez dohledu Evropského parlamentu. Dalších 25 % by tvořila flexibilní rezerva určená pro případné změny programů v krizových situacích nebo při průběžném přezkumu. Ani při rozhodování o jejím využití by europarlament neměl mít přímou roli.
Právě to může být problém, upozorňuje analytik Zsolt Darvas z think tanku Bruegel ve své analýze.
„Podle návrhů na období 2028–2034 by Evropský parlament neměl žádnou úlohu při schvalování či pozměňování jednotlivých NRPP, a to přesto, že tyto plány by určovaly, jak budou prostředky EU v konečném důsledku prioritně rozdělovány a vynakládány. Parlament by rovněž neměl žádnou úlohu v rozhodnutích finanční povahy, která stanovují milníky, cíle a výši vyplácených částek. To by mohlo znamenat, že rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu, zakotvené ve Smlouvách, nebudou dostatečně chráněny,“ uvádí.
Analýza zároveň upozorňuje, že národní vlády mohou při rozhodování upřednostňovat domácí politické zájmy před společnými evropskými prioritami. Evropský parlament by proto podle ní měl zůstat zapojen do klíčových rozhodnutí o přerozdělování prostředků.
Bruegel zdůrazňuje, že větší flexibilita sama o sobě není problém. Unie musí být schopna reagovat na nové bezpečnostní, ekonomické či geopolitické výzvy. Taková flexibilita však vyžaduje odpovídající demokratickou kontrolu.
Jak posílit roli Parlamentu
Bruegel přitom nepovažuje za vhodné, aby Evropský parlament přímo schvaloval každý jednotlivý národní plán. Takové řešení by znamenalo příliš velkou administrativní zátěž a neodpovídalo by jeho roli v institucionálním systému EU.
Místo toho například analytici navrhují, aby měli europoslanci možnost vyjádřit se k souhrnnému rozdělení prostředků napříč všemi národními plány ještě před jejich konečným schválením. Komise by měla jejich připomínky zohlednit a vysvětlit, jak s nimi při finalizaci plánů naložila. Parlament by měl také získat předběžné hodnocení jednotlivých plánů včetně navrhovaných milníků, cílů a výše plateb.
Analytici dále doporučují vytvořit nezávislý hodnoticí panel, který by posuzoval přípravu, provádění a výsledky národních plánů. Jeho veřejná hodnocení by poskytovala europoslancům další podklady pro kontrolu.
Rozpočtová bitva
Členské státy v současnosti vyjednávají o příštím víceletém finančním rámci. Evropská komise v červenci 2025 navrhla rozpočet v objemu přibližně 1,76 bilionu eur v cenách roku 2025.
Irské předsednictví Rady EU však v říjnu předložilo kompromisní návrh, který objem prostředků snižuje přibližně o 8 %.
S návrhem ale zatím státy nejsou spokojeny. Spory se týkají nejen celkové velikosti rozpočtu, ale také nových vlastních zdrojů a financování zemědělství, kohezní politiky a nových evropských priorit.
Evropská rada se rozpočtem zabývala na říjnovém summitu. Další příležitostí k politickému posunu má být mimořádné jednání lídrů EU plánované na 26. a 27. listopadu.
Cílem je dosáhnout politické dohody ještě do konce roku 2026.