Evropská unie stále nemá jasno v tom, jak přísně zreguluje elektronické cigarety, nikotinové sáčky a další novinky. Některé státy tak berou věc do svých rukou.
Trh s tabákovými a nikotinovými výrobky se rychle mění, v Evropě nicméně dál panuje „regulační vakuum“. Evropská komise totiž už roky odkládá reformu společných pravidel, pokud jde o charakteristiku těchto produktů, jejich zdanění nebo reklamu, a státy tak musejí regulovat na vlastní pěst.
Sporné zůstává hlavně to, jak se postavit k novějším alternativám klasického spalovaného tabáku, jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák či nikotinové sáčky.
Na jedné straně spektra stojí například Nizozemsko. Tato západoevropská země vyznává restriktivní přístup k alternativám (např. zakázala příchutě náplní do e-cigaret), a to samé chce po Komisi. V nových unijních pravidlech by se podle Nizozemců mělo objevit omezení příchutí alternativ, maximální povolené množství nikotinu nebo povinnost balit produkty do obyčejných obalů. Stejný apel údajně prosazují také Belgie nebo Lotyšsko, proti jsou naopak Itálie nebo Řecko.
Na nových pravidlech se bude podílet také Evropský parlament. Pro přísnější postoj k alternativám má pochopení slovenská europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (PS, Renew), která působí ve výboru pro veřejné zdraví (SANT).
„Není zde vůbec co řešit. Kouření škodí zdraví, způsobuje závislost a rakovinu. To platí i pro elektronické výrobky. A i když se alternativní výrobky, jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák, mohou zdát o něco méně škodlivé, stále představují zdravotní rizika a umožňují vznik závislosti. Jejich dopad na veřejné zdraví nebyl dosud dostatečně prozkoumán, a proto by neměl být zlehčován,“ myslí si europoslankyně.
Cifrová Ostrihoňová upozorňuje také na to, že se jejich „atraktivní design, barevné obaly a agresivní marketing navíc zaměřují zejména na mladé lidi, což je velký problém“. Evropská komise by tak podle ní měla tyto faktory při navrhování nových opatření zohlednit.
„Několik členských států již přijalo opatření k omezení lákavých obalů a příchutí, přísnější pravidla pro reklamu nebo vyšší zdanění jednorázových elektronických cigaret. Řešením je také omezení dostupnosti těchto výrobků – ať už vymezením prodejních míst, nebo věkovým omezením pro nákup. Je důležité, aby byla pravidla harmonizována v celé EU,“ je přesvědčená slovenská politička.
Pokud jde o příklady států, které se rozhodly zakročit proti alternativám, Belgie, Německo, Lucembursko a Francie úplně zakázaly prodej jednorázových e-cigaret. Polsko omezení tohoto výrobku chystá, stejně jako příchutí u nikotinových sáčků. Úplný zákaz těchto sáčků pak zavedli Belgičané, Lucemburčané, Rakušané a Němci.
Druhý proud
Existuje ale i druhý „proud“, který v omezení alternativ nevidí tu správnou cestu. S odkazem na celkové pozitivní dopady na veřejné zdraví prosazuje jejich méně přísnou regulaci v porovnání s cigaretami. Ve zdravotním výboru europarlamentu ho reprezentuje například český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti).
„Na elektronické cigarety je třeba pohlížet jako na alternativu se sníženým rizikem, která může pomoci spotřebitelům tabáku na jejich cestě k odvykání kouření, a přispět tak i k dosažení evropského cíle v prevenci rakoviny související s tabákem,“ řekl redakci Euractiv.cz už dříve Knotek.
Tímto směrem se vydalo třeba Švédsko, které daňově zvýhodnilo (jinde zakázaný) orální tabák nazvaný snus. Tento produkt společně s nikotinovými sáčky přispěl k výraznému snížení počtu švédských kuřáků, a to pod 5 % populace, což je i celoevropský cíl. Konkrétně v Česku stále kouří zhruba pětina obyvatel.
Na druhou stranu, pro úplný obrázek je třeba zmínit, že ve Švédsku a Dánsku zároveň roste počet otrav syntetickými nebo polosyntetickými kanabinoidy, které se užívají i prostřednictvím e-cigaret.
Kudy se vydat?
Který přístup je tedy lepší, pokud jde o regulaci alternativ? Epidemiolog a odborník na závislosti Viktor Mravčík dal ve své analýze dohromady seznam argumentů, proč je z dlouhodobého hlediska správnou cestou tzv. politika harm reduction (česky snižování škod/rizik), kterou vyznává například právě zmíněné Švédsko. Tedy proč dává smysl nechovat se k alternativám stejně přísně nebo dokonce přísněji než ke klasickému tabáku.
Jak Mravčík vysvětluje, není to nikotin, ale dehet ze spalovaného tabáku (cigaretového kouře), který je příčinou vysoké nemocnosti a úmrtnosti. Nikotin sice způsobuje samotnou závislost, jinak je ale „mnohem méně toxický, než se obecně soudí“, a také „není karcinogenní, jak se někdy mylně uvádí“.
Nejde ale jen o nikotin, problém mohou být další látky, které se objevují třeba v náplních do e-cigaret. Podle Mravčíka přesto platí, že alternativní výrobky jsou z hlediska obsahu škodlivin řádově 10krát až 100krát méně škodlivé, než klasické cigarety.
„To je prostě propastný rozdíl z hlediska veřejného zdraví. Pokud by všichni kuřáci přešli na alternativy, umíralo by v ČR v řádu 10–30 let ročně ne 15 tisíc, ale jen cca 300 lidí,“ upozornil odborník.
Aby se ale alternativy skutečně mohly stát účinným substitutem cigaret, tedy aby na ně lidé začali přecházet, je podle něj potřeba v rámci regulace splnit několik podmínek. Musí lidem dodávat dostatečné množství nikotinu, musí pro ně být stejně nebo více atraktivní než cigarety (např. díky příchutím) a musí být také znatelně levnější než cigarety (tedy např. méně zdaněné).
Mravčík nicméně uznává, že některé vlastnosti a marketing u alternativ, které zvyšují jejich popularitu u dětí a mládeže (tedy např. barevné a obrázkové obaly nebo „dětské“ příchutě), je potřeba regulovat.
Kromě přísného dodržování a kontroly zákazu prodeje nezletilým prý může jít o omezení prodeje jen na specializované prodejny a místa, o regulaci podoby balení a v krajním případě o omezení příchutí. V těchto bodech má tedy expert podobný pohled jako europoslankyně Cifrová Ostrihoňová.
Zatím není jasné, kterým směrem se EU nakonec vydá, a hlavně jestli Komise návrhy reforem předloží ještě letos. Jedno ale jasné je – tlak na změny sílí, protože rozdílná pravidla napříč Unií nepomáhají nikomu, maximálně nelegálnímu trhu.
Netrpělivě přešlapují hlavně někteří výrobci, kteří investovali obrovské sumy do produkce nových nikotinových výrobků. Například průmyslová lobby World Vapers‘ Alliance označila nizozemský pokus prosadit přísnější regulaci alternativ za „útok“ na dlouholeté snahy bojovat s dopady kouření.