Evropa zblízka | Trumpovo celní ideologické tažení 

Protože je celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa s prominutím poněkud chaotická a začíná se stávat nepřehlednou (máváme do Kanady), přinášíme shrnutí toho, co platí a co možná bude – nebo taky nebude – platit pro Evropu.

---

Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.

---

O Trumpově celním tažení a jeho dopadu na evropskou ekonomiku jsme se také bavili v aktuální epizodě podcastu Evropa zblízka, a to s Janem Burešem, hlavním ekonomem Patria Finance. Podle něj totiž oznámená cla na automotive výrazně dopadnou hlavně na region střední Evropy.Jaká Trumpova cla vůči EU platí?

• Od 12. března jsou v platnosti 25% cla na dovoz hliníku, oceli a některých výrobků, které ocel a hliník obsahují (např. ocelové trubky, dráty, alobal, kuchyňské nádobí, okenní rámy, stroje, vybavení pro tělocvičny, některé elektrické spotřebiče nebo nábytek a další).

Tato cla podle Jana Bureše evropské ekonomice ještě výraznou ránu nepřinesou. „Dopad není úplně zdrcující. Přeshraniční vazby nejsou v tomto tak klíčové, respektive není to tak klíčová součást vzájemného obchodu,“ řekl v podcastu Evropa zblízka.Jak EU reagovala?

1. Rozhodla, že obnoví pozastavená cla, která přijala už v souvislosti s minulou Trumpovou administrativou v roce 2018 a v roce 2020. Jde například o 50% cla na motorové čluny a motocykly nebo na americký bourbon.
2. Rozhodla o přijetí dalších protiopatření, která bude po konzultaci se zainteresovanými stranami specifikovat. Mezi navrženými opatřeními jsou například cla na průmyslové výrobky z oceli a hliníku, textil, kožené zboží, domácí spotřebiče, domácí nářadí, plasty, výrobky ze dřeva či na zemědělské produkty zahrnující drůbež, hovězí maso, některé mořské plody, ořechy, vejce, mléčné výrobky, cukr a zeleninu.

Celkově tato protiopatření dosahují hodnoty 650 miliard korun. První část protiopatření měla původně začít platit od 1. dubna, druhá pak po konzultacích od poloviny dubna. Evropská komise však platnost prvního okruhu opatření odložila, rovněž na polovinu dubna. Podle komisaře pro zahraniční obchod Maroše Šefčoviče tak může Komise konzultovat s členskými státy oba seznamy opatření současně, a navíc bude mít EU více času na jednání s americkou stranou. EU totiž stále nechává dveře otevřené i možnosti, že se s Trumpem nějak dohodne a celní přestřelku zažehná ještě předtím, než zcela vypukne. Podle Bureše je správné, že EU reaguje, a zatím oznámená evropská protiopatření hodnotí jako přiměřená. Správná naopak podle něj není představa Evropy o kompromisu s Trumpem. „Kompromis může být dosažen spíš silovými prostředky, těm Donald Trump rozumí. Může to být tlak amerického byznysu, kterému to bude hodně proti srsti. Proto si i myslím, že protiopatření (EU) jsou docela důležitým krokem k tomu, aby vůbec nějaká dohoda byla dosažena.“ Od 2. dubna pak mají začít platit další americká cla (níže), Evropská unie proto v případné odložené reakci zohlední i opatření proti nim.Jaká cla jsou ve hře?Ve hře jsou ale ještě další cla, která Trump průběžně oznamuje, ale která zatím neplatí.

• Trump oznámil, že zavede 25% clo na segment automotive. Platit by měla od 2. dubna.
• Americký prezident současně pohrozil, že se cla nebudou vztahovat jen na tento sektor, ale také na další odvětví a produkty.
• V reakci na evropská protiopatření (výše) pak Trump oznámil, že pokud EU zavede clo na americký bourbon, USA zavedou 200% clo na evropský alkohol.

Právě cla směřovaná na automotive už Evropa pocítí podle Bureše citelněji, a to zejména část střední Evropy. „25% cla by zhruba z 20 % snížily poptávku v USA po zboží evropského automotivu. Výrazně vyčnívá Slovensko a Maďarsko, protože mají finální produkci relativně z významné části orientovanou na USA. Konkrétně v Bratislavě se montují karoserie pro automobilku Porsche, která je známá svou expozicí vůči americkému trhu – auto se vyrobí v Evropě a potom jako celek putuje do USA,“ vysvětlil Bureš. A co Česko? To má výhodu a zásah by tak nemusel být tak velký. „Českou výhodou je, že finální výrobci jsou z velké části orientovaní na evropský trh a případně na Asii. Americký trh tvoří jen malou část. Kdo by byl v Česku tedy zasažen? Zejména subdodavatelé, kteří dodávají evropským automobilkám, které jsou exponovány vůči americkému trhu, jako jsou Audi nebo Porsche.“ Podle Bureše Trump vnímá zahraniční obchod skrze ideologii a zastarale, navíc situaci vyhrocuje. Ekonom proto nevylučuje, že než se dojde k nějakému kompromisu, budou po omezenou dobu platit i tak extrémní opatření, jako je 200% clo na alkohol. „Černý scénář pro investory a obecně pro evropskou ekonomiku je nějaká neřízená celní přestřelka, která zasáhne širokou paletu oborů, které jsou významné pro vzájemný obchod.“ Takový scénář by ale podle ekonoma uškodil i USA. „Troufám si říct, že by to mělo negativní dopad i na americkou ekonomiku. Ona je sice uzavřenější a daleko méně exponovaná vůči zahraničnímu obchodu, takže ta cla ji nebolí okamžitě tolik. Myslím ale, že transatlantický obchod je přece jen jiná disciplína a ani americká ekonomika by se nevyhnula výraznému negativnímu zásahu.“ Co dalšího se v epizodě dozvíte?

• Co Donald Trump svou celní politikou sleduje?
• Obrátí se Evropa kvůli celním přestřelkám na Čínu?
• Může obchodní pnutí s USA přinést momentum pro unii kapitálových trhů?

Poslouchejte v aplikacích nebo na webu:

Podcast | Bureš: Reakce EU na cla USA je správná. Ke kompromisu by mohl pomoci tlak amerických firem

Co nás tento týden zaujalo?

S Maďarskem se nepočítá. Stejně jako na minulém mimořádném summitu Evropské rady, i na čtvrtečním řádném jednání podporu Ukrajině posvětilo jen 26 zemí Unie. Maďarsko závěry k Ukrajině opět nepodpořilo a počítalo se s tím dopředu – už v návrzích závěrů byla část k Ukrajině zvlášť. Kolegové z bruselské redakce Euractivu mají za to, že by se „šestadvacítka“ v těchto otázkách mohla stát novým normálem. My vzhledem k prohlášením slovenského premiéra Roberta Fica do budoucna nevylučujeme ani pětadvacítku. Vývoj ukázal, že jeden členský stát evropským zemím nezabrání Ukrajinu nadále podporovat a unijní politici se shodnou, že je to Maďarsko, které je izolované. Maďarský premiér ale tvrdí přesný opak a Evropská unie je podle něj „bezzubým lvem“. Jsou ale otázky, kde Maďarsko společný postup Evropy jednoznačně blokovat může, a také to nedávno ukázalo. Jsou to sankce. Kvůli maďarskému blokování nebylo do poslední chvíle jasné, jestli budou některé sankce EU vůči Rusku prodlouženy. V opačném případě by přestaly platit. Nakonec prodloužení prošlo, zbytek Evropy ale musel Orbánovi vyjít vstříc a ze sankčního seznamu vyškrtnout několik jmen. Evropská unie má teď šanci Orbánovi ukázat, zda ty zmíněné zuby má nebo ne – a má k tomu dvě možnosti. Buď se může blokování společného postupu vyvarovat skrze zrušení jednomyslného hlasování o sankcích (otázkou je, co by za souhlas s tímto krokem musela Orbánovi dát, protože zrušení jednomyslnosti by vyžadovalo… jednomyslné hlasování). Nebo může Evropská unie vložit pár tesáků do pomyslných úst nástroji, který bývá také často označován jako bezzubý. Jde o řízení podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, na základě kterého mohou být členské zemi, která porušuje unijní hodnoty, pozastavena hlasovací práva. Maďarsko se „kvalifikuje“, protože už léta porušuje principy právního státu.

A jak informovala ČTK, jedna unijní země už si na to zuby brousí. Konkrétně Estonsko chce, aby státy bloku Maďarsko hlasovacích práv zbavily. Požadavek má souviset právě s maďarským blokováním prodloužení protiruských sankcí. Pozastavení hlasovacích práv je v rukou členských zemí, nejprve se ale musí šestadvacet ostatních lídrů shodnout, že Maďarsko „závažně a trvale porušuje hodnoty EU“. U rozhodnutí o pozastavení hlasovacích práv pak stačí, aby pro něj zvedla ruku kvalifikovaná většina zemí. Cenit zuby se bude lídrům ale těžko, když mezi nimi sedí slovenský premiér Robert Fico, jehož hlas proti Maďarsku zřejmě nezískají. Právě i on hrozí blokováním unijních sankcí proti Rusku. Před čtvrtečním summitem se nechal slyšet, že by je mohl blokovat, pokud by podkopávaly snahy o dosažení míru.

Co čekat od příštího týdne? 

• Výstupy z jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. V neděli 23. března má začít jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff. Jednání se bude konat v saúdskoarabské Džiddě, a americkou delegaci povedou ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. S kým bude americká delegace jednat, Witkoff neuvedl. 
• Komise představí Evropskou strategii připravenosti, a to ve středu 26. března. Strategie bude vycházet z analýzy o připravenosti EU na budoucí bezpečnostní výzvy, kterou zpracoval finský exprezident Sauli Niinistö. O jeho zprávě i o doporučení, aby měla EU společnou tajnou službu, si můžete přečíst u nás na webu. 
• Další summit o Ukrajině v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po summitu v Bruselu oznámil, že se ve čtvrtek 27. března v Paříži uskuteční summit o Ukrajině, jehož se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí. Dorazit by měl i zástupce Kanady.

Pobavení na závěr 

Tentokrát jsme si chtěli odpočinout od memes, ale nakonec nemůžeme jinak – DG MEME totiž opět vytáhl českou kartu, a to rovnou „černého Petra“. Ano, ve sbírce politických vtípků se opět objevil český prezident Petr Pavel, a zase jednou v zajímavé roli. Tentokrát jako Maverick. To už je skoro na album!