Europoslanci varují, že návrh Evropské komise na omezení přístupu dětí k sociálním sítím by mohl znamenat zásah do jejich soukromí. Komise chce zavést věkové limity a ověřování věku a zároveň omezit funkce, které podle ní podporují návykové používání digitálních služeb.
Evropská komise v září představila návrh EU Kids Act s cílem sjednotit pravidla ochrany nezletilých napříč Evropskou unií.
Podle návrhu by děti do 13 let neměly mít vlastní účty na sociálních sítích. Ve věku od 13 do 15 let by mohly sociální sítě používat pouze pod rodičovskou kontrolou. Samostatné účty by mladí lidé mohli mít až od 15 let. Návrh počítá také s ověřováním věku uživatelů, které má být podle Komise uživatelsky přívětivé a zároveň šetrné k soukromí.
Komise chce zároveň omezit funkce, které podle ní podporují návykové používání digitálních služeb. Mezi ně patří například nekonečné scrollování, některé systémy doporučování obsahu nebo nastavení, která uživatele vybízejí k delšímu pobytu na platformě. Provozovatelé by zároveň měli prokazovat, že jejich služby jsou pro děti bezpečné už ve fázi návrhu.
Parlament souhlasí s větší ochranou
Evropský parlament už v září vyzval, aby platformy zajistily bezpečný design, účinnější ověřování věku a větší transparentnost algoritmů.
V úterý se poslanci už konkrétním návrhem zabývali na plénu a v debatě s Komisí se ukázalo, že podpora přísnější ochrany dětí se prolíná s rozdílnými názory na způsob, jak jí dosáhnout.
Komisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen zdůraznila, že návrh má být společným evropským rámcem. Podle ní současná pravidla nestačí a platformy zavádějí dobrovolná opatření příliš pomalu. Nové nařízení EU by proto mělo některá dosavadní doporučení týkající se ochrany nezletilých učinit závaznými.
Různé pohledy na věkové limity
Poslanci se shodují, že technologie musí být pro děti bezpečné. „Technologie musí sloužit našim dětem, nesmí to být právě naopak,“ řekl nizozemský poslanec Jeroen Lenaers (EPP).
V debatě ale často zaznívala kritika samotného principu věkového omezení. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení) upozornila, že děti mohou věkové limity obcházet například uvedením nesprávného věku, používáním cizího účtu nebo VPN. Povinné kontroly dokladů by podle ní navíc mohly vytvořit nový problém v podobě zásahu do soukromí.
„Všichni chceme, aby byly děti na internetu v bezpečí, ale místo snahy držet je od něj dál, proč raději neudělat internet bezpečnějším pro všechny?“ ptala se.
Jako řešení zmiňovala bezpečnější výchozí nastavení, lepší ochranu soukromí a transparentnější algoritmy.
Další česká europoslankyně, Nikola Bartůšek z frakce ECR, také varovala před zásahem do soukromí.
„Budu sledovat každý návrh Komise a všechny detaily. Jsem pro ochranu dětí. Jsem pro odpovědnost platforem za algoritmy. Ale nechci další plošný chat control ani databáze se skeny obličejů našich dětí, které by soukromé firmy vytvářely kvůli ověření věku a které by mohly skončit v nelegálním obchodu,“ řekla.
Potřeba vzdělávání
Vedle technických opatření se v debatě opakovaně objevovala také potřeba digitálního vzdělávání. Část poslanců upozorňovala, že ochrana dětí nemůže stát pouze na zákazech a technologických nástrojích, ale také na schopnosti dětí rozpoznat manipulaci a chápat, jak digitální služby ovlivňují jejich chování.
„Osobně nemám problém ani s tím, aby byl přístup dětí k sociálním sítím omezený, ale regulace sama o sobě nestačí. Musíme se zaměřit na digitální vzdělávání, a to nejen dětí, ale i rodičů. Rodiče musí vědět, jaká rizika na jejich děti v online světě čekají, a jak s nimi o těchto rizicích mluvit,“ řekl v debatě Jaroslav Bžoch (ANO, Patrioti pro Evropu).
Návrh EU KIDS Act nyní vstupuje do politické debaty. Evropská komise současně shromažďuje připomínky veřejnosti, rodičů, pedagogů, dětí i dotčených platforem. Konzultace potrvá do 26. listopadu. O konečné podobě pravidel tak ještě není rozhodnuto.
