Evropské regiony se obávají, že v novém systému rozdělování peněz EU získají příliš velkou moc národní vlády. Požadují proto vlastní kapitoly s předem vyčleněnými penězi a větší pravomoci při rozhodování o jejich využití. K výzvě se přidává i Praha.
Představujeme vám Regio update, nový newsletter serveru Update EU věnovaný regionální politice a její budoucnosti s ohledem na nový evropský rozpočet. Právě jste otevřeli jeho webovou verzi. Pokud chcete newsletter odebírat pravidelně první úterý v měsíci, přihlaste se k odběru zdarma zde.
Regiony chtějí větší kontrolu nad penězi z EU
Evropská komise navrhla pro období 2028–2034 rozpočet EU ve výši téměř 2 bilionů eur a zároveň chce změnit způsob, jakým budou evropské peníze rozdělovány.
Klíčovým prvkem mají být národní a regionální partnerské plány (NRPP), v nichž se propojí doposud oddělené politiky a fondy, včetně koheze, zemědělství a sociální oblasti.
Právě v tom ale evropské regiony vidí problém. Obávají se, že spojení více politik do jednoho finančního rámce vytvoří soutěž o peníze a zároveň oslabí jejich vliv na to, kam evropské prostředky poputují.
Koalice EUregions4cohesion, která sdružuje 143 evropských regionů, upozorňuje, že navrhovaný systém posouvá těžiště rozhodování příliš směrem k národním vládám.
Chtějí proto, aby v rámci národního plánu vznikla regionální kapitola s předem vyčleněnými penězi. O jejich využití by měly rozhodovat samotné regionální úřady. Ty by měly mít odpovědnost za plánování investičních priorit, výběr projektů, finanční řízení i provádění regionální části plánu.
Národní vláda by podle požadavků regionů neměla moci peníze z regionální kapitoly libovolně přesouvat jinam. Ke změně by byl nutný souhlas příslušného regionu a Evropské komise. Regiony zároveň chtějí možnost své kapitoly přímo vyjednávat s Bruselem.
Kritika směřuje i na Komisí navrhované spojování různých evropských politik. Pokud budou koheze, zemědělství a další priority součástí jednoho plánu a budou soupeřit o společné prostředky, může být podle regionů obtížnější předvídat, kolik peněz na regionální politiku skutečně zůstane.
K výzvě se připojila i Praha. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) na konci září během návštěvy Bruselu varoval, že návrh nového sedmiletého rozpočtu EU neposkytuje dostatečné záruky městům a regionům. Praha chce mít jistotu, že se bude podílet na tvorbě programů a rozhodování o investicích.
Česká metropole už má s centralizovaným řízením evropských fondů vlastní zkušenost v současném období. Při přípravě výzev řídicí orgány často nezohledňují specifika Prahy, sdělil redakci Update EU mluvčí Vít Hofman. I v oblastech podpory, z nichž bohatá Praha není formálně vyloučena, tak mohou být dotační podmínky nastaveny způsobem, který metropoli a jejím městským částem fakticky znemožní k financování přístup.
Praha proto požaduje větší zohlednění konkrétních potřeb území a možnost samostatně rozhodovat o jeho rozvojových prioritách. Prosazuje také zachování nejméně 75 % alokace přidělené v současném období.
Česká metropole dále upozorňuje, že její status bohatého regionu nevystihuje problémy spojené s rolí hlavního města, jako jsou vysoká dopravní zátěž, drahé bydlení nebo statisíce lidí dojíždějících denně za prací. Požaduje proto, aby návrh NRPP obsahoval také podíl vyčleněný na urbánní politiku, a to ve výši 15 %.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Bitva o budoucí rozpočet EU se přitvrzuje. Šest členských států v čele s Německem odmítá současnou podobu návrhu a požaduje zásadní škrty a přesun peněz k obraně, inovacím a evropské konkurenceschopnosti.
Komise navrhla uvolnit Maďarsku 4,2 miliardy eur z kohezních fondů. Rozhodnutí souvisí s hodnocením kroků nové maďarské vlády v oblasti právního státu a ochrany finančních zájmů EU.
Neformální setkání ministrů EU odpovědných za politiku soudržnosti 15. září se zaměřilo na budoucnost kohezní politiky po roce 2027 a na způsob, jakým budou v budoucnu spravovány evropské fondy. Irské předsednictví zdůraznilo, že kohezní politika má i nadále zůstat významným evropským investičním nástrojem, který zajistí, aby všechny regiony a občané měli možnost podílet se na hospodářském a sociálním rozvoji EU.
Rada pro obecné záležitosti se 22. září věnovala mimo jiné přípravě víceletého finančního rámce EU. Ministři zodpovědní za evropské záležitosti diskutovali jak o prioritách budoucích výdajů EU, tak o zdrojích příjmů rozpočtu. Cílem je dosáhnout politické dohody mezi členskými státy do konce roku 2026, aby bylo možné v roce 2027 přijmout potřebné právní předpisy a zajistit plynulé financování od ledna 2028.
Evropská komise v září otevřela hlasování veřejnosti o cenu REGIOSTARS 2026, která oceňuje inspirativní projekty financované z evropských fondů. Hlasování probíhá do 14. října.
Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu (REGI) se znovu sešel 1. října. Poslanci vyzvali k posílení podpory z rozpočtu EU pro členské státy, které na východní hranici Unie čelí ruské vojenské agresi, hybridním hrozbám a geopolitickému tlaku. Zároveň přijali rezoluci, ve které volají po silnější roli regionů v kohezní politice.
Co nás čeká tento měsíc?
V Bruselu se 12.–14. října uskuteční Evropský týden regionů a měst. Jde o každoroční evropskou akci věnovanou regionálnímu a městskému rozvoji. Redakce Update EU bude u toho.
15. října se znovu sejde Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu (REGI).
15.–16. října čeká Evropskou radu další složitá debata o rozpočtu na roky 2028–2034. Irské předsednictví má připravit nový nego box, tedy vyjednávací rámec s konkrétními částkami, a také možnosti nových vlastních zdrojů. Evropští lídři se budou snažit najít kompromis, zatím se totiž na návrhu neshodnou.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Czech Regions in Transition: Results and Challenges, který pod vedením společnosti Economia, a.s. realizují redakce Aktuálně.cz, Hospodářské noviny (HN.cz), Ekonom.cz, Update EU a Drbna.cz ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Více informací najdete na projektové stránce Update EU.
