Evropská komise se zemědělcům zavázala, že dovážené potraviny podrobí stejným standardům, které platí pro domácí výrobu. Podle evropských výzkumníků by však zákaz dovozu potravin s rezidui zakázaných pesticidů mohl zdražit potraviny a snížit produkci masa v EU.
Článek původně vyšel na webu euBrief.sk.
Co by se stalo, kdyby Evropská unie zakázala dovoz zemědělských produktů obsahujících stopové prvky pesticidů, které evropští zemědělci nemohou používat?
Některým by to pomohlo, jiným zase ublížilo, ale hlavně by to zvýšilo ceny potravin na trhu EU. To je závěr studie výzkumníků Evropské komise ze Společného výzkumného centra (JRC).
Agentura se této otázce věnovala, protože Komise ve Vizi pro zemědělství a potravinářství, kterou představila loni, slíbila, že bude od dovážených potravin vyžadovat stejné standardy, které platí v EU.
„V této souvislosti Komise stanoví zásadu, že nejnebezpečnější pesticidy zakázané v EU ze zdravotních a environmentálních důvodů se nebudou moci znovu dostat do EU v podobě dovážených produktů,“ je napsáno ve vizi.
K tomuto závazku se exekutiva EU přihlásila i tento rok, když představila balíček zjednodušených pravidel v zemědělství a potravinářství.
Tři scénáře růstu cen
To, co by zákaz způsobil, závisí v první řadě na tom, zda by se pěstitelé mimo EU rozhodli přizpůsobit evropským normám, nebo by export do Evropy omezili či dokonce úplně zastavili. Šlo o problém i pro autory analýzy, proto jsou důsledky odhadnuty ve třech různých scénářích.
Nejpesimističtějším scénářem je, že by pěstitelé ze třetích zemí neskončili s používáním zakázaných pesticidů, čímž by se jim zavřely brány evropského trhu.
Dovoz zemědělských produktů do EU by v takovém případě klesl až o 41 %.
U některých komodit by se zastavil téměř úplně, neboť je zahraniční zemědělci produkují téměř jen za pomoci pesticidů, které EU považuje za rizikové.
To by pro evropské spotřebitele mohlo některé potraviny zdražit i několikanásobně. Podle JRC by cena kávy stoupla o více než 330 %, cena citrusů o 85 % a hroznové víno by zdražilo o 83 %.
Druhý, podle JRC realističtější scénář počítá s tím, že část zahraničních pěstitelů přejde na jiné, povolené látky, čímž jim stoupnou náklady na vývoz o zhruba 20 %. V tomto scénáři by výše zmíněné potraviny zdražily o jednotky procent.
Při optimistickém scénáři by se zemědělci ze třetích zemí přizpůsobili s minimálními náklady, kdy by dopad na dovoz a ceny byl téměř zanedbatelný.
Nejvíce by na zákaz doplatili chovatelé hospodářských zvířat
Evropská komise zákazem dovozu potravin s rezidui pesticidů reagovala na hněv zemědělců kvůli obchodní dohodě Mercosur. Těm se nelíbí, že jejich konkurenti nebudou při pěstování plodin a chovu zvířat dodržovat tak přísná pravidla. Například na ochranu rostlin mohou používat i účinné látky, které EU doma zakázala.
Zároveň má jít o odpověď na kritiku směřovanou na fakt, že evropští producenti mohou nepovolené pesticidy dále vyrábět a vyvážet za hranice. Kvůli tomu se následně mohou vracet na evropský trh v hotových potravinách.
Analýza výzkumného centra ale ukazuje, že by tento krok pomohl pouze některým výrobním odvětvím a regionům v EU.
Kdyby část zahraničních dodávek zmizela nebo zdražila, mohlo by jít o příležitost pro pěstitele v EU pro zvýšení produkce. Jenže podle JRC by to platilo pouze pro rostlinnou výrobu.
V extrémním scénáři, kdy by se dovoz do EU snížil nejvíce, by evropská produkce vzrostla asi o jedno procento a podobně i zemědělská plocha, která by se rozprostřela o téměř dva miliony hektarů.
Produkce citrusů by se zvýšila asi o 47 %, řepky přibližně o 40 % a produkce stolních hroznů a sóji by vzrostla téměř o 30 %.
Přestože mezi největší odpůrce obchodních dohod EU patří chovatelé hospodářských zvířat, by právě jim vyrovnávání výrobních podmínek mohlo způsobit největší problémy.
Unie je silně závislá na dovozu sóji, především z Brazílie. Pokud by se tamní zemědělci nepřizpůsobili a zastavili její dovoz do EU, evropští pěstitelé by stěží tento výpadek dokázali nahradit.
Model v extrémním scénáři odhaduje též nárůst cen olejnin přibližně o 29 % a vedlejších produktů z olejnin asi o 87 %. Chovatelé by tak za krmivo platili podstatně více.
To by zvedlo náklady na chov dobytka, prasat, drůbeže, ovcí a koz. Evropská produkce masa by se v důsledku toho podle JRC propadla: v případě vepřového masa o 5,6 %, drůbežího o 5,3 % a hovězího, ovčího a kozího o 3,5 %.
Celková produkce masa by se tak snížila v průměru o 5,2 procenta, což by opět mělo za následek růst cen pro spotřebitele.