Evropská komise představila plán, jak posílit dostupnost hnojiv v EU. Ministři ale dvakrát spokojeni nejsou, což platí i pro toho českého. Evropa zároveň řeší nový systém pro schvalování pesticidů. Více se dozvíte v červnovém vydání newsletteru Agri update.
Toto je webová verze newsletteru Agri update. K odběru se můžete přihlásit zde.
EU chce snížit závislost na dovozu hnojiv
Ceny dusíkatých hnojiv jsou aktuálně přibližně o 70 % vyšší, než byl průměr roku 2024. Důvodem je válka na Blízkém východě, která přišla v době, kdy se evropský trh dosud nevzpamatoval z cenové nestability způsobené ruskou invazí na Ukrajinu a výpadky dodavatelských řetězců. Dostupnost hnojiv je nejhorší od roku 2022.
Reakce EU má podobu tzv. akčního plánu pro hnojiva. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen dokument představil v polovině května. Plán má dvě roviny: okamžitá finanční pomoc zemědělcům a strukturální změny celého hodnotového řetězce hnojiv.
Na okamžitou pomoc chce Komise uvolnit zbývajících přibližně 200 milionů eur ze zemědělské rezervy a tuto částku nejméně zdvojnásobit s pomocí unijního rozpočtu. Zároveň připravuje změny v rámci aktuální společné zemědělské politiky EU – představit by měla nové schéma podpory pro farmáře v tísni, větší flexibilitu v zálohovém vyplácení přímých plateb a silnější pobídky pro efektivnější využívání hnojiv. Komise také chce usnadnit využití digestátů – vedlejšího produktu z bioplynových stanic, který může nahradit syntetická hnojiva – a upřesnit pravidla pro tzv. kalendářní hospodaření v rámci dusičnanové směrnice, která zemědělci dlouhodobě kritizují jako příliš rigidní. Konkrétní návrhy by měla Komise představit v následujících dnech či týdnech. Součástí balíčku je rovněž dočasný rámec státní pomoci. Komise již v dubnu schválila pravidla umožňující členským státům dotovat zemědělce zasažené cenovým šokem z národních rozpočtů.
Strukturální část plánu pak míří na snížení závislosti na dovozu. Komise chce podpořit domácí výrobu hnojiv a alternativní metody, jako je využívání biostimulantů, řas, mikrobiálních řešení a dalších syntetických hnojiv.
V kontextu chystané revize systému ETS nabízí chemickému průmyslu větší flexibilitu výměnou za závazky k dekarbonizaci a garanci dostupných cen pro zemědělce. Posílit chce také tržní monitoring a systém včasného varování.
S plánem se už seznámili ministři zemědělství. Státní pomoc z národních rozpočtů vzbudila největší odpor: český ministr zemědělství Martin Šebestyán varoval, že bohatší státy prostě zaplatí více a vznikne nerovné hřiště. Podobně se vyjádřili Portugalsko, Řecko, Dánsko nebo Lotyšsko.
Přetrvávající třecí plochou zůstává také uhlíkové clo CBAM: navzdory opakovaným výzvám členských států Komise odmítá jeho plné pozastavení pro hnojiva a zatím nabízí pouze sníženou přirážku 1 % místo standardních 10–30 %.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Kypr navrhuje zpřísnit pravidla pro pesticidy v dovážených potravinách. Kyperské předsednictví Rady EU předložilo kompromisní návrh ke klíčovému balíčku o bezpečnosti potravin, který by zpřísnil limity pro rezidua zakázaných pesticidů v importech.
Rada EU chce usnadnit používání dronů při aplikaci pesticidů. Členské státy přijaly pozici k návrhu umožňujícímu širší využití dronů pro postřik pesticidy, který byl dosud v EU v zásadě zakázán. Ekologické organizace varují před riziky pro lidi žijící v blízkosti ošetřovaných polí. Jednání ještě pokračují.
Mercosur vstoupil v platnost, ale hned přinesl první spory. Dohoda o volném obchodu mezi EU a jihoamerickým blokem začala 1. května provizorně platit. Brazílie však čelí zákazu vývozu masa do EU od září kvůli nedodržování pravidel o antimikrobiální rezistenci, a navíc evropské potravinářské asociace obviňují státy Mercosuru ze snahy kontrolovat, kdo smí vyvážet pod tarifními kvótami – což považují za porušení dohody.
Ministři tlačí na rozšíření označování původu potravin. Dvanáct členských států EU na jednání Rady pro zemědělství vyzvalo Evropskou komisi k rozšíření pravidel pro označování země původu potravin. Podle zastánců by změna zvýšila transparentnost pro spotřebitele a zajistila spravedlivější konkurenci vůči dovozům ze zemí s nižšími standardy.
Šestnáct zemí včetně Česka žádá více peněz na zemědělství v příštím rozpočtu EU. Koalice tzv. Přátel koheze varuje, že v návrhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034 jsou společná zemědělská politika a koheze jedinými oblastmi, kde se reálně škrtá, a požaduje jejich navýšení.
Česko žádá Komisi o pomoc pro ovocnáře zasažené jarními mrazy. Ministr Šebestyán požádal komisaře Hansena o aktivaci krizové zemědělské rezervy po tom, co dubnové mrazy zničily přibližně polovinu letošní úrody ovoce – škody se odhadují na 1 až 1,5 miliardy korun.
Česko vede tlak na omezení kormoránů v EU. Česká republika spolu s dalšími devíti státy otevřela na Radě ministrů zemědělství a rybolovu otázku přemnožených kormoránů, kteří podle nich způsobují značné škody rybářství a akvakultuře. Země požadují vznik celoevropského plánu řízení populace kormorána velkého a některé z nich navrhují zmírnit jeho ochranný status, aby bylo možné regulovat jeho stavy lovem.
Komise pozastavila proplácení dotací kvůli možnému střetu zájmů Babiše. Státní zemědělský fond přitom dotace holdingu Agrofert dále vyplácí, přičemž Agrofert trvá na tom, že postupuje v souladu se zákonem.
Zákaz dvanáctky se nekoná. Evropská komise i Český svaz pivovarů a sladoven reagovaly na tvrzení, že EU plánuje zrušit tradiční označování piva podle stupňovitosti. Obě instituce uvedly, že neexistuje žádný legislativní návrh, který by ohrožoval označení jako „desítka“ nebo „dvanáctka“.
České zemědělství je uzamčené v systému. Expert na agroekologii Tomáš Uhnák v rozhovoru pro Update EU upozornil, že české zemědělství je podle něj „uzamčené“ v modelu, který komplikuje přechod k udržitelnějším způsobům hospodaření.
Unie rozhodne o systému schvalování pesticidů
Evropská komise předložila v prosinci loňského roku návrh reformy systému schvalování pesticidů. V červnu by se legislativa mohla posunout vpřed.
Největší spor se vede o takzvaná neomezená povolení účinných látek. Dosud platí, že každá látka musí být schválena na 10 až 15 let a poté znovu posouzena. Komise navrhuje, aby vybrané látky dostaly povolení bez časového omezení – s argumentem, že systém je přetížený, plný nedodělků a zbytečně zdržuje přístup zemědělců k ochraně rostlin.
Kritici z řad ekologických organizací i části Evropského parlamentu ale varují před rizikem pro bezpečnost potravin – bez pravidelného přezkumu mohou zůstat na trhu látky, jejichž škodlivost se prokáže až po letech.
Kyperské předsednictví Rady nyní hledá kompromis. Podle návrhu, který v posledních týdnech koluje mezi členskými státy, by neomezená povolení byla vyhrazena pouze pro nízkorizikové látky. U ostatních by se schvalovací období prodloužilo na 15 až 20 let – tedy méně radikální změna, než navrhovala Komise, ale stále výrazný posun oproti současnému stavu. Navíc by Komise musela každé dva roky přezkoumat, zda látky s neomezeným povolením nevyžadují nové posouzení, a agentura EFSA by průběžně sledovala vědeckou literaturu o jejich bezpečnosti.
V červnu by Rada měla přijmout svou pozici k návrhu. Souběžně Evropský parlament chystá svůj vlastní postoj – italský europoslanec Michele Picaro z ECR a Herbert Dorfmann z EPP zveřejní společnou zprávu začátkem července.
Co nás čeká tento měsíc?
Evropská komise 10. června předloží návrh rozpočtu EU pro rok 2027, součástí by mohla být i alokace peněz pro farmáře zasažené krizemi.
Plénum Evropského parlamentu bude 16. června hlasovat o zprávě o posílení postavení farmářů v potravinovém řetězci.
Ministři zemědělství budou jednat v Lucemburku 22. června.
Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství bude jednat 29. června.
Evropská komise 7. července předloží strategii pro chov hospodářských zvířat.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu CAP for Sustainable and Resilient Farming in Czechia, na kterém spolupracují redakce Aktuálně.cz, Hospodářské noviny (HN.cz), Update EU , Ekonom.cz a Zemědělec, pod vedením společnosti Economia, a.s. Více informací najdete zde.
