Úvod / Společnost / Lidská práva / Evropa zblízka | Hitlerův stín visí nad Evropou

Evropa zblízka | Hitlerův stín visí nad Evropou

Kateřina ZichováKateřina Zichová, EURACTIV.cz
2. 5. 2025(aktualizováno 4. 3. 2026)
© Canva. Zdroje fotografií: Sociální sítě Rafała Trzaskowského a Karola Nawrockého
Ve středu 30. dubna uplynulo 80 let od sebevraždy masového vraha a nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Kulaté výročí přichází v době, kdy se krajní pravice v Evropě znovu těší rostoucí popularitě. Ukazují to nejen předvolební preference, ale v některých evropských zemích i volební výsledky. Nárůst popularity populistické krajní pravice v Evropě jsme tento týden probrali v podcastu Evropa zblízka s politologem z pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petrem Kratochvílem.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Proč krajní pravice v poslední době v Evropě nabírá na síle je podle Kratochvíla otázka za milion dolarů. Obecně to ale přisuzuje celé řadě důvodů – například socioekonomickým faktorům, jako je velká ekonomická recese, nebo kulturním otázkám či migrační krizi. Migrace je navíc jedním z nejsilnějších témat těchto stran. „V jednom období to byly dokonce one-issue strany – strany zaměřené na jedno téma, a tím byla migrace. Postupně svůj záběr ale rozšířily,” uvedl Kratochvíl. Právě na migraci se tyto strany shodnou nejvíc. V jiných otázkách se ale neshodnou, což je vidět i na půdě Evropského parlamentu, ukázala studie. Jde o téma klimatu nebo práva LGBT+. „Sblížení stran nastává jen v případě tématu migrace a pak překvapivě také v posunu doprava v ekonomických otázkách. To je paradoxní, protože voliči těchto stran jsou často bývalí levicoví voliči z nižších socioekonomických vrstev, kteří nejsou spokojení se svou ekonomickou situací,“ popsal Kratochvíl.
TIP: Petr Kratochvíl se tématem zabýval ve dvou studiích. Jedna se věnuje vzestupu krajní pravice v Evropě a druhá středoevropskému populismu.
VarováníPo loňských evropských volbách se některé z těchto stran spojily ve frakci Patrioti pro Evropu, a jak popsal Kratochvíl, v řadě otázek mezi nimi není shoda, zejména v zahraničně-politických. „Třeba ve vztahu k Ukrajině, v postoji vůči Rusku, co do reakce na potenciální celní válku s USA, nebo dokonce v otázce, zda se má EU více sjednocovat v oblasti bezpečnosti a obrany,“ doplnil politolog. Strany v Evropském parlamentu sice kvantitativně posílily, jejich vliv je ale jen omezený a neshody v rámci širší palety témat dál limitují jejich akceschopnost, míní Kratochvíl. Nebezpečí se podle politologa skrývá v tom, že narativy krajně pravicových stran se stále více propisují i do rétoriky umírněnějších, ne-li rovnou mainstreamových subjektů. „V řadě otázek dnes existují překryvy mezi populistickou krajní pravicí a mainstreamovými stranami. Ukázalo se nám třeba, že existuje velmi výrazný překryv s křesťansko-demokratickými stranami v otázkách genderu, velmi výrazný a dokonce vzrůstající překryv je pak mezi konzervativci a krajní pravicí.“ Kratochvíl proto očekává, že mainstreamové strany na půdě Evropského parlamentu sáhnou po ad hoc spolupráci s radikálnějšími uskupeními, s nimiž se na některých otázkách, jako je třeba zmiňovaná migrace, shodnou. „Problém je, že tzv. Overtonovo okno, tedy to, co je považováno za přijatelné v politice, není fixně dáno. Může se to v různých kontextech a v různých zemích posouvat. Spoluprací s populistickou krajní pravicí se celý mainstream posouvá na pozice krajní pravice, takže celá evropská politika se pod dojmem spolupráce s těmito stranami posouvá mnohem blíže k jejich radikálním postojům,“ varoval politolog.Co dalšího se v epizodě dozvíte?
  • Kdo z dnešních politiků do kategorie populistické krajní pravice spadá?
  • Bude v Evropě vládnout 27 Viktorů Orbánů?
  • A co za podporou krajní pravice stojí?
Poslouchejte v aplikacích nebo na webu:
Podcast | Politolog: Radikalizace vychází z nabídky politických stran, ne z poptávky lidí

Co nás tento týden zaujalo?

Výročí největší vlny rozšiřování EU a eurokomisařka Kos v Česku. Ve čtvrtek 1. května jsme si připomněli 21 let od největší vlny rozšíření Evropské unie, tehdy se k bloku připojila desítka zemí včetně Česka. A právě tento týden k nám zavítala eurokomisařka, která má unijní politiku rozšiřování na starost, Slovinka Marta Kos, jejíž země v této vlně také přistoupila. V Praze se Kos nechala slyšet, že jak Česko, tak Slovinsko ukázaly, že budování stabilních demokracií přináší ekonomickou prosperitu i bezpečí. Ale z odlehčenějšího soudku – společné mají i význam jejího příjmení. Jak v češtině, tak ve slovinštině je kos pojmenování pro druh ptáka. Redakce si měla možnost vyslechnout také osobnější slova – práce v Komisi je podle Kos nejnáročnějším, ale zároveň nejlepším jobem, který zatím bývalá novinářka a diplomatka měla. Kos je také bývalou profesionální plavkyní a bojovnicí za práva žen ve Slovinsku. Po jednadvaceti letech členství Evropskou unii vnímá pozitivně méně než polovina lidí v Česku i ve Slovinsku. Zatímco v Česku je to podle Eurobarometru 27 %, ve Slovinsku je to 38 %. A jak Češi vnímají samotné Slovinsko? Celkem příznivě – podle výzkumu agentury STEM z roku 2022 označilo vztah ke Slovinsku známkou 3 na školní pětibodové škále (kde 1 znamená nejpříznivější a 5 nejméně příznivý vztah) 43 % respondentů.

Co čekat od příštího týdne?

  • Plenární zasedání Evropského parlamentu. Europoslanci zasednou 5.–8. května ve Štrasburku. Agenda bude především ekonomická – mají schvalovat rozpočtová absolutoria či debatovat o budoucím víceletém finančním rámci, ochraně unijních finančních zájmů nebo o bankovní unii.
  • Plán jak se odstřihnout od ruských paliv. V úterý 6. května eurokomisařka Teresa Ribera představí odkládanou Cestovní mapu k programu RePowerEU. Evropská komise by v plánu měla přijít s dalšími kroky, jak Evropskou unii zcela odstřihnout od ruských fosilních paliv.
  • Gymnich. Ve středu a ve čtvrtek 7.–8. května proběhne neformální setkání ministrů zahraničí EU, tzv. Gymnich, který probíhá jednou za půl roku. Ministři se sejdou v metropoli předsedajícího Polska, ve Varšavě. Jednat mají o vztazích EU se Spojeným královstvím, ruské agresi na Ukrajině či odolnosti vůči hybridním hrozbám.

Pobavení na závěr

Tentokrát věnujeme závěrečnou část newsletteru všem fanouškům Star Wars. Neděle, která nás tento týden čeká, totiž vychází na 4. května a dočkáme se tedy neoficiálního Dne Star Wars, tak si nezapomeňte naplánovat víkendový filmový maraton. Pro pobavení přikládáme legendární vlákno našeho bývalého bruselského kolegy, ve kterém najdete osobnosti unijní bubliny jako postavy z hvězdné ságy. To ale není jediná věc, která Unii a Star Wars spojuje – zamysleli jste se někdy nad tím, v čem všem je unijnímu systému filmová galaxie podobná?May the 4th Be With You a hezký víkend!

Zdroj: Účet Sama Morgana na X

Celé vlákno najdete na odkazu výše.