Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
BUKUREŠŤV prvním kole rumunských prezidentských voleb zvítězil krajně pravicový politik Simion. Po sečtení více než 99 % hlasů získal lídr krajně pravicové strany AUR George Simion v prvním kole rumunských prezidentských voleb přibližně 40 % hlasů. Simion výrazně předčil nezávislého kandidáta, starostu Bukurešti Nicușora Dana, který získal přibližně 20 % hlasů. Simion využil vlny antiestablishmentových nálad. Hlavní rumunské strany, sociální demokraté (PSD) a liberálové (PNL), do prezidentského klání neposlaly svého kandidáta Krina Antonesca, a to navzdory velké finanční podpoře a podpoře rozsáhlé sítě starostů, kteří tradičně ovlivňují volební účast. Simion zvítězil v 36 ze 41 žup (rumunská obdoba krajů pozn. red.). Nejpřekvapivější byla podpora, kterou získal od Rumunů žijících v EU, naopak Rumuni žijící v Moldavsku a ve Spojených státech dávali přednost Nicușoru Danovi. Druhé kolo se v Rumunsku uskuteční 18. května. Podle Nicușora Dana to bude souboj mezi dvěma vizemi – prozápadní a protizápadní. Simion hlasitě vystupuje proti EU a staví se proti vojenské pomoci Ukrajině. (Catalina Mihai | Euractiv.ro)
PAŘÍŽFrancie slibuje americkým akademikům svobodu, ale málo peněz. Akademici z USA odcházejí kvůli škrtům ve financování a pokusům zablokovat univerzitám přijímání zahraničních studentů, a Francie a EU chtějí špičkové americké výzkumníky nalákat do Evropy. Představitelé evropských výzkumných center a univerzit se v pondělí (5. května) sjedou do Paříže na konferenci na Sorbonnské univerzitě, kde je přivítá francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Francie a EU se tak snaží prezentovat jako „stabilní prostor“, kde mohou vědci „beze strachu“ pracovat. Podle francouzských úřadů se očekává představení „balíčku opatření“, který má zvýšit atraktivitu EU pro světovou výzkumnou komunitu. Tajemník francouzského Národního svazu vědeckého výzkumu (SNCS-FSU) však upozorňuje na „bezprecedentní snížení“ francouzského veřejného rozpočtu na výzkum pro rok 2025 o více než 630 milionů eur. Francie v oblasti výzkumu a vývoje za posledních 25 let stagnovala na úrovni 2,2 % HDP, ostatní země OECD za stejné období zvýšily své výdaje na 2,7 % HDP, upozorňuje SNCS-FSU. (Laurent Geslin | Euractiv.com)
LISABONVyhoštění migrantů se podle premiéra neurychlilo kvůli nadcházejícím volbám. Portugalská vláda v sobotu oznámila, že Agentura pro integraci migrantů a azyl (AIMA) začne tento týden oznamovat 4 574 cizincům, aby do 20 dnů dobrovolně opustili zemi. Předseda vlády Luís Montenegro však odmítá, že se proces urychlil kvůli předčasným volbám, které se v Portugalsku konají 18. května. Podle něj se jedná o „pomluvy opozice“. (Sara Madeira | Lusa.pt)
BRATISLAVA | BĚLEHRADZdravotní problémy Fica a Vučiće rozvířily vlnu konspiračních teorií v Rusku. Moskva se připravuje na Den vítězství 9. května a jediní dva evropští politici, kteří se ho měli zúčastnit – slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučić – nečekaně zrušili své plány. Vučić byl v sobotu krátce hospitalizován, zatímco Fico přiznal přetrvávající problémy vyplývající z loňského pokusu o atentát, který přežil. V Rusku se s jejich neúčastí rozšířila řada konspiračních teorií. Ruský deník 360 spekuloval, zda by oba politici nemohli být otráveni, aby se oslav nemohli zúčastnit. Jiný ruský zpravodajský portál pak tvrdí, že státníci problémy předstírají ze „strategických důvodů“. Fico svou neúčast potvrdil na nedělní tiskové konferenci. Během ní připustil, že v důsledku loňského pokusu o atentát má stále problémy, které mu brání sedět „čtyři hodiny v autě“. Odmítl však domněnky, že není schopen vykonávat svou funkci. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
SOFIEBulharsko žádá EK o překročení rozpočtového deficitu pro výdaje na obranu. Bulharská vláda oficiálně požádala Evropskou komisi o aktivaci výjimky, aby mohla překročit 3% hranici rozpočtového deficitu. Důvodem je prý potřeba posílit obranné schopnosti EU kvůli rostoucímu geopolitickému napětí a stupňujícím se hrozbám pro evropskou bezpečnost. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)