Vlivný europoslanec chce pětinásobně zvýšit strop zemědělských dotací. Socialisté blokují dohodu o genomických technikách šlechtění plodin. A Evropská komise chystá plán, jak zbavit Evropu závislosti na dovozu hnojiv.
Toto je webová verze newsletteru Agri update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Dotační strop by se mohl zvýšit na 500 tisíc eur
Sto tisíc eur. To je částka, kterou Evropská komise navrhuje jako roční strop přímých plateb na jeden zemědělský podnik v příští společné zemědělské politice (SZP) po roce 2027. Vlivný německý europoslanec Norbert Lins si myslí, že je to příliš málo a chce strop posunout na půl milionu eur.
Záměr Evropské komise je jasný – přesunout peníze od agrárních gigantů k menším hospodářům. Jenže Lins, hlavní vyjednavač Evropského parlamentu pro budoucí SZP, práh 100 tisíc eur na rok považuje za nerealistický. Jak informoval bruselský web Euractiv, Lins chce strop zvýšit pětinásobně, na 500 tisíc eur. A aby velcí vlastníci půdy nemohli strop obcházet tím, že si rozdělí podnik na papírové právnické osoby, navrhuje pravidlo zaměřit přímo na fyzické osoby.
České ministerstvo zemědělství se povinným stropům brání – tvrdě by totiž dopadlo na tuzemské velké i středně velké podniky. Ohrožena by podle něj mohla být zaměstnanost na venkově i potravinová bezpečnost. Praha proto trvá na tom, aby si každý stát mohl sám rozhodnout, zda a jak nástroje zastropování použije.
Předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) trvá na tom, že mechanismus musí být povinný. Veřejnost by prý jen těžko pochopila, proč SZP stále odměňuje hrstku největších příjemců neúměrně vysokými platbami.
Evropská komise zatím drží linii. Její zástupce Gijs Schilthuis připomněl, že zastropování se bude týkat jen malého počtu farem, a dodal, že případné kreativní obcházení pravidel je již dnes postižitelné podle rozpočtových norem EU.
Vyjednávání o nových pravidlech společné zemědělské politiky pokračuje a zastropování není jediným třaskavým tématem. Instituce čeká například debata o definici zemědělce a stále není ani jasné, kolik přesně z evropského rozpočtu na zemědělství půjde. Snaha je najít shodu do konce letošního roku.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Ministři apelují na Komisi kvůli hnojivům. Minulý týden během diskuse za zavřenými dveřmi skupina ministrů zemědělství v Lucemburku vyzvala Evropskou komisi, aby zavedla krátkodobá opatření, která by zemědělcům pomohla vyrovnat se s rostoucími náklady na energii a hnojiva.
Amoniak v sankčním balíčku. EU v rámci již schváleného 20. balíčku sankcí omezí dovoz ruského amoniaku zavedením dovozní kvóty. Unie bude moci ročně dovézt maximálně 688 tisíc tun amoniaku, což odpovídá objemu obchodu z roku 2025.
Úprava nařízení o odlesňování. Evropská komise navrhla zjednodušit nařízení EU proti odlesňování (EUDR), které začne platit od konce roku 2026. Konkrétně aktualizovala metodické pokyny i seznam dotčených produktů, kde nově přibývají například rozpustná káva nebo některé deriváty palmového oleje, zatímco kůže, protektorované pneumatiky či použité zboží mají být z nařízení vyňaty.
Europarlament podpořil živočisnou výrobu. Evropský parlament vyzval EU k silnější podpoře živočišné výroby, která podle europoslanců čelí rostoucím ekonomickým, ekologickým i sociálním tlakům.
Ochrana psů a koček dostala zelenou. Evropský parlament schválil historicky první nařízení, které chrání psy a kočky v celé EU. Přináší povinné čipování, přísnější kontrolu online prodeje zvířat a měl by také ukončit praktiky tzv. množíren.
Dotace pro Agrofert. Holding Agrofert může znovu čerpat dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Opozice rozhodnutí kritizuje, SZIF ale ujišťuje, že obavy jsou neopodstatněné.
Česko chce měnit strategický plán. Česká vláda připravuje změny ve Strategickém plánu společné zemědělské politiky, které by mohly výrazně přesměrovat evropské dotace směrem k velkým zemědělským podnikům.
Věkový průměr zemědělce v Evropské unii je 57 let. Mladí na venkově pracovat nechtějí, půda je drahá, úvěry nedostupné. Evropská komise vydala strategii generační obměny, která má situaci změnit. Čas se ale krátí.
Evropskou zemědělskou politiku potřebujeme. Evropské zemědělství patří k nejštědřeji dotovaným na světě, a přesto se zemědělci neustále cítí jako oběti. Ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v rozhovoru vysvětluje, že společná zemědělská politika Evropské unie je sice komplikovaná, ale přesun dotací na národní úroveň by českým zemědělcům i spotřebitelům uškodil.
Hlasování o genomických technikách se odkládá
Prosincová dohoda o nových genomických technikách (NGT) vypadala jako průlom. Po letech sporů se zdálo, že EU našla kompromis, který by otevřel dveře moderním šlechtitelským zákrokům. Legislativa se ale opět „zasekla“ při projednávání v Evropském parlamentu.
Hlasování ve výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu, které mělo tuto dohodu formálně potvrdit, se neuskuteční v plánovaném termínu. Socialisté (S&D) v posledních dnech předložili 16 pozměňovacích návrhů, které fakticky znovu otevírají klíčové části kompromisu. Vzhledem k tomu, že návrhy musejí být přeloženy a technicky zpracovány, bylo nutné hlasování odložit. Nový termín zatím není potvrzen, ale v kuloárech se hovoří o 1., 2. nebo 6. červnu, s plenárním hlasováním v týdnu od 15. června.
Jádrem socialistického tlaku je otázka patentů. Hlavní vyjednavač S&D Christophe Clergeau chce zajistit, aby patenty na genově editované plodiny nepostavily zemědělce a šlechtitele do pozice, kdy musejí platit licence za přístup ke genetickému materiálu, který by jinak mohli získat i konvenčním šlechtěním. Navrhuje proto omezit patentovatelnost takových vlastností a zavést kodexy chování pro držitele patentů. Farmáři by navíc neměli nést důkazní břemeno ani čelit právnímu postihu, pokud neúmyslně použijí patentované osivo.
Clergeau chce také zpřísnit sledovatelnost NGT produktů.
Jenže ani uvnitř socialistické skupiny nepanuje jednota. Španělská a dánská delegace – tedy jedny z největších v S&D – mají podle dostupných informací pozměňovací návrhy odmítnout.
Co nás čeká tento měsíc?
Komise představí akční plán pro hnojiva. Evropská komise by měla 19. května zveřejnit dlouho očekávaný akční plán pro sektor hnojiv. Plán má obsahovat opatření, která mají podpořit domácí výrobu a snížit závislost na dovozu.
Rada projedná dohody o biopotravinách s třetími zeměmi. Speciální zemědělský výbor (SCA) příští pondělí posoudí kompromisní text k prodloužení obchodních dohod o biopotravinách s klíčovými partnery, jako jsou USA, Kanada a Japonsko.
Poslanci budou znovu jednat o welfare zvířat při přepravě. Po letech patové situace se zpravodajové legislativy v Evropském parlamentu dohodli na novém harmonogramu jednání o nových pravidlech pro přepravu hospodářských zvířat – v květnu i červnu se odehrají schůzky stínových zpravodajů, pozice výboru by se měla odhlasovat v prosinci.
Rada EU pro zemědělství. Ministři zemědělství členských zemí EU se znovu setkají 26. května. Očekává se další posun v diskusi o společné zemědělské politice, ale i v dalších tématech.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu CAP for Sustainable and Resilient Farming in Czechia, na kterém spolupracují redakce Aktuálně.cz, Hospodářské noviny (HN.cz), Update EU , Ekonom.cz a Zemědělec, pod vedením společnosti Economia, a.s. Více informací najdete zde.
