VARŠAVAPolskými prezidentskými volbami může zamíchat krajní pravice. Polští voliči již v neděli vyberou nového prezidenta. Tentokrát však nepůjde o obvyklý střet mezi polskou nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS) a centristickou Občanskou koalicí (KO).
Vzhledem k tomu, že dosavadní prezident Andrzej Duda spojený s PiS končí, očekávalo se, že se v souboji utká nový kandidát PiS Karol Nawrocki s varšavským starostou Rafalem Trzaskowským. Proevropsky orientovaný Trzaskowski má v průzkumech kolem 32 %, zatímco Nawrocki zhruba 25 %. Je tak pravděpodobné, že právě oni dva se utkají ve druhém kole.
Do hry ale vstoupil ještě třetí hráč, osmatřicetiletý kandidát krajně pravicové strany Konfederace Sławomir Mentzen. Zastánce liberalizace zákonů o zbraních a „mírných tělesných trestů“ pro děti přitahuje davy a popularitu mezi mladými lidmi si získal především svými aktivitami na internetu.
Podle aktuálních průzkumů se Mentzen do druhého kola pravděpodobně nedostane. Roztříštěním konzervativních hlasů by však mohl ovlivnit průběh druhého kola a v dlouhodobějším horizontu se stát tím, kdo změní polskou politickou scénu. (Alexandra Brzozowski | Euractiv)
Polsko uzavírá ruský konzulát v Krakově kvůli požáru v obchodním centru. V den prvního výročí ničivého požáru největšího varšavského nákupního centra Marywilska 44 polský premiér Donald Tusk oficiálně potvrdil, že požár byl žhářským činem zorganizovaným ruskou rozvědkou. V reakci se tak rozhodl uzavřít ruský konzulát v Krakově. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
BERLÍNMerzův „obranný kurz“ zůstává nejasný. Nový šéf německé vlády Friedrich Merz strávil prvních pár dní ve funkci křižováním Evropy, zatím ale nedal jasně najevo, co bude nové vedení Německa znamenat pro evropskou obrannou politiku. Od únorového volebního vítězství křesťanských demokratů mnozí očekávali rychlý obrat v německé obranné politice. Merz totiž strávil volební noc naléháním na evropskou strategickou nezávislost na USA, kterou označil za svou „absolutní prioritu“, a poté uzavřel dohodu o uvolnění národních obranných výdajů z okovů německých dluhových pravidel. To vzbudilo naději, že by se mohl odpoutat od německé fiskální opatrnosti a učinit totéž pro výdaje celé EU. Nyní, když je Merz u moci a americký prezident Donald Trump se začal více zabývat obchodními deficity než zpochybňováním závazků vůči NATO, je však německý lídr opatrnější. Ačkoli Merz stále jasně usiluje o vedoucí úlohu v Evropě, v mnoha obranných otázkách zůstává nejednoznačný – nechává si otevřené dveře pro řadu různých budoucích závazků, místo aby jasně vytyčil nový odvážný kurz. Odmítl se například jednoznačně zavázat k rozvolnění unijních pravidel, pokud jde o národní výdaje na obranu. (Kjeld Neubert | Euractiv)
ŘÍM | KODAŇDánové a Italové hledají podporu ve sporu s lidskoprávním soudem. Dánsko a Itálie žádají ostatní země, aby podpořily dopis kritizující Evropský soud pro lidská práva za to, že při výkladu práva, zejména v otázkách migrace, zachází „příliš daleko“. (Nicoletta Ionta | Euractiv)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.