Co musí EU udělat, aby prosperovala v dnešní tvrdé geopolitické realitě? Na Pražském hradě během konference Europe as a Task v pondělí (12. května) zaznělo, že ačkoli vztahy mezi EU a USA procházejí zatěžkávací zkouškou, Evropa má dost nástrojů, aby z ní vyšla silnější.
Podle
Luuka van Middelaara, ředitele bruselského Institutu pro geopolitiku (BIG), představuje politika amerického prezidenta
Donalda Trumpa zásadní změnu ve světovém pořádku.
„Trump chce rozebrat globální uspořádání, které USA a Evropa budovaly od roku 1945,“ upozornil. Amerika, jež byla historicky centrem systému, podle něj směřuje k novému uspořádání.
Bulharská expertka
Vesela Černeva z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) varovala, že americká zahraniční politika „často připomíná realitní obchod řízený populismem“. Přestože EU spoléhá na pravidla, Washington se podle ní více řídí náladami. „Nejde jen o bezpečnost. Musíme posílit domácí odolnost a nezapomínat na diplomacii, je to naše nejsilnější zbraň,“ vysvětlila.
Van Middelaar zdůraznil, že Evropa se na tuto změnu snaží reagovat: „Symbolickou, ale silnou zprávou bylo sobotní společné setkání evropských lídrů v Kyjevě. Evropa ukázala, že nese spoluzodpovědnost za vlastní bezpečnost.“ Zásadní zlom vidí i v tom, že nová německá vláda ustoupila od „slavné“ dluhové brzdy. „Z hlediska obrany i průmyslu je to dobrá zpráva pro celou Unii,“ dodal.
Jozef Síkela, eurokomisař pro mezinárodní partnerství, ocenil pragmatický přístup Evropy. „Litujeme řady rozhodnutí USA, protože mohou mít negativní dopady na globální stabilitu,“ uvedl.
Podle něj jsou klíčové stabilita a předvídatelnost, které oceňují i američtí podnikatelé.
„Historicky Evropa dokázala pod tlakem dosáhnout výsledků. Českému předsednictví EU se podařilo rychle rozhodnout o plynové solidaritě, což ukazuje nový duch pragmatismu a spolupráce,“ vzpomněl Síkela na druhou polovinu roku 2022, kdy Česko předsedalo Radě EU a on sám vedl jednání Rady pro energetiku.
Půl miliardy eur na vědu: EU chce přilákat zklamané americké vědce
Nové příležitosti
Anders Ahnlid ze švédského Národního úřadu pro obchod zdůraznil, že Evropa musí využít svou ekonomickou sílu. Vyzdvihl zdrženlivý přístup Evropské komise k americkým clům: „Žádná unáhlená protiopatření, nejdřív vyjednávat.“ Současně ale varoval před fixací na Washington. „EU je rozhodující obchodní mocnost, potřebuje partnery, kteří ctí pravidla, a ti jsou po celém světě,“ podotkl Ahnlid.
Důležité je podle něj také dokončit dohody o volném obchodu, například s blokem Mercosur, a zlepšit ekonomické vztahy s Velkou Británií.
Síkela souhlasil, že diverzifikace dodavatelských řetězců je nutná. „Musíme přejít od role světového plátce k roli světového hráče. Pokud se USA stáhnou, náš podíl na rozvojové pomoci přesáhne 60 %. Evropa by měla umět jasně říct, za co ty peníze dává,“ prohlásil.
Van Middelaar doporučil zaměřit se také na střední a nastupující mocnosti, jako je Brazílie, které by mohly být ekonomickými i strategickými partnery. Evropa podle něj nemůže vyčkávat na možné změny v USA po volbách do Kongresu. „Musíme uznat, že USA mění směr, a my na to musíme reagovat už nyní.“
Na summit EU a USA je ještě brzy, prohlásila Meloni
Méně byrokracie, více demokracie
K vyšší prosperitě potřebuje EU podle Síkely také hlubší kapitálovou unii i méně byrokracie. „I obyčejný bankovní účet napříč hranicemi je dnes problémem národních, ne evropských předpisů,“ řekl český komisař.
S tím souhlasil Ahnlid, který zmínil, že dokončení jednotného trhu by výrazně zvýšilo bohatství Evropy. „Vnitřní trh, který konečně funguje naplno, by z EU udělal mnohem bohatší kontinent,“ zdůraznil.
Řeč padla také na rozdělení společnosti v Evropě. Černeva při této příležitosti varovala před podceňováním autoritářských tendencí v Evropě. „Měli bychom lépe rozpoznávat náznaky autoritářství. Přestože občanské společnosti jsou silné, nesmíme podceňovat politiky typu
Viktora Orbána,“ upozornila.
Zdůraznila také, že Evropa dnes čelí odlišné realitě, než jakou slibovala v nadšení po pádu Berlínské zdi. „Očekávali jsme sjednocenou a demokratickou Evropu, ale nyní jsme na mnoha místech kontinentu svědky rozdělených společností a rostoucích autoritářských trendů,“ uvedla.
Ačkoli řečníci zdůrazňovali rizika, atmosféra v Praze byla překvapivě sebevědomá. „Vždy jsme v minulosti našli cestu, když šlo do tuhého. Teď je na čase to znovu dokázat,“ uzavřel Síkela. Konference tak připomněla, že „úkol jménem Evropa“ není jen obranou proti nejistotě, ale i příležitostí utvářet světové uspořádání příštích desetiletí.
Prezident Pavel: Peníze musí jít na posílení reálných obranných schopností
