Obavy opozice z možného zásahu Evropské komise (EK) do řešení střetu zájmů u Agrofertu jsou podle ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petra Dlouhého neopodstatněné. Řekl to v rozhovoru s ČTK. SZIF minulý týden na základě nezávislých analýz uvedl, že nebude po holdingu zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem, a že střet zájmů spojený se svěřenskými fondy považuje za vyřešený. Opozice nicméně varuje před chybějícím rozhodnutím EK a hovoří o riziku, že Česko přijde o peníze z unijního rozpočtu.
„Tento argument (opozice) je de facto irelevantní pro nás, protože stanovisko Evropské komise je právně nezávazné,“ řekl Dlouhý.
S EK je fond podle Dlouhého v kontaktu a Komise obdržela i nové stanovisko fondu. Případný verdikt nebo další audit ze strany EK lze ale podle něj očekávat v řádu nejbližších let. „A samozřejmě by pak záleželo na ČR, jak se k tomu auditu postaví, protože u minulého auditu minulá vláda rozhodla, že nepřistoupí na žalobu pro neplatnost prováděcího nařízení, tudíž, že se to nedostane k Evropskému soudnímu dvoru,“ dodal Dlouhý.
Dlouhý také připomněl, že EK prováděla audit ohledně střetu zájmů již v roce 2019 a společnostem z holdingu Agrofert poskytovala dotace, včetně nárokových, i po ukončení auditního šetření. „Vždy je proplatila, nikdy je nepozastavila. Takže upřímně si nedokážu představit, že by najednou po deseti letech změnila svůj postoj a svůj názor a začala by tvrdit, že ačkoliv tady byl audit, ačkoliv věděla o tom střetu zájmů, ačkoliv řešila tu neprojektovou část, že najednou by se to týkalo i nárokových dotací,“ řekl Dlouhý.
Opozice v reakci na zveřejněné stanovisko zemědělského fondu varovala před možným opačným postojem EK, než zaujal fond na základě analýz, což by podle opozičních lídrů mohlo vést k zastavení evropských peněz pro širší okruh firem v Česku.
Ředitel fondu připustil, že pokud by EK v budoucnu zaujala odlišný postoj a vedlo by to ke krácení unijních prostředků, Česko by mohlo následně peníze vymáhat po příjemcích dotací. „To je teoreticky možné a to by pak automaticky znamenalo, že bychom ty peníze začali vymáhat po těch žadatelích,“ uvedl Dlouhý.
Z analýz fondu vyplynulo, že podle výkladu zákona o střetu zájmů se zákaz vztahuje výhradně na poskytování nenárokových dotací. Ke zpětnému vymáhání nárokových evropských dotací proto nepřistoupí. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) přitom tvrdil, že veškeré veřejné podpory z let 2017 až 2021 u společností, kde koncovým vlastníkem byl člen vlády, byly v rozporu se zákonem bez ohledu na to, jestli se jedná o nárokové, nebo nenárokové. Výborný se odkazoval na rozhodnutí soudů.
SZIF nicméně odmítá výklad, že by soudy nařídily vymáhat nárokové dotace. Soudy podle Dlouhého ve verdiktech pouze zmiňovaly, že se zákon o střetu zájmů vztahuje na poskytování nenárokových dotací. „My jsme si nechali udělat analýzu, co to vlastně v kontextu celé té problematiky znamená. A ta analýza na základě gramatického výkladu řekla, že soudy se tím nezabývaly, neříkají ‚vymáhejte nárokové dotace‘, neříkají ani ‚nevymáhejte dotace‘, ony se k tomu zkrátka nevyjádřily, ony to nevyloučily,“ řekl Dlouhý.
Kritizoval zároveň politickou debatu o případu. Podle něj se řeší pseudoproblém, který vznikl kvůli nejasně formulovanému zákonu o střetu zájmů. „Ten problém nevzniknul na zemědělském fondu, ve své podstatě nevzniknul ani ve společnostech Agrofertu. Celý problém vznikl nekvalitním zákonem o střetu zájmu. Předpokládám, že zájem zákonodárců je narovnat ten zákon, abychom nemuseli spekulovat. Zatím vidím, že je spíše snaha v tuto chvíli zpochybňovat kroky platební agentury,“ dodal Dlouhý.
Kromě evropských dotací SZIF prověřuje možný střet zájmů i u národních dotací vyplacených Agrofertu o objemu přibližně jedné miliardy korun. Podle Dlouhého se jedná o nejsložitější část sporu – národní dotace jsou poskytovány i na mimořádná opatření například v případě mrazů. Situaci dále komplikuje fakt, že část národních dotací mezi lety 2017 a 2019 poskytovalo ministerstvo zemědělství, od roku 2020 pak národní dotace spravoval SZIF.
