Na Kypru dnes dopoledne začal druhý den jednání neformálního summitu Evropské unie, oznámila mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Dopolední blok se bude věnovat především unijnímu rozpočtu na období 2028 až 2034. Později pak prezidenti a premiéři členských států budou jednat s představiteli Libanonu, Sýrie, Egypta, Jordánska či Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Za Českou republiku je v Nikósii premiér Andrej Babiš. Odpoledne jednání končí.
Návrh rozpočtu na období let 2028 až 2034 Evropská komise představila loni v červenci. Chce, aby rozpočet byl výrazně flexibilnější. Rozpočet počítá s prostředky, který by měly činit zhruba dva biliony eur, tedy zhruba 49 bilionů korun, což je něco málo přes jedno procento HDP unijních států v daném období. Debatu vyvolává například snaha Evropské komise posílit vlastní zdroje financování rozpočtu. Prezident Kypru Nikos Christodulidis, který předsedá Radě Evropské unie, očekává debatu o posílení konkurenceschopnosti. Podle něj bude dnešní debata o rozpočtu politického rázu.
Své námitky vůči návrhu vyjádřily Evropský parlament i některé státy. Před odletem na Kypr Babiš označil návrh za „absolutně nepřijatelný“, protože podle něj počítá s nadměrným snížením prostředků určených České republice. Babiš zopakoval své výtky i dnes při příchodu na jednání.
Babiš se zároveň vymezil proti novým vlastním zdrojům financování – s výjimkou cel na zboží ze zemí mimo EU. „Nové zdroje samozřejmě můžou být v rámci cel vůči Číně a dalším, ale my toto jinak nepodporujeme,“ řekl Babiš na otázku, jak se staví k této záležitosti.
Český premiér se domnívá, že debata o rozpočtu bude pokračovat i v příštím roce; šéf Evropské rady António Costa by podle diplomatických zdrojů debatu rád uspíšil a dokončil do konce letošního roku.
Kolem poledne SELČ má pak začít jednání se zeměmi v okolním regionu. Na pracovní oběd by se podle informací kyperského předsednictví měli dostavit například prezidenti Libanonu Joseph Aún, Sýrie Ahmad Šara či Egypta Abdal Fattáh Sísí. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je cílem setkání vyjádřit podporu Libanonu, který čelil útoků z Izraele a snaží se odzbrojit šíitské hnutí Hizballáh, či debatovat o situaci Sýrie a Jordánska, kterých se současný konflikt rovněž dotkl.
Čtvrteční jednání se zaměřilo na krizi na Blízkém východě a na nárůst cen energií, ke kterému válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem přispěla, řekl Christodulidis. Na začátku čtvrtečního jednání byl přítomen také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zástupci států EU s ním mluvili o podpoře Ukrajiny, jejím vstupu do EU či sankcích proti Rusku.