Návrh nového sedmiletého rozpočtu EU pro Česko je podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) absolutně nepřijatelný. Nominálně má příspěvek pro Česko klesnout o 228 miliard korun, není k tomu důvod, uvedl. Očekává těžkou debatu, která potrvá minimálně v příštím roce. Uvedl to dnes na tiskové konferenci před odletem na neformální summit předsedů vlád unijních zemí na Kypru.
Zopakoval, že Česku se také nelíbí odklon od dosavadního systému rozdělování peněz podle resortů. V pondělí uvedl, že zvláštní kapitolu by si zasloužilo například zdravotnictví. „Teď přichází Evropská komise a chce nám dát jeden balík, zemědělství a koheze a potom to máme rozdělovat my tady. Nám se to nelíbí,“ uvedl. Nepřijatelné podle něj je, aby komise rozdělovala víc peněz, než mají být přiděleny jednotlivým členským státům.
Konečná dohoda na finančním rámci má být hotová v prosinci, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit. Kyperské předsednictví nyní podniká schůzky se zástupci jednotlivých států EU, aby od nich získal jejich pozice. Následně by mělo první náčrt rozpočtu i s konkrétními čísly předložit během června tak, aby o něm mohli debatovat unijní lídři na červnovém summitu EU.
Vyjednávání nebudou podle pozorovatelů jednoduchá, mezi zeměmi jsou totiž nejméně dva rozdílné tábory. Čistými plátci do rozpočtu jsou například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko či Švédsko. A zejména Německo či Nizozemsko nechtějí zvyšovat svůj příspěvek do rozpočtu, protože už nyní platí nejvíc.
Největšími příjemci, tedy zeměmi, které obdržely z rozpočtu EU více peněz, než kolik zaplatily, jsou Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Česko či Slovensko. Tyto země se naopak obávají, že budou sníženy výdaje na zemědělství a kohezi a plánují bojovat za jejich zachování v dosavadní výši.
Česko je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení ve výši 46,8 miliardy Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy Kč.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější.