Maďarské parlamentní volby mohou zemi nasměrovat jedním ze dvou hlavních směrů. Buď potvrdí pokračování vlády Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, což by podle odborníků znamenalo izolaci a posílení euroskeptické aliance. Ve druhém případě mohou přinést obrat ve prospěch opoziční strany Tisza vedené Péterem Magyarem a obnovení vztahů s EU.
Maďarsko stojí před důležitými volbami, které rozhodnou, zda po 16 letech skončí vláda Orbána. Průzkumy před volbami ukazují dvě odlišné předpovědi. Zatímco agentury financované či spřízněné se stranou Fidesz ukazují ve vedení Orbána, nezávislé průzkumy předpovídají jasné vedení opoziční strany Tisza. Například v nejnovějším měření agentury Medián Tisza dosahuje na 141 mandátů, Fidesz na pouhých 52.
Volby tak nabízejí dva hlavní scénáře vývoje, jak v debatě agentury STEM tento týden popsaly analytička AMO Pavlína Janebová a maďarská politoložka Eszter Kováts.
Pokračování Orbánovy vlády
Pokud by si vládní strana Fidesz udržela moc, Maďarsko by pravděpodobně pokračovalo v dosavadním kurzu tzv. „neliberální demokracie“. Ten se opírá o silnou centralizaci moci, kontrolu médií a důraz na národní suverenitu.
V EU by podle Kováts bylo Maďarsko izolováno, protože evropští představitelé vědí, že Orbánovi a jeho ministrovi zahraničí Péteru Szijjártóovi nelze věřit. Maďarsko podle investigace několika evropských médií probíralo s Moskvou vyškrtnutí Rusů ze sankčních seznamů EU. Deník The Washington Post také dříve informoval, že Szijjártó v uplynulých letech sdílel informace z uzavřených jednání v Bruselu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Při pokračování vlády Orbána by zároveň došlo k posílení euroskeptické aliance a populismu ve V4 a posílení skupiny Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu, myslí si obě expertky. Poukázaly na silné vazby s německou AfD, francouzským Národním sdružením a španělským Voxem, které by mohly vést k zesílení vlivu Maďarska v debatách EU o migraci a rozšíření.
Výhra opozice
Pokud vyhraje Magyar, mohlo by dojít k opětovnému začlenění Maďarska do hlavního proudu EU. Opozice staví kampaň na obnovení vztahů s EU, odblokování evropských financí a omezení klientelistických vazeb v ekonomice. Maďarsko doposud nedostávalo evropské peníze kvůli špatnému stavu právního státu, což by se mohlo s vládou Tiszy změnit. Pro zásadní institucionální reformy by ale bylo nutné, aby Tisza získala v parlamentu většinu.
Současně ale Kováts poukázala na to, že Magyar byl s politikou Fideszu vůči EU dlouhou dobu spokojený, takže by si možná ponechal prostor pro manévrování, který Orbán už vytvořil.
Co se týče zahraniční politiky, podle Janebové a Kováts by byla ostřejší vůči Rusku a Číně.
V případě vlády strany Tisza by se zřejmě změnil i vztah Maďarska s Českem. Orbán je nyní jedním ze spojenců premiéra Andreje Babiše (ANO). Jejich strany jsou spolu ve frakci Patrioti pro Evropu a Babiš Orbána ve volbách přímo podpořil.
Janebová řekla, že Babiš je pragmatik, a Magyar také tvrdí, že střední Evropa je pro něj důležitý region. Podle ní by se tedy snažil Babiše oslovit a obě země by se dál snažily udržet nějaký vztah.
Povolební pat
Server Balkan Insight potom zmiňuje ještě třetí scénář – nejednoznačný a těsný výsledek voleb vedoucí k politickému patu. Maďarský volební systém zvýhodňuje vítěze, ale zároveň může zkomplikovat vznik stabilní vlády, pokud budou výsledky těsné. V takovém případě by země mohla vstoupit do období nejistoty, vyznačujícího se oslabenou vládou, politickými konflikty a ekonomickou nervozitou, popisuje server.
Také agentura Grayling odhaduje, že pokud bude výsledek těsný, poražená strana ho může zpochybnit s tvrzením o zahraničním vměšování nebo podvodu a mobilizovat příznivce v ulicích.
Janebová zhodnotila, že ať už Fidesz vyhraje nebo prohraje, Orbánův dlouhodobý vliv způsobil, že si EU uvědomila a uznala, že jednomyslnost je problematický princip. Podle ní se sedmadvacítka pravděpodobně pokusí posunout směrem k flexibilnějšímu rozhodovacímu procesu i v případě, že vyhraje Tisza. Zároveň obě expertky připomínají, že je to velmi obtížné proveditelné, protože k odstranění jednomyslnosti by bylo potřeba společné rozhodnutí všech zemí EU.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
