Česko zatím nepřevzalo evropskou směrnici NIS2 a Komise zaslala vytýkací dopis. NÚKIB požádá o odklad
Česku loni podle vládní zprávy chybělo plně převést do právního řádu osm směrnic Evropské unie, stejně jako předloni. Šest směrnic bylo v minulém roce převzato alespoň částečně. Vyplývá to ze zprávy o přejímání legislativních závazků EU, kterou dnes Senát vzal na vědomí navzdory opoziční kritice.
Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová vládě vytýkala mimo jiné to, že neprosadila zákon o krizovém řízení, byť jeho předložení měla v plánu už před dvěma lety. Daniele Kovářové (nezávislá) vadilo, že ve zprávě není zmíněn migrační pakt nebo dopady spojené s opatřeními na ochranu klimatu. EU je podle Kovářové těžkopádný byrokratický celek, který potlačuje národní svébytnost. Česko se podle senátorky chová jako „poslušný školáček, který pluje s hlavním proudem“.David Smoljak (STAN) namítl, že zpráva je popisem reality, jak se Česku daří dostát závazkům vůči EU, nikoliv ideologickým dokumentem. Na konci vlády Andreje Babiše (ANO) se transpoziční deficit navýšil na rekordních 2,5 procenta, zatímco loni, stejně jako předloni, se jej podařilo udržet pod jednoprocentní hranicí. „To není vysvědčení poslušného žáka, je to vysvědčení řádného hospodáře,“ uvedl Smoljak.
Většina chybějících norem s návazností na unijní právo byla podle stavu ke konci loňského listopadu předložena Parlamentu ke schválení, pouze tři vláda ještě připravovala. Kromě nich je třeba přijmout další čtyři desítky zákonů kvůli směrnicím, u nichž transpoziční lhůta končí převážně letos a v dalších letech.
Mezi chybějící normy patřily například novela o kybernetické bezpečnosti, kvůli níž Česko dostalo v únoru vytýkací dopis od Evropské komise, dále novela o kritické infrastruktuře, novela energetického zákona nebo pravidla pro uznávání kvalifikací ze zahraničí.
Meziročně se snížil počet řízení, které Evropská komise vedla proti Česku kvůli absenci promítnutí unijních směrnic do tuzemského práva. Ke konci loňského listopadu jich bylo 21, o čtyři méně než ve stejném termínu předminulého roku.
Za nedodržení lhůt hrozí ČR vysoké pokuty. Například za včasné nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů Soudní dvůr EU vyměřil Česku pokutu 2,3 milionu eur, tedy zhruba 58 milionů korun. Podobně sankcionoval také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Celkově bylo Soudním dvorem EU do konce loňského listopadu vedeno podle zprávy proti Česku 53 řízení pro nesplnění povinnosti, což je o šest řízení méně než v roce předcházejícím.