Záznamy telefonátů odhalují, že šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vynášel Rusku informace z jednání Evropské unie. Také se na žádost Kremlu snažil oslabovat sankce. Podle českých europoslanců by v případě potvrzení šlo o vážné porušení principu loajální spolupráce. Zmiňují i možnost postupu podle obávaného článku 7.
Maďarsko podle investigace několika evropských médií probíralo s Moskvou vyškrtnutí Rusů ze sankčních seznamů EU. Deník The Washington Post také dříve informoval, že Szijjártó v uplynulých letech sdílel informace z uzavřených jednání v Bruselu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Podle serveru Politico to země EU i jejich partneři již delší dobu tušili a k diskusím o bezpečnostních otázkách se začali scházet v menších formátech právě kvůli obavám, že některé „méně loajální“ státy předají citlivé informace třetím zemím.
Oslovení čeští europoslanci se shodují, že zjištění, že Maďarsko vynášelo citlivé informace směrem k Rusku, je mimořádně závažné. Jde podle nich o porušení základních principů, na kterých EU stojí, především principu loajální spolupráce.
Na straně agresora
„Členské státy mají povinnost postupovat společně, zvlášť ve chvíli, kdy Evropa čelí ruské agresi. Vynášet informace z jednání a zároveň pomáhat obcházet sankce znamená vědomě jednat proti vlastním spojencům a stát tak fakticky na straně agresora,“ popsal europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR).
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) připomněl, že se v europarlamentu dlouhodobě řeší kroky maďarské vlády, které jsou v rozporu s hodnotami a zájmy EU. Otázka sankční politiky vůči Rusku je pak dalším z klíčových témat. I podle něj budou nová obvinění předmětem další debaty a tlaku na jejich důkladné prošetření.
Podle Jana Farského (STAN, EPP) není zjištění šok ani žádné velké překvapení. „Budapešť se ke své proruské politice otevřeně hlásí a otevřeně ji vykonává. Maďarský šéf diplomacie se chová jako uctivý sluha ruského ministra – donáší mu, pokorně slouží, ale svým chováním nebezpečně ovlivňuje a blokuje celou Evropu, Česko nevyjímaje,“ popsal.
Podle něj tu riziko úniků z jednání, kde seděli maďarští zástupci, bylo dlouhodobě a tyto obavy se nyní ukázaly jako oprávněné. „Jde o systematické narušení důvěry, která je pro fungování EU naprosto klíčová,“ dodal.
Porušení smluv o EU?
Podobně mluví Markéta Gregorová (Piráti, Zelení). „Soustavné podkopávání společných evropských zájmů ze strany Orbánovy vlády je dlouhodobě známé,“ sdělila. Jde podle ní o porušení smluv o EU, konkrétně povinnosti loajální spolupráce, a je přesvědčená, že za takové jednání musí přijít postih.
Gregorová dál uvádí, že „pokud jeden členský stát funguje jako informační spojka pro agresora a aktivně oslabuje naši společnou bezpečnost, nemůžeme jen nečinně přihlížet“.
„Situace je o to vážnější, že Maďarsko je podezřelé ze špionáže proti unijním představitelům. Je proto naprosto nezbytné, aby se maďarští zástupci přestali dostávat k citlivým a utajovaným informacím, které mohou obratem sdílet s Kremlem, a aby se klíčové debaty o bezpečnosti přesunuly do formátů bez jejich účasti,“ popsala europoslankyně.
Europoslanci odkazují na článek 7
Navíc je podle ní nutné kromě pokračujícího blokování unijních fondů plně využít článek 7 Smlouvy o EU. Ten umožňuje pozastavit určitá členská práva, včetně hlasování v Radě, pokud země závažně a trvale porušuje principy EU. „Evropský parlament k zahájení tohoto postupu vyzval již v minulosti, bohužel v Radě to zatím stagnuje,“ připomněla.
Také Vondra zmínil jako jeden z možných nástrojů postup podle článku 7, ale jde podle něj o politicky mimořádně citlivý krok, který vyžaduje širokou shodu členských států. „Debata o možných postizích Maďarska už v Evropě probíhá, tlak roste, ale jakýkoliv další krok musí stát na důkladném prošetření,“ uvedl.
Zdechovský také upozornil, že uplatnění mechanismu podle článku 7 je politicky velmi náročné a vyžaduje širokou shodu mezi členskými státy. „Za sebe mohu říci, že pokud se tato podezření potvrdí, je nutné, aby Evropská unie reagovala důrazně a bránila své bezpečnostní i politické zájmy,“ dodal.
Podobně mluví Farský, podle kterého má EU na papíře nástroje, jak situaci řešit, ale realita je složitější. „Chybí nám rozhodnost a akceschopnost. Pro zásadní kroky je potřeba široká shoda a ta v praxi není,“ přiznává.
Proto se podle něj volí cesta obcházení problému, kdy citlivá jednání probíhají bez Maďarska a dohody se uzavírají v užších formátech. „Není to ideální, ale je to alespoň funkční,“ myslí si.
EU má své limity
Farský nicméně dodává, že Maďarsko má sice „zmrazenou část unijních fondů a čelí dlouhodobým procedurám kvůli porušování pravidel“, zjevně to podle něj však nestačí. „Hlavní odpovědnost leží na maďarské vládě. A v konečném důsledku i na voličích v Maďarsku,“ vysvětluje europoslanec.
„Evropská unie má své limity, ale nemůže dlouhodobě fungovat, pokud jeden z jejích členů systematicky podkopává společné zájmy,“ uzavírá Farský.
Maďarští europoslanci z vládní strany Fidesz jsou ve frakci Patrioti pro Evropu spolu s českými europoslanci vládního hnutí ANO a se zástupcem Přísahy Antonínem Staňkem. Ten na dotaz redakce uvedl, že „diplomacie není klub přátel, ale nástroj prosazování národních zájmů“, a mluvit s Ruskem podle něj samo o sobě není zločin. Přiznal ale, že pokud by se potvrdilo zneužití informací z evropských jednání, byla by to velmi vážná věc pro důvěru uvnitř Unie. Europoslanci ANO na dotazy redakce nereagovali.
Jak funguje článek 7
Aktivace článku 7 a jeho následné uvedení do praxe je složitý a několikastupňový proces. Navrhnout jej musí Evropský parlament, Evropská komise nebo jedna třetina členských zemí.
V případě Maďarska běží řízení už od roku 2018, kdy ho zahájil europarlament. Poslanci tehdy vyjádřili znepokojení nad řadou kroků vlády Viktora Orbána, včetně ohrožení nezávislosti soudnictví a ústavního systému, omezení práv menšin, svobody projevu, akademické svobody nebo ochrany osobních údajů.
Nyní by musela celá Rada EU bez obviněné země, tedy 26 států, jednomyslně rozhodnout, že daná země vážně a trvale porušuje unijní hodnoty. Teprve pak by přišly na řadu sankce – pozastavení práv, včetně těch hlasovacích.
Blíží se maďarské volby
Szijjártó označil odposlechy a jejich zveřejnění před blížícími se volbami v Maďarsku za „obrovský skandál“ a „flagrantní a nepřijatelné zahraniční vměšování“ do maďarské parlamentní kampaně, údajně ve prospěch Ukrajiny.
Maďaři už 12. dubna rozhodnou, zda po 16 letech skončí Orbánova vláda, nebo zda zůstane u moci další volební období. Šanci na výhru má podle průzkumů opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem.
Volby mohou zásadně ovlivnit vztahy s Evropskou unií a celkový stav demokracie v zemi. Někteří evropští politici a úředníci přímo doufají, že volby ukončí Orbánovu vládu.
