Zasedání Evropské rady v Bruselu odhalilo trhliny v jednotě členských států, ať už ohledně dlouhodobé pomoci Ukrajině, nebo emisních povolenek.
Hlavním tématem březnové Evropské rady měla být konkurenceschopnost, místo toho ale lídři zemí EU řešili válečné konflikty.
Zásadním bodem agendy se stal návrh na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur, jejíž schválení vetuje Maďarsko a Slovensko. Přestože půjčka dostala od Evropské rady zelenou již v prosinci, dvojice zemí se rozhodla dřívější dohodu bojkotovat. Vadí jim, že na jejich území přestala proudit ropa z Ruska, z čehož viní Ukrajinu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během jednání odmítl úvahy o hledání alternativních cest a zdůraznil, že na respektování původní dohody závisí reputace celého evropského bloku.
„Z mého pohledu žádný plán B neexistuje, plán A musí být respektován. V sázce je důvěryhodnost Evropské rady,“ uvedl francouzský lídr před novináři. Nevyloučil však možnost, že Evropská komise může paralelně pracovat na určitých technických řešeních k zajištění krátkodobé podpory.
O složitosti vyjednávání svědčí fakt, že formální závěry Evropské rady k Ukrajině získaly silnou podporu pouze 25 ze 27 hlav států a vlád, tedy bez lídrů Maďarska a Slovenska.
Kroky maďarského premiéra Viktora Orbána vyvolaly bezprecedentní kritiku ze strany Německa. Kancléř Friedrich Merz označil maďarské veto za „závažné porušení loajality mezi členskými státy“, které přímo podkopává akceschopnost Evropské unie a poškozuje její mezinárodní pověst. Podle Merze jsou ostatní unijní lídři přístupem Budapešti „hluboce znepokojeni“.
Summit v Bruselu: Maďarsko a Slovensko nepodpořily půjčku pro Ukrajinu
Úprava emisního systému ETS
V oblasti domácí hospodářské politiky se debata soustředila na systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1), který vyžaduje, aby průmyslové podniky a elektrárny platily za každou tunu vypuštěného CO2. Česko požaduje zastropování jejich cen, jiné země si naopak systém pochvalují.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento mechanismus hájila s argumentem, že ačkoliv se na průměrném evropském účtu za energie podílí zhruba 11 procenty, zůstává hlavním a nepostradatelným nástrojem EU ke snižování emisí.
Von der Leyen ovšem připustila potřebu mechanismus „modernizovat“ a navrhla vytvoření takzvaného „investičního boosteru“. Tento nástroj by měl disponovat zhruba 30 miliardami eur. Diplomatické zdroje uvádějí, že z těchto fondů by měly mít privilegovanou možnost čerpat primárně členské státy s nižšími příjmy, ačkoli konkrétní parametry mechanismu zůstávají předmětem dalších diskusí.
Lídři EU budou o ETS jednat znovu na červnové Evropské radě. Komise by do té doby měla připravit konkrétní návrhy úprav.
Lídři Francie a Nizozemska nechtějí rušit systém ETS, je podle nich klíčový
Deeskalace na Blízkém východě
Součástí summitu byla i strategická debata o geopolitické situaci, ke které se připojil generální tajemník OSN António Guterres. Evropská rada jednoznačně odsoudila vojenské údery Íránu proti okolním zemím v regionu a vyjádřila plnou solidaritu se zasaženými státy. Evropští lídři vyzvali k deeskalaci, zachování maximální zdrženlivosti a k ochraně civilního obyvatelstva při plném respektování mezinárodního humanitárního práva a Charty OSN.
V otázce regionální bezpečnosti EU vyzdvihla význam koordinované spolupráce při posilování kapacit protivzdušné obrany a systémů proti dronům v zemích Perského zálivu.
Evropská unie současně deklarovala závazek chránit svobodu plavby a zajistit námořní bezpečnost. Ostře odsoudila jakékoli hrozby pro obchodní i vojenská plavidla proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem. Lídři v této souvislosti zdůraznili roli existujících námořních obranných operací EU a apelovali na jejich personální a materiální posílení.