Evropská komise si chce posvítit na obchodování s nelegálními střelnými zbraněmi. Navrhla proto směrnici, která má sjednotit definice trestných činů a tresty pro celou EU a zlepšit spolupráci mezi státy. Podle právníka Tomáše Gawrona ale může mít dopady i na legální držitele zbraní.
„Nelegální střelné zbraně představují vážnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost a přispívají k terorismu, organizovanému zločinu, násilí gangů a k dalším závažným trestným činům. Toto riziko je umocněno technologickým vývojem, jako je 3D tisk, a vyvíjející se bezpečnostní dynamikou za hranicemi Unie,“ argumentovala Evropská komise, proč koncem února navrhla novou směrnici.
Jedná se o první legislativu v rámci nové strategie vnitřní bezpečnosti ProtectEU. Návrh zavádí celounijní harmonizované definice trestných činů a hranice pro tresty za výrobu, držení a obchodování s nelegálními zbraněmi. Zároveň ukládá členským státům povinnost zřídit národní kontaktní body pro střelné zbraně pro lepší přeshraniční spolupráci, standardizovaný sběr dat o zabavených zbraních a zlepšené trasování.
Návrh teď poputuje na stoly europoslancům a reprezentantům členských států do Rady.
Bžoch: Problém je třeba řešit na unijní úrovni
„Nelegální obchod se zbraněmi představuje závažnou hrozbu jak pro bezpečnost našich občanů, tak pro vnitřní bezpečnost celé EU. Jelikož se často jedná o problematiku přesahující hranice jednotlivých členských států, je potřeba tento problém řešit na unijní úrovni,“ je přesvědčený český europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO, Patrioti), který působí ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitro (LIBE).
Nesoulad trestněprávních norem mezi jednotlivými členskými státy je podle něj jedním z důvodů, proč se nelegální střelné zbraně dostávají do rukou teroristů a příslušníků organizovaných zločineckých skupin. Jak upozorňují experti, konkrétně riziko terorismu uvnitř EU aktuálně roste, a to v souvislosti s válkou na Blízkém východě.
„Návrh Komise proto usiluje o sblížení vnitrostátních právních předpisů v této oblasti a v souvislosti s tím reaguje i na nově vznikající hrozby, jako je využití 3D tisku pro výrobu zbraní. Zatím jsme ale na úplném začátku legislativního procesu,“ doplnil Bžoch.
Dalších reakcí na nový návrh se zatím příliš mnoho neobjevilo, výjimkou je frakce lidovců (EPP) v Evropském parlamentu. Ani ta ale nebyla příliš konkrétní.
„Teroristická hrozba – a rychlost, s jakou dochází k radikalizaci jednotlivců a sítí – dosáhly historického maxima. Naše reakce musí být stejně rozhodná: více spolupráce a sdílení informací a více zdrojů pro naše bezpečnostní agentury,“ řekla Lena Düpont, europoslankyně a mluvčí EPP pro vnitřní záležitosti.
Redakce Update EU oslovila s prosbou o komentář české ministerstvo vnitra, podle vedoucího jeho oddělení tisku a PR Adama Rőzlera však zatím „nebyla stanovena oficiální pozice ČR“, a resort proto nechce návrh „v této fázi blíže komentovat“.
Právník: Návrh je účelově nepřijatelný
S konkrétními komentáři k obsahu navrhované směrnice přišel Tomáš Gawron, právník a expert na zbraňovou problematiku. Návrh podle něj představuje „extrémní až extrémistický legislativní počin, jehož cílem je zjevně předložit absolutně nepřijatelný text a následně v rámci vyjednávání dosáhnout ,kompromisní‘ verze, která by jinak sama o sobě patrně měla značný problém projít.“
Hlavní problémy vidí v oblasti svobody projevu a rizika „bezuzdného trestního stíhání“, které podle něj plyne z velmi široké definice ve vztahu k „blueprints“, čili „plánům“ či „schématům“ pro výrobu zbraní. U těch má být trestáno „vytváření, získávání, vlastnění nebo sdílení“, přičemž v případě sdílení má být trestné i nedbalostní šíření a má být zavedena i trestní odpovědnost právnických osob.
„V zásadě tedy každé přeposlání emailu s přílohou, u níž si původce neověřil, že neobsahuje 3D blueprint, by bylo trestné. Odpovědnost by měl i poskytovatel dané služby elektronických komunikací, a z textace v podstatě plyne, že jediný způsob, jak by se jí mohl zprostit, je aktivně kontrolovat obsah této komunikace,“ upozornil Gawron v reakci na dotazy Update EU.
V praktické rovině by pak návrh podle něj v zásadě znemožnil větší část výzkumu a vývoje v oblasti palných zbraní.
„Definice ,blueprints‘ nesměřuje jen na 3D tisk, ale i na jiné způsoby strojového obrábění materiálů. Vývoj by pak bylo možné provádět v podstatě pouze v rámci velkých podniků. To zcela pomíjí skutečnost, že velká část vývoje v současnosti probíhá start-upovou formou, případně v rámci individuálních projektů konkrétních osob,“ vysvětlil právník.
Pokud jde o samotné tresty u palných zbraní, většina členských států EU má podle Gawrona základní skutkovou podstatu nedovoleného ozbrojování vymezenou trestem v podobné výši jako ČR, to znamená nejvýše dva roky vězení. Dle směrnice by základní skutková podstata měla obsahovat horní hranici trestu nejméně osm let vězení.
„Ze své praxe vím, že naprostá většina případů nedovoleného ozbrojování řešeného v České republice představuje sběratele zbraní s historickou hodnotou, jejichž společenská škodlivost je nulová. Naopak, tím, že tento typ lidí zbraně schraňuje, se snižuje jejich dostupnost opravdovým zločincům,“ argumentoval expert.
„Pokud je cílem směrnice plnit věznice jinak zcela zákonadbalými občany, jako jsme to v ČR do loňska činili ve vztahu k jinak zcela zákonadbalým výrobcům konopných mastiček, pak návrh dává smysl. Jinak je to ale naprostá zhůvěřilost,“ dodal.
Dopady na legální držitele zbraní
Evropská komise ujišťuje, že pravidla pro legální držení zbraní se nemění a norma se zaměřuje pouze na nelegální činnost. Gawron však vidí velká rizika i pro legální držitele. Návrh totiž povinně kriminalizuje přeshraniční přesuny zbraně či střeliva v rozporu se zbraňovou směrnicí.
„To naráží na realitu ve dvou směrech. Za prvé: současná evropská úprava je tak roztříštěná, že v podstatě neposkytuje dostatečnou záruku spolehlivého výkladu. I v současnosti tak dochází pravidelně k zajišťování zbraní sportovních střelců mířících na závody v zahraničí či výrobců mířících na veletrhy, byť tito jsou přesvědčeni o tom, že plní veškeré legislativní požadavky. Přesun těchto případů z roviny čistě správní do roviny trestní nebude mít žádný obecně společensky kýžený benefit, pouze povede k trestání jinak zákonadbalých osob,“ varoval právník.
„Za druhé: Běžně dochází k situacím, kdy např. legálnímu držiteli zapadnou náboje někde v autě apod., což by nově při cestě přes hranice mělo být trestáno stejně, jako nelegální držení zbraně,“ uzavřel Gawron.