Evropa zblízka | Češi vs. klimatická změna

Češi si nechají nakukat, že klimatická změna není problém, míní analytik Klima týmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vojtěch Pecka, se kterým jsme tento týden v podcastu Evropa zblízka probrali mýty o globálním oteplování a klimatické politice. 

---

Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.

---

Zájmoví aktéři – například fosilní průmysl nebo Rusko – působí v Evropě komunikačními kampaněmi a jinými manipulativními technikami, aby ovlivnili veřejné mínění o klimatické změně, fosilních palivech a opatřeních na ochranu klimatu, jako je například snižování emisí. V současném Česku se setkáme se širokou škálou mýtů a dezinformací. „Od ideologických i zájmových, od popírání problému až po vytváření paralelních realit z konspiračních proruských serverů, které vytváří dojem, že žijeme ve velkém spiknutí vědy,“ popsal Pecka.Čemu tedy Češi věří?

• 81 % …   Drtivá většina Čechů věří, že se klima mění.
• 69 % …   Většina také chce, aby se s tím něco dělalo rychle. [1]

Konkrétně „Green Deal” ale v Češích vyvolává obavy.

• 49 % …   Tolik Čechů má z Green Dealu obavy a vidí v něm ohrožení pro ČR.
• 22 % …  A jen tolik Čechů ho naopak vnímá jako příležitost. Zbytek to nedokáže posoudit. [2]

A není se čemu divit, jen málo Čechů totiž  ví, co se pod touto značkou skrývá.

• 14 % Čechů o Green Dealu slyšelo a přesně ví, čeho se týká.
• 34 % Čechů má představu, čeho se Green Deal týká.
• 28 % Čechů o něm slyšelo, ale neví, čeho se týká.
• 24 % Čechů o Green Dealu neslyšelo vůbec. [3]

A i když drtivá většina Čechů (93 %) považuje změnu klimatu za velký problém a řešení změny klimatu a problémů životního prostředí by mělo být prioritou pro zlepšení veřejného zdraví podle 72 % českých respondentů, když dojde na řešení týkající se fosilních paliv, jsou Češi mírnější. Vyplývá to z Eurobarometru z roku 2023:

• 57 % Čechů si myslí, že přechodu na čisté energie by měla být poskytována větší podpora z veřejných financí, i když by to znamenalo snížení dotací pro fosilní paliva. Je to nejméně z celé EU. Ještě v roce 2021 to bylo o 18 procentních bodů více.
• 49 % …   Jen tolik Čechů má za to, že snížení dovozu fosilních paliv ze zemí mimo EU může zvýšit energetickou bezpečnost a mít pro EU ekonomický přínos. Méně lidí souhlasí už jen v Estonsku (46 %).

Podle Pecky je vliv kampaní zásadní. „Myslím, že je to jeden z hlavních důvodů, proč ten problém není ještě vyřešený. Z transformace fosilní ekonomiky se ale pod vlivem informačních kampaní zájmových skupin stalo politické až identitární téma,”  odpověděl Pecka na otázku, zda vliv přispěl ve svém důsledku třeba k rozvolnění evropských klimatických opatření. „A stal se z toho tématu také jeden z hlavních pólů politického štěpení, což se ukazuje být jednou z manipulativních technik, jak zabránit transformaci. Protože ve chvíli, kdy se vám z toho podaří vytvořit osobní téma spojené s vaší politickou identitou, tak jdou racionální argumenty často stranou, protože lidé pak v podstatě brání sami sebe a své politické přesvědčení,“ vysvětlil.Co dalšího se v epizodě dozvíte?

• Jaké konkrétní mýty a dezinformace o změně klimatu se v Česku šíří?
• Kdo za nimi stojí?
• A využily zájmové skupiny i nedávného blackoutu na Pyrenejském poloostrově?

Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:

Podcast | Pecka: Nechali jsme si nakukat, že klimatická změna není problém 

Co nás tento týden zaujalo?

Maďarsko ve světle reflektorů. Tento týden bylo Maďarsko hned dvakrát v centru evropské pozornosti. Nejprve v úterý 27. května, když ho evropští kolegové na Radě EU cepovali za porušování principů právního státu. Ano, je to už jako opakovaný vtip – Maďarsko podkopává zase další demokratické principy a Evropa ho za to kárá a tak stále dokola. Nicméně EU přitvrzuje, evropským kolegům totiž už s Maďarskem dochází trpělivost, třeba německému kancléři Friedrichu Merzovi. Druhá vlna pozornosti se týká čtvrtku a pátku 29.-30. května. V Budapešti se totiž koná Konference konzervativní politické akce, známá pod zkratkou CPAC. To je ta konference, o které si jednou za rok přečtete, že se na ni sjeli populisté, aby si společně zanadávali na EU a migraci. Letos tomu nebylo jinak – maďarský premiér Viktor Orbán se například nechal slyšet, že se neděje „integrace“, nýbrž „organizovaná výměna obyvatelstva“. A v Budapešti se objevili i „obvyklí podezřelí“. Z českých luhů a hájů favorit na budoucího premiéra po podzimních parlamentních volbách Andrej Babiš (ANO). Podle něj elity, které vytvořily liberální globální řád, zradily občany a Evropa potřebuje renesanci. Tak se nechme překvapit, zda mu na podzim voliči dají šanci renesanci, ať už to má být cokoliv, na evropské úrovni prosadit.

Co čekat od příštího týdne?

• Epizodu podcastu Evropa zblízka o Číně. Působení komunistického státu v Evropě a vztah s Evropskou unií probereme s analytičkou Ivanou Karáskovou.
• Výsledek polských prezidentských voleb. V neděli 1. června se koná druhé kolo polských prezidentských voleb. Příští týden tak už budeme vědět, zda bude novou hlavou státu kandidát vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski, který získal v prvním kole volby 31,36 % hlasů, nebo kandidát podporovaný opozičním Právem a spravedlností Karol Nawrocki, který získal 29,54 % hlasů. Proč je letošní volební klání hrou o prezidentské veto? Vysvětlili jsme v jednom z minulých vydání newsletteru.
• Poznatky ze Slovenska. V pondělí a v úterý 2.-3. června čeká Slovensko další europoslanecká mise. Tentokrát z výboru pro spravedlnost LIBE, který se zaměří na stav právního státu v zemi. Naváže na misi výboru pro rozpočtovou kontrolu CONT, která probíhala 26.-28. května pod vedením českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP), a do které se slovenští vládní politici ostře strefovali.

Pobavení na závěr

Jak jsme v minulých vydáních newsletteru předvídali, je to tady zase. Americká politika je opět středobodem internetových vtípků. Jednak končí velká politická romance mezi Trumpem a Muskem, jednak Trump zase přišel s oznámením cel, které následně odložil. Dal tak za pravdu grotesknímu označení jeho politiky „TACO“, se kterým přišel sloupkař Financial Times Robert Armstrong, a pod kterým se schovává věta „Trump always chickens out.“ (v překladu něco jako „Trump vždycky vysrabí.“). Nutno ale podotknout, že než Trump tentokrát „vysrabil“, Evropě úsměv zamrzl. Trump si totiž minulý týden na své sociální síti Truth Social postěžoval, že jednání s Evropskou unií nikam nevedou, a tak doporučí, aby od 1. června platily 50% cla na dovoz z EU. Aby po nedělním telefonátu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, který mimochodem označil za „krásný“, oznámil, že cla odsune na 9. července. Mezitím se v USA vede o Trumpova „reciproční“ cla bitva – Federální obchodní soud v New Yorku je ve středu pozastavil, Odvolací soud ve Washingtonu je ale obratem obnovil. Ještěže už bude víkend!