Íránský lid si zaslouží svobodu, důstojnost a právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při dnešním projevu před unijními velvyslanci. Dopady konfliktu na Blízkém východě jsou podle ní vidět už nyní v oblasti energetiky, financí, obchodu i dopravy. Na adresu Kyjeva šéfka EK uvedla, že EU bude stát vždy po boku Ukrajiny v konfliktu s Ruskem, ať se jinde děje cokoli. EU podle ní rovněž dodrží své finanční závazky vůči Kyjevu.
„Íránský lid si zaslouží svobodu, důstojnost a právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti, i když víme, že to bude během války i po ní spojeno s nebezpečím a nestabilitou,“ uvedla von der Leyen. „Kromě toho jsme nyní svědky regionálního konfliktu s nechtěnými důsledky. A jeho dopady jsou již dnes realitou – ať už v oblasti energetiky a financí, obchodu a dopravy, nebo vysídlování obyvatelstva,“ dodala.
Současná válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán 28. února. Napadená země krátce poté zahájila vojenskou odvetu a začala útočit raketami a drony na Izrael a na americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Při operaci Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit mimo jiné nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. Jeho syn Modžtaba byl v neděli zvolen novým nejvyšším duchovním.
Veškeré dění posledních dní podle von der Leyen ukazuje, „jak nejistá je dnes globální situace, jak rozmanité jsou hrozby a jak bude Evropa vždy ovlivňována tím, co se děje ve světě“. „Myšlenka, že se můžeme jednoduše stáhnout a poodstoupit od tohoto chaotického světa, je mylná. Domnívám se, že je zásadní, abychom to pochopili při formování naší zahraniční politiky pro nadcházející rok,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy před velvyslanci.
Evropská unie musí být podle předsedkyně Evropské komise připravena projevovat svou moc mnohem asertivněji, protože už se nemůže spoléhat na systém „založený na pravidlech“. „Vždy budeme bránit tento systém, který jsme pomohli vybudovat s našimi spojenci, nicméně už se na něj nemůžeme spoléhat jako na jediný způsob, jak hájit naše zájmy, ani se domnívat, že nás jeho pravidla ochrání před komplexními hrozbami, kterým čelíme,“ dodala von der Leyen.
Pokud jde o Ukrajinu, Evropská unie podle ní dostojí svým závazkům. „Všichni si přejeme, aby tato hrůza a krveprolití skončily. A nikdo nechce mír víc než ukrajinský lid. Ale válka musí skončit tak, aby nezasela semena budoucích konfliktů,“ prohlásila předsedkyně Komise. Ukrajina nyní v první řadě potřebuje trvalou finanční podporu, i proto Komise přišla s návrhem na půjčku ve výši 90 miliard eur. Ačkoli se na ní všichni unijní lídři shodli na prosincovém summitu, nyní ji blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Požaduje, aby Kyjev nejprve obnovil tranzit ruské ropy do Maďarska prostřednictvím poškozeného ropovodu Družba.
„Tím se vracím k bodu, který jsem zmínila dříve, tedy k otázce, zda je náš systém stále schopen fungovat efektivně. Mohu vás ale ujistit, že své závazky splníme, protože v sázce je naše důvěryhodnost, a co víc – naše bezpečnost,“ uvedla šéfka Evropské komise. Kyjev peníze potřebuje nejpozději na konci dubna, nebo se ocitne ve vážných finančních problémech.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas se Evropská unie snaží stát prostředníkem mezi Ukrajinou a státy Blízkého východu, které potřebují ukrajinské schopnosti v boji proti dronům. „V reakci na potřebu dronů připravujeme novou iniciativu, která má propojit průmyslovou produkci Ukrajiny s vojenskými potřebami zemí na Blízkém východě,“ řekla Kallas na konferenci unijních velvyslanců. Oznámila rovněž, že EU podepíše v nadcházejících dnech obranná partnerství s Austrálií, Islandem a Ghanou. „Na naše dveře klepe mnoho dalších zemí, které o to mají zájem. Stále více států po celém světě se snaží diverzifikovat svá partnerství, aby zvládly zvýšené riziko,“ dodala Kallas.