The Capitals: Sankce proti Rusku zpřísníme, i kdyby USA ustoupily, říká vyjednavač EU

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

---

BRUSELSankce proti Rusku zpřísníme, i kdyby USA ustoupily, říká vyjednavač EU. Hlavní vyjednavač EU pro sankce David O’Sullivan připouští, že spolupráce s USA v oblasti sankcí proti Rusku slábne – šest měsíců po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu stále nemá amerického protějška. „Naše sankce jsou pro Rusko ekonomicky významnější,“ říká O’Sullivan v exkluzivním rozhovoru pro Euractiv.com a dodává, že EU je připravena jednat i bez Washingtonu. Nový, v pořadí už 18. balíček unijních sankcí, má zahrnovat zákaz transakcí přes plynovod Nord Stream a snížení cenového stropu G7 na ruskou ropu z 60 na 45 dolarů za barel. Evropská komise jej představila v úterý. O’Sullivan nevěří, že americký senátorský návrh na 500% cla pro státy kupující ruskou ropu – který chválí i šéfka Komise Ursula von der Leyen – přiměje Indii nebo Čínu ke změně postoje. „Už jsme viděli, že zvyšování cel vede jen k dalšímu zvyšování cel,“ varuje. Navzdory slábnoucí mezinárodní podpoře však O’Sullivan trvá na tom, že sankce fungují: „Ruská ekonomika se hroutí. Všechny klíčové ukazatele svítí červeně.“ (Eddy Wax | Euractiv.com)

---

VARŠAVATuska čeká hlasování o důvěře, napětí v koalici roste. Vláda Donalda Tuska dnes v polském parlamentu čelí klíčovému hlasování o důvěře, které může vést k předčasným volbám. Tusk jej vyvolal sám po prezidentských volbách, v nichž jeho kandidát Rafał Trzaskowský prohrál s Karolem Nawrockým, podporovaným PiS. Pro udržení vlády potřebuje podporu všech tří koaličních stran. Nová levice už podporu přislíbila, zatímco Polsko 2050 žádá, aby její lídr zůstal šéfem parlamentu po celé volební období, a PSL chce, aby Tusk odstoupil a předal post premiéra jinému politikovi. Obě strany nicméně riskují, že by se v případě předčasných voleb nemusely dostat zpět do parlamentu. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

---

BERLÍNPočet trestných činů pravicových extremistů v Německu se téměř zdvojnásobil. Podle výroční zprávy o extremismu se počet trestných činů motivovaných pravicovým extremismem v loňském roce zvýšil o 47,4 % na 37 835, z toho 1 281 čínů bylo násilných. Zprávu v úterý představilo německé ministerstvo vnitra a německá tajná služba. Pravicový extremismus je v Německu nejrozšířenější formou extremismu. (Nick Alipour | Euractiv.com)

---

MADRIDAmnestie pro katalánské separatisty ohrožuje právní stát, zní z Komise. Evropská komise ve svém nezávazném stanovisku vyjádřila obavy z dopadů španělského zákona o amnestii pro katalánské separatisty na právní stát. Kritizuje zejména to, že zákon poskytuje právní imunitu výměnou za politickou podporu, což podle ní může ohrozit rovnost před zákonem. Zákon se vztahuje na činy z let 2012–2023, včetně jednostranného vyhlášení nezávislosti Katalánska v roce 2017. Jeho přijetí bylo podmínkou podpory katalánského lídra Carlese Puigdemonta pro znovuzvolení premiéra Sáncheze. Španělský nejvyšší soud přitom loni odmítl amnestii uznat v případu zpronevěry, z níž Puigdemonta obvinil. (Inés Fernández-Pontes | Euractiv.es)

---

PRAHA | BRATISLAVALipavský a Blanár usilují o dialog, rozdílným názorům na Ukrajinu navzdory. Ministr zahraničí Jan Lipavský a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár se v úterý sešli na společném jednání. Při tiskové konferenci se nevyhnuli tématu politických rozporů v rámci Visegrádské čtyřky. „V rámci Visegrádské čtyřky nejsme schopni najít zásadně společný postoj k největší geopolitické výzvě, které Evropa čelí, ruské agresi vůči Ukrajině,“ řekl ministr Lipavský. „Oba chceme mír. Jen se lišíme v názoru na to, jak ho dosáhnout,“ dodal ministr zahraničí Blanár. Zároveň zdůraznil, že Bratislava a Praha se shodují ve většině ostatních otázek, a obhajoval formát Visegrádské čtyřky. I navzdory názorovým rozdílům oba ministři tvrdí, že jsou odhodláni udržovat otevřený dialog. (Aneta Zachová |EURACTIV.cz, Natália Silenská | EURACTIV.sk)

---

ATHÉNYŘecko zvažuje zákaz nošení burky na univerzitách. Řecká konzervativní vláda zvažuje zavedení zákazu nošení burek na univerzitách, uvedl ministr pro migraci Makis Voridis. Opatření by mělo být součástí připravovaného zákona o migraci, který mimo jiné zahrnuje přísnější tresty pro migranty bez dokladů, včetně trestu odnětí svobody až na tři roky. Opatření mají podle Voridise odradit příchozí a podpořit dobrovolné návraty. (Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)

---

Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.

---

Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru