40 let Schengenu: Jak se z dohody na lodi zrodila Evropa bez hranic

Dne 14. června 1985 podepsaly Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko na palubě lodi MS Princesse Marie-Astrid u lucemburské vesnice Schengen dohodu, která postupně vedla k odstranění vnitřních hranic téměř celé Evropy. Redakce Euractiv.cz připravila stručný přehled hlavních milníků, přínosů i méně známých čísel o Schengenském prostoru.

Kdy a proč vznikl Schengen?

Schengenská dohoda byla podepsána 14. června 1985 ve vesnici Schengen v Lucembursku. Jejím cílem bylo zrušit kontroly na vnitřních hranicích mezi státy, aby občané mohli volně cestovat, pracovat a žít kdekoli v Evropě. Dohoda vstoupila v platnost v roce 1995 a postupně se rozšířila z původních pěti zemí (Německa, Francie, Belgie, Lucemburska a Nizozemska) na dnešních 29 států. Schengenský prostor za 40 let své existence výrazně ovlivnil každodenní život Evropanů a stal se jedním z nejviditelnějších a nejoblíbenějších symbolů evropské integrace.

Co Schengen přináší? 

Snazší cestování: Díky zrušení pasových a hraničních kontrol mohou občané volně a rychle cestovat mezi členskými státy. Schengen usnadňuje turistiku, pracovní cesty i návštěvy rodiny a přátel.Ekonomický růst a obchod: Schengenský prostor umožňuje rychlejší a levnější přeshraniční přepravu zboží, což zefektivňuje obchod a podporuje hospodářský růst členských zemí.Vyšší bezpečnost v regionu: Díky sdílenému Schengenskému informačnímu systému (SIS) mohou bezpečnostní složky lépe spolupracovat a vyměňovat si informace o hledaných osobách, odcizených vozidlech nebo podezřelých aktivitách, čímž se zvyšuje bezpečnost v celém regionu.Více pracovních a studijních příležitostí: Volný pohyb osob umožňuje občanům bez zbytečných administrativních překážek pracovat, studovat nebo podnikat v kterémkoli členském státě Schengenu.Podpora kultury a vzdělávání: Snazší cestování napomáhá kulturní výměně a prohlubuje vzájemné porozumění mezi evropskými národy.

Jaký je rozdíl mezi Schengenem a EU?

Schengenský prostor není totožný s Evropskou unií. Zatímco EU zahrnuje širší politickou a ekonomickou integraci 27 zemí, Schengen se zaměřuje především na volný pohyb osob a zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Ne všechny členské státy EU jsou zároveň součástí Schengenu – například Kypr a Irsko zůstávají mimo. Ještě donedávna to platilo i pro Rumunsko a Bulharsko. Naopak některé země, které nejsou členy EU – konkrétně Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko – jsou součástí Schengenského prostoru. Členství v Schengenu tedy není podmíněno členstvím v Evropské unii.

Jak se Schengen vyvíjel? 

1985: Podpis Schengenské dohodyPět tehdejších členů Evropských společenství – Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko – se zavázalo postupně zrušit kontroly na společných hranicích, aby usnadnily pohyb osob i zboží.1990: Schengenská úmluvaDohoda rozšířená o společnou vízovou a azylovou politiku a vytvoření Schengenského informačního systému (SIS) jako nástroje kompenzujícího otevřené hranice.26. března 1995Kontroly na hranicích byly fakticky zrušeny mezi sedmi státy – původní pěticí a nově připojeným Španělskem a Portugalskem.1997–1999Schengen byl začleněn do práva EU Amsterodamskou smlouvou, formálně však zůstal mezivládní spoluprací, která je otevřená i nečlenským státům.2007: Největší rozšířeníDo Schengenu vstoupilo devět nových zemí: Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Estonsko, Lotyšsko a Litva.2023: ChorvatskoChorvatsko se stalo plnoprávným členem Schengenského prostoru.1. ledna 2025: Bulharsko a RumunskoObě země se připojily jako plnohodnotní členové, čímž počet států v Schengenu vzrostl na 29.

Schengen v číslech a datech

Schengenský prostor dnes zahrnuje 29 států – 25 členských zemí EU a čtyři státy mimo EU (Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Žije v něm přes 420 milionů obyvatel. Díky zrušení vnitřních kontrol dochází k více než 1 miliardě překročení hranic ročně bez nutnosti pasové kontroly. Denně hranice mezi členskými státy překročí přibližně 3,5 milionu lidí, z toho asi 1,7 milionu dojíždí přes hranice za prací. Od roku 1995, kdy Schengenská dohoda vstoupila v platnost, se počet přeshraničních cest téměř ztrojnásobil. Celková délka vnější hranice Schengenu dosahuje přibližně 50 000 kilometrů.Schengenský informační systém (SIS), spuštěný v roce 1995, obsahuje přes 90 milionů záznamů, které využívají bezpečnostní složky napříč Evropou. Systém zpracuje v průměru 475 vyhledávání za sekundu. V roce 2024 Evropská komise oznámila nové investice ve výši 6 miliard eur na posílení ochrany vnější hranice Schengenu a modernizaci technologií pro boj s nelegální migrací. Loď MS Princesse Marie-Astrid, na jejíž palubě byla Schengenská dohoda v roce 1985 podepsána, bude v roce 2025 zpřístupněna veřejnosti jako součást nového Evropského muzea Schengenu.