Polsko bude mít opět konzervativního prezidenta, a zemi proto čeká zajímavý souboj mezi politikem ze staré školy Donaldem Tuskem a nováčkem Karolem Nawrockým, který zvítězil s 50,89 % hlasů v červnovém prezidentském klání. Podrobnosti nám popsal expert na Polsko a výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, se kterým jsme výhled voleb probrali tento týden v podcastu Evropa zblízka.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Kdo je Karol Nawrocki?
Poláci si prezidentem zvolili kandidáta nominovaného konzervativní opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS). A to přesto, že byl z počátku politické kampaně považován za slabého kandidáta. „Nawrocki byl na začátku kampaně vysmívaný, že to není zkušený politik, že neumí mluvit, že je nešikovný v politickém prostředí,“ popsal v podcastu Vít Dostál.
Někdejší boxer a fotbalový chuligán stál před prezidentskou volbou v čele Institutu národní paměti. Na dříve neznámého historika během kampaně vykouklo i několik kauz – spekulovalo se o jeho napojení na podsvětí nebo o využití seniora k získání bytu.
Jaký bude ale Nawrocki prezident? To už podle Dostála tak jistě nevíme a bude hodně záležet na tom, jakými spolupracovníky se obklopí (O prvních vlaštovkách prezidentského kabinetu jsme psali v dnešním vydání newsletteru The Capitals. Ten ještě neodebíráte? Napravit to můžete tady).
Lze ale očekávat, že naváže na mandát prezidenta Dudy. „Ústředním motivem jeho politického působení bude ztížit vládnutí vládě Donalda Tuska popřípadě dopomoci k jejímu konci,” míní Dostál.
„Souboj s Nawrockim bude velmi těžký. Tusk představuje starou školu politiky, je v politice od 90. let, prošel si těžkými i úspěšnými obdobími. Naopak Nawrocki přichází s novou energií, je to politik nového formátu, kterého bychom možná mohli připodobnit k J.D. Vanceovi. Bude to velmi zajímavý souboj.“ – Vít Dostál
Faktor Duda
Polské volby byly hrou o prezidentské veto a tuto hru Tuskova vláda prohrála. Co tím ztratila? Možnost hladkého prosazení svého programu a také reforem napravujících stav právního státu v zemi. Ty naslibovala v Bruselu, aby získala zmrazené dotace a ukončila kárné řízení za porušování demokratických hodnot.
Díky silnému postavení polského prezidenta totiž může Nawrocki legislativu, která by reformy přinesla, vetovat. A vládní koalice nemá v Sejmu dostatečnou třípětinovou většinu na to, aby prezidentské veto zvrátila.
Nawrocki bude navíc podle Dostála vůči Tuskově vládě ještě ostřejší než odcházející prezident (rovněž z tábora PiS) Andrzej Duda: „Troufl bych si říci, že Nawrocki bude ještě ostřejší vůči vládě, než jak tomu bylo za prezidenta Dudy. Nawrocki bude boxerem polské politiky, který vládě nedá nic zadarmo“.
Jak popsal Dostál, v Polsku se proto začalo hovořit o tom, zda by nebylo na místě, aby se vláda ještě rychle vynasnažila prosadit u odcházejícího Dudy alespoň některé legislativní úpravy, kterými by naplnila sliby Bruselu. Dostál tuto variantu považuje ale za spíše nepravděpodobnou. „Duda se snažil dříve domluvit s Evropskou komisí, ale ta tehdy považovala změny v Polsku za nedostatečné. Duda je proto uražený a divil bych se, kdyby změnil svůj názor. Na druhou stranu, Tusk má přijít a prosit Dudu? Nemyslím si, že by to se svým egem dokázal a že to má šanci na úspěch.“
Kdyby se v Polsku tedy pokrok v otázce právního státu skutečně zastavil, Dostál neočekává, že by se Evropská komise hnala do opětovného sporu. „V čele Komise je stále stejná předsedkyně, která nebude chtít zpochybnit své předchozí politické rozhodnutí. Řekl bych, že tahle šedá zóna vyhovuje všem víc, než to řešit,“ uzavřel.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- V čem je polský premiér Donald Tusk špatný politický stratég?
- Proč Tusk požádal Sejm o důvěru a co bude následovat v jeho kabinetu?
- Roste v Polsku ruský vliv?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Expert: Tusk se ukázal jako špatný politický stratég, neodhadl náladu ve společnosti
Co nás tento týden zaujalo?
EU i NATO chystají summit. Konec června bude v Evropě ostře sledovaný. Zatímco v nizozemském Haagu bude od úterý do středy 24.-25. června probíhat summit NATO, ve čtvrtek 26. června o necelých 200 kilometrů a jednu hranici dál odstartuje summit Evropské rady, který má poctít svou osobní účastí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Termín dlouho očekávaných jednání se nezadržitelně blíží, tento týden proto přinesl některé další detaily. Evropští lídři už například obdrželi tzv. zvací dopis od šéfa Evropské rady Antónia Costy. Co tedy bude na agendě červnové vrcholné schůzky? Costa chce mimo jiné probrat „místo EU ve světě a její konkurenceschopnost“, posunout se dál v unijní obranné strategii Připravenost 2030 (o co jde čtěte tady), a zastavit se také u situace v Gaze. Počítá také s tím, že debaty lídrů zohlední summit NATO.TIP: Redakce EURACTIV.cz bude summit sledovat přímo na místě, nezapomeňte proto sledovat náš web a sociální sítě, aby vám neunikly čerstvé zprávy o dění z Bruselu.
Právě na summit NATO bude upřena většina pozornosti. Schůzka Aliance budí velká očekávání, protože se koná v době, kdy na Ukrajině trvá ruská útočná válka, bezpečnost a mír v Evropě jsou ohroženy nejvíce od druhé světové války a v USA opět úřaduje nevyzpytatelný prezident Donald Trump, jehož podpora NATO je nejistá a který už jednou skoro rozložil jeden z minulých summitů NATO. Jisté je jedno – středobodem summitu bude zvýšení výdajů na obranu. Ty mají u členských zemí Aliance dnes dosahovat 2 % HDP, nově by to mělo být 5 %. Jak informoval server iRozhlas, Česko takové navýšení zřejmě podpoří. Vyplývá to z dokumentu vlády, který podpořily i úřad vlády a ministerstvo financí i obrany. Vláda má poziční materiál projednat příští týden. Na samotném summitu pak Česko zastoupí prezident Petr Pavel.Co čekat od příštího týdne?
- Summit G7. Od neděle do úterý 15.-17. června bude probíhat summit sedmi ekonomicky nejrozvinutějších zemí – tzv. skupiny G7, a to v kanadském Kananaskisu. Pro připomenutí: Mezi sedmičku patří z EU Francie, Německo a Itálie. Své zástupce tam ale bude mít EU jako taková. Reprezentovat ji mají předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
- Další omnibus. Evropská komise má v úterý 17. června v plánu představit další ze série zjednodušování evropské legislativy, jde už o pátý, tzv. omnibus a týkat se bude obrany.
- Plenární zasedání Evropského parlamentu. Europoslanci a europoslankyně budou tentokrát „schůzovat“ od pondělí do čtvrtka 16.-19. června ve Štrasburku. Jednat mají o implementaci fondu obnovy, sexuálním zneužívání dětí nebo o „nástupci“ Green Dealu – strategii Clean Industrial Deal. O co jde? To jsme vysvětlili v nedávném reelu.
Tip na závěr
Evropa má dilema. Tentokrát pro vás máme místo vtípků pozvání. A to na debatu, kterou pořádáme ve spolupráci s kolegy ze zemí V4 a Ukrajiny. Debata se jmenuje „Pevnost nebo hranice? Evropské dilema rozšiřování” a jak název napovídá, zaměří se na budoucnost rozšíření EU a výzvy dneška, jako jsou například dezinformace. Zvláštní pozornost bude věnována Ukrajině a zkušenostem střední a východní Evropy. Diskuse bude probíhat v angličtině.Kdy? V pondělí 16. června od 11:00 do 12:30Kde? Online, registrovat se můžete zde.Kdo? Debatovat budou Daniel Szeligowski, analytik Polish Institute of International Affairs – PISM; Pavol Demeš, expert na zahraniční politiku; Jan Kovář, analytik Institutu mezinárodních vztahů Praha; Nataliya Vinnykova, expertka z Charkovské univerzity.