Poslanci se při dnešním plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku přeli ohledně situace v palestinském Pásmu Gazy. Shodovali se na urgentní potřebě doručit do oblasti více humanitární pomoci, zástupci levicových frakcí ale obviňovali Izrael z genocidy, zatímco představitelé pravicových frakcí naopak hovořili o palestinském teroristickém hnutí Hamás, které chce vyhladit Izrael.
„Sedmého října 2023 provedl Hamás nejhorší teroristický útok v historii Izraele. Izrael má právo se bránit, ale to, co vidíme, jde za hranice sebeobrany,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas s tím, že Izrael používá nepřiměřenou sílu. Židovský stát by se měl podle ní postavit i proti vlastním extremistům, kteří páchají útoky na okupovaném Západním břehu Jordánu. Evropská unie musí nyní tlačit na Izrael.
Kallas připomněla, že většina ministrů v květnu podpořila myšlenku, aby EU přehodnotila svou asociační dohodu s Izraelem. „Budeme o tom hovořit v pondělí na jednání s unijními ministry zahraničí. Je na členských státech, aby rozhodly,“ řekla šéfka unijní diplomacie. Uvedla také, že při svých jednáních s izraelskými představiteli neustále zdůrazňuje, aby humanitární pomoc přestala být blokována. Dvoustátní řešení – tedy existence palestinského státu vedle státu izraelského – je podle ní jedinou správnou cestou, jak zajistit dlouhodobý mír pro Palestince a Izraelce.
Evropská unie letos v dubnu oznámila, že zvýší finanční podporu Palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Tato podpora však bude podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí. Palestinská samospráva spravuje Západní břeh Jordánu. V Pásmu Gazy vládne Hamás.
Evropská unie je největším dárcem humanitární pomoci pro Palestince. Unijní představitelé už několikrát vyjádřili naději, že Palestinská autonomie převezme správu i nad poválečným Pásmem Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale myšlenku palestinské správy Pásma Gazy odmítá a ignoruje i dvoustátní řešení palestinské otázky, které prosazuje mezinárodní společenství včetně EU, napsala agentura Reuters.
Podcast | Konflikt Izraele a Íránu může mít celosvětový dopad, říká Hladík z ministerstva
Europoslanci se neshodnou
Francouzská europoslankyně Manon Aubry z krajně levicové frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) na Kallas zaútočila kvůli tomu, že stále nepoužívá termín genocida palestinského lidu. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl být za mřížemi. Jste spoluviníky genocidy,“ uvedla na adresu unijních představitelů. Proti židovskému státu je podle ní potřeba zavést zbrojní embargo a masivní ekonomické sankce.
Podle německé europoslankyně Hildegard Bentele z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) je široce požadováno pozastavení asociační dohody s Izraelem. „Pokud ale přerušíte vazby, musíte navrhnout nějakou alternativu, musíte jednat, i na půdě OSN,“ uvedla. Ani Mezinárodní soudní dvůr podle ní nekonstatoval, že je Izrael vinen genocidou. „Jde o falešná obvinění, toxický narativ a antisemitismus,“ dodala Bentele.
Španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor z frakce socialistů a demokratů (S&D) také obvinil izraelského premiéra z genocidy. „Musíme přestat dodávat zbraně do Izraele a zajistit dodávky humanitární pomoci,“ uvedl. Jeho kolega rovněž ze Španělska, europoslanec Juan Carlos Girauta Vidal z frakce Patriotů pro Evropu, naopak na adresu svých předřečníků prohlásil, že se za ně stydí. „To, co zde zaznívá, je antisemitismus,“ řekl.
„Pokud se odvážíme podívat na fakta, tak to není Izrael, kdo páchá genocidu. Hamás chce vymazat každého Žida od řeky až po moře, to je genocidní agenda,“ uvedl během bouřlivé debaty finský europoslanec Sebastian Tynkkynen z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Izrael podle něj brání sám sebe. „Chcete hovořit o válečných zločinech, pak se zeptejte, proč Hamás buduje tunely pod nemocnicemi, proč odpaluje rakety ze škol. Pokud by Izrael složil své zbraně, přišel by další holokaust. Pokud by složil zbraně Hamás, přišel by mír,“ uzavřel.
Podle belgické europoslankyně Hilde Vautmans z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) to, co lze vidět v Gaze, je nejen obrovská tragédie, ale i obrovské selhání celé Evropy. „Stáváme se spoluviníky. Izrael má právo se bránit, ale to co, dělá Netanjahu, s tím nemá nic společného, uplatňuje kolektivní vinu,“ prohlásil Vautmans s tím, že je čas na zacílené sankce ze strany EU.
Netanjahuovi se nyní daří odvést pozornost od válečných zločinů, které jsou páchány v Gaze, uvedla s odkazem na útoky proti Íránu nizozemská europoslankyně Tineke Strik z frakce Zelených. „Útok proti Íránu není sebeobrana, je to další ukázka toho, jak Izrael nerespektuje mezinárodní právo,“ uvedla. „Stále ještě máte šanci zastavit tu genocidu právě teď,“ vzkázala směrem k unijním představitelům.
Kallas: O Gaze nemlčím
Kallas následně v závěrečném vystoupení odmítla slova, že ohledně dění v Pásmu Gazy mlčí. „Já o tom rozhodně nemlčím, to není pravda. Snažím se tlačit na Izrael, aby pustil do Palestiny pomoc, aby zmírnili utrpení,“ uvedla. Uvalení sankcí ale vyžaduje jednomyslnost. „A vím, že to neprojde. Tlačte na své vlády, aby změnily názor,“ vzkázala europoslancům.
Válka v Gaze vypukla před 20 měsíci poté, co 7. října 2023 ozbrojenci vedení teroristy z hnutí Hamás vtrhli do jižního Izraele, zajali 251 rukojmích a zabili 1200 lidí, většinou civilistů.
Izrael odpověděl odvetnou akcí, při které bylo podle zdravotnických úřadů v Gaze zabito téměř 55.000 Palestinců, také většinou civilistů. Izraelská armáda srovnala se zemí velkou část hustě osídleného Pásma Gazy, kde žily více než dva miliony lidí. Většina obyvatel je vysídlena a šíří se mezi nimi podvýživa.
Navzdory snahám Spojených států, Egypta a Kataru o obnovení příměří v Gaze neprojevují Izrael ani Hamás ochotu ustoupit od svých hlavních požadavků a navzájem se obviňují z krachu jednání.