Úvod / Ekonomika / Spor o čipování psů a koček v EU. Zpráva české europoslankyně čelí kritice ochránců

Spor o čipování psů a koček v EU. Zpráva české europoslankyně čelí kritice ochránců

© Pixabay
Evropský parlament dnes ve Štrasburku hlasuje o návrhu, který má v celé EU sjednotit pravidla pro čipování a chov domácích zvířat. Zpráva připravená zemědělským výborem, jmenovitě českou europoslankyní Veronikou Vrecionovu (ODS, ECR), ale čelí ostré kritice ze strany neziskových organizací, veterinářů i europoslanců z jiných výborů. Vadí jim, že počítá s výjimkami pro soukromé chovatele – podle nich právě tyto mezery umožní, aby dál bez postihu fungovaly nelegální množírny.

Zemědělský výbor, který má agendu welfare zvířat v gesci, totiž nakonec vypustil povinnost plošného čipování. To původně navrhovala Evropská komise. Označení by se dle zprávy výboru mělo vztahovat jen na útulky, chovné stanice a osoby, které zvířata chovají za účelem prodeje.

Právě tyto výjimky však podle odborníků vytvářejí vážné riziko. Osm organizací, včetně Mezinárodní kynologické federace a Federace evropských veterinářů, proto koncem dubna zaslalo předsedkyni výboru Veronice Vrecionové otevřený dopis s výzvou, aby se pravidla vztahovala na všechny chovatele bez rozdílu.

„Dnes pochází 79 procent (4,75 milionu psů v hodnotě přes 3,6 miliardy eur) všech psů uvedených na trh ročně z neznámých zdrojů. Pokud se čipování a registrování bude vztahovat pouze na ‚přiznaná‘ zvířata, problém se tím prohloubí. Je totiž nereálné očekávat, že nelegální chovatelé a prodejci budou dodržovat zákon, který ponechává takovou mezeru,“ stojí v dopise, o kterém informoval server Publico.

Podle ochránců zvířat by přitom povinné čipování bylo jednoduchým a nízkonákladovým opatřením, jak nelegálnímu obchodu zamezit. Výbor však apel nevyslyšel a návrh s výjimkami začátkem června schválil. Jeho zpráva tak nyní doputovala na program plenárního zasedání europarlamentu.

Změkčení se přitom netýká jen čipování, ale také základních podmínek pro chov – například povinnosti zvíře krmit, zajistit mu vodu, chránit ho před újmou či zakázat kruté zacházení. Ani tyto požadavky by podle výboru soukromí majitelé nemuseli dodržovat.

Vrecionová se ke kritice neziskových organizací zatím nevyjádřila.

Kritika nicméně zaznívá nejen z řad neziskových organizací, ale i od ostatních europoslanců, včetně těch českých. „Mrzí mě, že návrh v současné podobě stále umožňuje výjimky, které oslabují ochranu zvířat – včetně povolení bolestivých praktik nebo nedostatečné regulace nelegálních množíren,“ uvedla pro Publico europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). Na problém upozorňuje i Georgia Diamantopoulou, koordinátorka politiky EU pro chov zvířat z neziskové organizace Four Paws. „Cílem návrhu bylo harmonizovat standardy chovu, zajistit sledovatelnost zvířat až k těm, kteří jsou za ně odpovědní, a bojovat proti nelegálnímu obchodu s domácími mazlíčky,“ řekla serveru Publico. Zároveň připomíná, že ačkoliv členské státy mohou v národní legislativě jít nad rámec nařízení, jejich prostor je omezený: „Text jasně říká, že země nemohou zavádět opatření, která jsou v rozporu s touto legislativou nebo brání fungování vnitřního trhu.“

O zprávě dnes odpoledne hlasují europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. K textu bylo podáno několik desítek pozměňovacích návrhů. Se svým stanoviskem pak Evropský parlament půjde ještě do vyjednávání se členskými státy a Evropskou komisí v tzv. trialogu, ze kterého by měl vzejít kompromis.