Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Jak to vidí Česko?
„Írán se ve svém jaderném programu dostal do takové fáze, že to Izrael vyhodnotil takovým způsobem, že nemá jinou možnost než zasáhnout vojensky,“ popsal v podcastu Hladík.
A Česko má pro takový krok pochopení, jak uvedl například premiér Petr Fiala. Hladík pro EURACTIV.cz popsal z čeho české prozumění pramení: „Celý rok jsme (Česko) předsedali Radě guvernérů v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. Proto víme, že Írán nejen dlouhodobě s touto agenturou nespolupracoval, ale navíc se choval tak, že to vyvolalo oprávněné obavy, zda je jeho jaderný program zaměřen čistě na mírové účely“.
Jak to vidí EU?
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas svolala v reakci na konflikt mimořádnou videokonferenci ministrů zahraničí EU – ti se shodli, že jaderný program Íránu představuje hrozbu nejen pro Izrael ale i pro Evropu. Kallas pak ve svém prohlášení uvedla, že Írán nesmí získat jadernou bombu a řešením, jak tomu zabránit, je diplomacie. „Všichni jsme se shodli na naléhavé potřebě deeskalace,“ dodala po konferenci.
Je Evropská unie nebo přímo Česko, coby silný podporovatel Izraele, v ohrožení?
Každý konflikt v naší blízkosti nás nějakým způsobem ohrožuje, upozornil Hladík. Už jen skrze jeho dopady, například ekonomické.
„Byť se někomu mohou zdát problémy Hormuzského průlivu jako něco, co se ČR netýká, není tomu tak. Touto námořní trasou totiž proudí 20 % světového obchodu. Když docházelo k útokům jemenských Hutíjů, kteří jsou podporováni právě Íránem, tak to naprosto konkrétně postihlo autoprůmysl v Evropě. Protože čipy a polovodiče z Asie se do Evropy nemohly dostat nebo musely přijít jinou cestou.“
Proto má i nový konflikt mezi Izraelem a Íránem podle Hladíka potenciál ohrozit evropskoubezpečnost. Riziko konkrétně pro Česko ale kvůli jeho podpoře Izraele neroste, míní.
Na jaké dopady by se měla tedy Evropa připravit?
Kromě ekonomiky může jít také o energetiku. „Každý konflikt vyvolává napětí na světových trzích, stejně jako zahýbala se světovými cenami ropy a plynu ruská agrese na Ukrajině, tak stejně dochází k něčemu podobnému i teď.“
Evropa proto podle Hladíka musí jednat stejně jako po ruské agresi a diverzifikovat své dodavatele zdrojů.
Co se vlastně stalo?
Minulý týden, v noci ze čtvrtka na pátek (12.-13. června), zaútočil Izrael na Írán. Írán útoky opětoval a na Blízkém východě se tak rozhořel další konflikt, který ostře sledují nejen USA, ale i Evropa. Cílem Izraele je dle slov jeho představitelů zničit íránský jaderný program, a zabránit tak tomu, aby Írán vyvinul jadernou zbraň.
Například bezpečnostní expert Michal Smetana ale poukázal na to, že tvrzení, že je Írán velmi blízko vyvinutí jaderné zbraně jsou v rozporu s vědeckým konsensem, informacemi amerických tajných služeb nebo zprávami Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Vedlejším cílem Izraele by mohl být i pád íránského režimu. Tak to vyhodnocují odborníci, kteří poukazují mimo jiné na to, že íránský lid k povstání proti režimu vyzval i premiér Izraele Benjamin Netanjahu.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jaká by měla být role EU na Blízkém východě?
- Je v ohrožení Asociační dohoda EU a Izraele?
- Nestává se Česko s neochvějnou podporou Izraele v EU izolovanější?
Podcast | Konflikt Izraele a Íránu může mít celosvětový dopad, říká Hladík z ministerstva
Co nás tento týden zaujalo?
Silná Evropa v měnícím se světě. Tak zní heslo dánského předsednictví, které převezme štafetu vedení Rady EU po Polsku už za necelé dva týdny, konkrétně 1. července. Spustilo už proto předsednický web a odhalilo některé z priorit.
Ty moc nepřekvapí a na pomyslné bingo kartičce by je měl asi každý, kdo trochu sleduje evropskou politiku. Jde o zaprvé bezpečnou, zadruhé konkurenceschopnou a zatřetí zelenou Evropu.
Podle dánského předsednictví by měla být EU silná a rozhodná. „Budeme se zasazovat o to, aby EU převzala odpovědnost za svou bezpečnost a posílila svou konkurenceschopnost. To vyžaduje, aby EU spojila slova s činy a plnila úkoly, kterým čelí. Pro budování bezpečnější a konkurenceschopnější Evropy má zásadní význam ekologická transformace,“ uvádí Dánsko.
Jak podotkla ČTK, Dánové se chtějí zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi.
Co čekat od příštího týdne?
- Summit NATO. Země Aliance budou 24.-25. června jednat zejména o navýšení výdajů na obranu z 2 % HDP na 5 % HDP. Klíčovou otázkou je v jakém časovém horizontu by nové výdajové hranice měli dosáhnout. Ve hře je rok 2032.
- Summit Evropské rady. Hned den na to, ve čtvrtek 26. června se sejdou hlavy států a vlád zemí EU v Bruselu. Co budou mít na programu čtěte tady.
- Evropské vesmírné plány. Ve středu 25. června má Evropská komise představit Strategii pro vesmírnou ekonomiku a Vesmírný akt EU. Ten by měl obsahovat společná pravidla pro bezpečnost, odolnost a udržitelnost ve vesmíru. Návrh se má věnovat také současným výzvám v oblasti vesmíru, jmenovitě třeba šíření družic, které s sebou nese riziko přetížení a kolizí nebo bezpečnostním hrozbám vůči vesmírným infrastrukturám.
Pobavení na závěr
Italské menu na summitu G7. Tento týden se v Kanadě uskutečnil summit skupiny G7 a vzhledem k jeho vlažným závěrům se pozornosti těšil spíš předčasný odjezd Donalda Trumpa nebo šuškanda mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloni a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba momenty si tvůrci politické satiry převzali po svém:
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky