Evropská unie se pokusí na čtvrtečním summitu lídrů členských zemí dosáhnout dohody o dalším, v pořadí už 18. balíku sankcí proti Rusku. Ten by měl zasáhnout především bankovní a energetický sektor. S
novým balíkem sankcí proti Rusku nesouhlasí Maďarsko a komplikace může způsobit i postoj Slovenska. Jak informoval server
Euractiv, Bratislava chce podmínit svůj souhlas tím, že EU zohlední slovenské obavy v rámci strategie REPowerEU, která má zajistit úplné odstřižení od ruských fosilních paliv v příštích letech.
Sankční balíky formálně neschvaluje Evropská rada, ale Rada EU. Pokud se však lídři na summitu shodnou, mohou následně zasednout u jednoho stolu velvyslanci členských států a balík schválit. Zbýval by pak už jen formální souhlas ministrů zahraničí.
Sankce však nejsou jediným tématem, kde hrozí slovenský či maďarský bojkot. Evropská rada se chystá opět vyjádřit podporu Ukrajině, což by mohl být další štěpící prvek.
Do Bruselu ve čtvrtek přijede osobně i ukrajinský prezident
Volodymyr Zelenskyj. Evropská rada v návrhu závěrů, který má redakce k dispozici, potvrzuje „neochvějnou podporu ukrajinské suverenitě a územní celistvosti“ a vyzývá k urychlení dodávek protivzdušné obrany i společné výroby s ukrajinským obranným průmyslem.
V roce 2025 má EU Ukrajině poskytnout celkem 30,6 miliardy eur – část prostředků pochází i z mimořádných zisků zmrazených ruských aktiv.
Pokud se členské země na konkrétních formulacích nedohodnou, mohou část závěrů k Ukrajině schválit na úrovni 26 nebo 25 zemí, což by nebylo poprvé.
Mimořádný summit EU: 26 zemí podpořilo Ukrajinu, Maďarsko zůstalo stranou
Česko chce řešit emisní cíle
Dalším tématem Evropské rady bude konkurenceschopnost a klima. Evropská komise plánuje příští týden představit návrh, podle něhož by EU do roku 2040 snížila emise skleníkových plynů o 87 až 90 procent oproti roku 1990.
Česko by mělo dle informací redakce apelovat na to, aby se jakýkoliv nový emisní cíl nejprve projednal a potvrdil na úrovni Evropské rady, která rozhoduje jednomyslně. Až poté by se měl dostat na stůl ministrům zahraničních věcí, kteří jej mohou schválit kvalifikovanou většinou.
Dekarbo brief: Co s emisním cílem pro rok 2040? Unii mohou pomoci třetí země
Obrana a Blízký východ
Evropská rada bude jednat také o posílení obrany. Očekává se, že potvrdí svůj záměr pracovat na své obranné připravenosti a že se opět shodne na potřebě podpory evropského obranného průmyslu.
Tématem summitu bude také situace na Blízkém východě. Evropská rada by dle předběžného znění závěrů měla vyzvat k okamžitému příměří v Gaze a bezpodmínečnému propuštění izraelských rukojmích. Země EU také vyzvou Izrael k zajištění neomezeného přístupu humanitární pomoci, zkritizují násilí osadníků na Západním břehu a rozšiřování nelegálních osad.
Evropská rada by měla přijmout také samostatný text k Íránu, jehož podoba se kvůli aktuálnímu vývoji stále vyjednává.
Evropa zblízka | Izrael vs. Írán. Co hrozí EU?
Závěry Rady rovněž potvrzují podporu Moldavsku a vyjadřují očekávání ohledně otevření přístupových vyjednávání. Summit EU–Moldavsko se má uskutečnit 4. července.
Pokud se lídři EU nestihnou dohodnout na znění závěrů ve čtvrtek, bude summit pokračovat i v pátek. Česko se prostřednictvím premiéra Petra Fialy (ODS) ve čtvrtek zúčastní kromě formální Evropské rady také neformální snídaně na téma migrační politiky EU, na které se setká se zástupci podobně smýšlejících zemí.
