Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Big Beautiful Super Successful Summit. Takto trefně, po trumpovsku, označili letošní NATO summit kolegové z bruselské redakce. Trump si na něm připsal historické vítězství, když všechny spojence donutil podepsat závazek zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP. Nizozemský premiér Mark Rutte mu veřejně děkoval, zažertovali spolu o Íránu a Izraeli, přičemž Trumpa označil za „daddyho“.
Summit se stal přehlídkou oddanosti, kterou mnozí v Evropě považují za ponižující – ale cíl byl splněn: vyhnout se výbuchu hněvu amerického prezidenta a udržet USA v NATO a nenechat je zpochybnit princip kolektivní obrany.
Čtvrteční summit už probíhal ve formátu Evropské rady, tedy lídrů zemí EU. I tam byla tématem obrana, jak jsme popsali v tomto článku. Nakonec se ale objevilo na programu i jedno překvapivé téma.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v závěru summitu EU v noci na pátek navrhla odvážný tah: spojit síly se státy indo-pacifického obchodního bloku CPTPP a vytvořit nový globální obchodní rámec. „CPTPP a Evropská unie – to je mocná kombinace,“ prohlásila. A dodala, že by šlo o projekt „na pravidlech založeného obchodu s velkým množstvím zemí“, kde by Spojené státy nebyly automaticky vítány. „Jak víme, Američané tehdy sami odešli,“ připomněla s narážkou na to, že Trump už jednou tuto skupinu opustil.
V praxi by šlo o obchodní superblok, země CPTPP pokrývají zhruba 15 % světového HDP. Vzhledem k tomu, že EU je největší obchodní blok světa, vznikla by spojením s CPTPP největší obchodní zóna na planetě – bez Spojených států. A to v době, kdy je Světová obchodní organizace (WTO) fakticky paralyzovaná a Trumpova cla znovu ohrožují její smysl. Von der Leyen záměrně mluvila o možnosti, že by dohoda mezi EU a CPTPP mohla vlastně WTO nahradit.
CPTPP – Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership – vznikl v roce 2018 poté, co Spojené státy za Trumpa odstoupily od původního TPP. Zbylých 11 zemí se rozhodlo pokračovat bez USA a vytvořit vlastní dohodu. V roce 2023 se ke skupině připojilo i Spojené království jako první evropský stát. Dnes jsou členy:
- Austrálie
- Brunej
- Kanada
- Chile
- Japonsko
- Malajsie
- Mexiko
- Nový Zéland
- Peru
- Singapur
- Vietnam
- Spojené království
Z evropského pohledu jde nejen o ekonomiku, ale i o strategii. Pokud se USA chovají nevypočitatelně a stávající pravidla se rozpadají, Unie hledá způsoby, jak je nahradit. CPTPP je logický partner – sdílí podobné názory v oblasti investic.
Politicky by šlo o silný signál: Evropa nečeká, co Trump řekne. Začíná jednat sama. A měla by tak postupovat nejen v obchodu, ale i ve zmiňované obraně, jak jsme popsali v podcastu Evropa zblízka.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jak Rutte řekl Trumpovi, že je “daddy”?
- Jak se summit NATO postavil k Rusku?
- Co navýšení výdajů na obranu znamená pro Česko?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Trump jako „daddy“. Co přinesl summit NATO a jak na to naváže EU?
Co nás tento týden zaujalo?
Česko vs. emisní povolenky. Z českého politického rybníčku, jak vládního i opozičního, je už dlouho slyšet rétorický boj proti rozšíření systému emisních povolenek na sektor budov a dopravy v EU – tzv. EU ETS II. Z některých vyjádření by se mohlo i zdát, že nastane katastrofa a lidé si nebudou moct dovolit platit účty za energie a nakupovat pohonné hmoty. Experti i analýza ministerstva ale obavy zmírňují.
EU ETS II jsme detailně probrali v podcastu Evropa zblízka se Zuzanou Vondrovou z Centra pro dopravu a energetiku.
Tak jako tak, vláda se snaží prosadit „revizi“ EU ETS II, který je již schválený a má začít fungovat od roku 2027. A vypadá to, že se jí to daří. Získala podporu kvalifikované většiny evropských států pro to, aby se v systému posílily ochranné mechanismy, které mají zafungovat preventivně proti zdražování energií a pohonných hmot způsobenému případným vzrůstem cen emisních povolenek.
A je dobře, že se Česko na evropské úrovni naučilo nejen říkat „ne“, ale také přicházet s návrhem řešení a najít pro něj podporu ostatních. Změna ochranného mechanismu je ovšem velmi technickou úpravou a redakce z řad zúčastněných slyší, že by bylo lepší kdyby vláda aktivně komunikovala občanům spíš to, jak se připravit na budoucnost, pokud jde o energie a fosilní zdroje. Ambicí vlády také zůstává systém EU ETS II zcela zrušit. K tomu podporu ostatních ale nemá a podle odhadů analytiků ani mít nebude.
Odmítání politickou reprezentaci přece jen úplně neopustilo, minimálně ne na národní úrovni. Premiér Petr Fiala před odletem na summit oznámil, že Česko zavádět systém EU ETS II – opakujeme: i Českem schválený systém – prostě nebude. Tím ovšem taky zrovna neušetříme. Pokud Česko nepřijme legislativu, hrozí mu pokuty. A ty nebývají zrovna malé. Pohybují se v řádech desítek milionů korun plus penále.
Česko se tím navíc připraví o prostředky ze Sociálního klimatického fondu, který je na EU ETS II navázaný a má pomoci zranitelným řešit rostoucí výdaje. Je to tedy dalších asi 50 miliard korun, o které Česko může přijít.
Jak vůbec systém obchodování s emisními povolenkami funguje? To zjistíte v infografice na webu.
Co čekat od příštího týdne?
Speciální epizodu podcastu Evropa zblízka. Počínaje červencem začíná podcastu Evropa zblízka letní režim. A to znamená jediné – již tradiční letní minisérii. Tentokrát v ní každý červencový pátek vyzpovídáme bývalé české europoslance. V srpnu si pak bereme s podcastem dovolenou, ať vy na těch svých nemáte FOMO a můžete pro změnu poslouchat třeba šumění moře.
Summit EU-Moldavsko. V pátek 4. července proběhne v Kišiněvě první summit mezi EU a Moldavskem. Zúčastní se ho šéfka Komise Ursula von der Leyen a šéf Evropské rady António Costa. Podle slov rumunského prezidenta se očekává, že EU při příležitosti summitu otevře s Moldavskem první vyjednávací kapitolu v rámci přístupového procesu.
A co čekat letos od rozšiřování EU obecně? To si můžete přečíst u nás na webu.
Nový emisní cíl. Evropská komise má ve středu 2. července představit nový emisní cíl do roku 2040. Ten by mohl dosahovat 90 %. Česko s ním nesouhlasí – během jednání Evropské rady jej odmítl český premiér Petr Fiala. Návrh je již dlouho očekávaný, Komise jej odkládala, jak vysvětlujeme v nedávném reelu:
Pobavení na závěr
To byl teda týden! Vstoupili jsme do něj s novým konfliktem mezi Izraelem a Íránem, do kterého se zapojily také USA, pokračovali přelomovým summitem NATO a skončili summitem lídrů EU. A mezi tím vším ještě zavítal do Bruselu Bill Gates a děním znavený francouzský prezident Emmanuel Macron se jal řešit cla mezi EU a USA.
Nejen novináři, ale i čtenáři a posluchači si po takové informační náloži zaslouží odpočinek, minimálně jako papež v tomhle meme.
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky
O tom, že Macron s Trumpem řešil cla, píšeme v našem newsletteru The Capitals. Ještě ho neodebíráte? K odběru se můžete přihlásit tady.
Něco vám uniklo? To klíčové o unijním summitu najdete tady nebo na BlueSky šéfredaktorky Anety Zachové.
Tak pohodový víkend!
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky
Zdroj: Laurent Geslin, EURACTIV.com