Od 1. července stojí v čele Rady Evropské unie Dánsko. Štafetu převzalo od Polska a na následujících šest měsíců bude řídit jednání ministrů členských států. Pod heslem „Bezpečná Evropa v měnícím se světě“ klade důraz na tři hlavní priority: bezpečnost, konkurenceschopnost a zelenou transformaci.
„Ze všeho nejdůležitější je podle mě znovu vyzbrojit Evropu. To je pro mě výchozí bod a závěr každé diskuse. Pokud Evropa nebude schopna chránit a bránit sama sebe, pak v určitém okamžiku hra skončí,“
prohlásila dánská premiérka
Mette Frederiksen v červnu před Evropským parlamentem.
Podle Dánska je čas, aby Evropa převzala zodpovědnost za vlastní bezpečnost a stala se obranyschopnou nejpozději v roce 2030. Na geopolitické úrovni to znamená nadále podporovat Ukrajinu a pokračovat v sankcích vůči Rusku. Dánsko též podporuje vstup Ukrajiny, Moldavska a zemí Západního Balkánu do EU. Evropská unie by rovněž měla posilovat svůj geopolitický vliv prostřednictvím obchodních dohod. Na domácí úrovni Dánové zdůrazňují nutnost investovat do evropského obranného průmyslu.
Součástí budování bezpečné Evropy je podle Dánska i boj proti nelegální migraci a zpřísnění návratové politiky. Podle
dánské premiérky „ohrožuje masová migrace každodenní život v Evropě“.
EU čelí existenční hrozbě, shodli se lídři. Chtějí rychlejší přesuny vojáků napříč Unií
Zelený růst jako motor konkurenceschopnosti
Druhou zásadní prioritou předsednictví je zelená a konkurenceschopná Evropa. Podle Dánska nejsou ekologická transformace a konkurenceschopnost v rozporu – právě naopak. Přechod na zelenou ekonomiku má být motorem růstu a tvorby nových pracovních míst.
Pro konkurenceschopnost je podle Dánska rovněž nutné zjednodušit evropskou legislativu a omezit regulace svazující evropské firmy a průmysl. Evropa by také měla dohnat technologické zpoždění, především v oblasti umělé inteligence.
Dánské předsednictví začíná v době, kdy je klimatická politika opět na pořadu dne. Evropská komise již 2. července představí návrh na snížení emisí o 90 % do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Úkolem Dánů bude moderovat diskuse členských států právě o tomto návrhu – a to s ohledem na globální závazky EU v rámci Pařížské klimatické dohody. V listopadu se bude konat Konference OSN o změně klimatu, známější pod názvem COP30, kde by EU měla své cíle prezentovat. Očekávají se od ní sice konkrétní závazky pro rok 2035, ty by ale měly vycházet právě z cíle pro rok 2040.
ČR tlačí na přísnější brzdu cen nových emisních povolenek, plán podporuje 16 států
Diskuse o rozpočtu
Dalším aktuálním tématem je evropský rozpočet. V polovině července Evropská komise představí návrh na sedmiletý rozpočtový plán, formálně označovaný jako víceletý finanční rámec pro období 2028–2034. Již nyní se vedou diskuse o tom, jak rozpočet nastavit tak, aby zvládl reflektovat všechny unijní priority – od ochrany klimatu přes obranu až po dostupné energie či podporu inovací.
Dánsko donedávna patřilo k zemím, které se stavěly proti navyšování evropského rozpočtu. Během vyjednávání předchozího sedmiletého rozpočtového plánu v roce 2020 tvořilo Dánsko spolu s Rakouskem, Nizozemskem a Švédskem tzv. „spořivou čtyřku“.
Aktuálně dánská premiérka zastává
odlišnou pozici: „Jako Dánové budeme při vyjednávání o rozpočtu vždy přísní. Nechceme, aby se peníze utrácely za (cokoli), co není pro Evropu nezbytné. Budeme tedy přísní, ale být součástí spořivé čtyřky už pro nás není to pravé.“
Dánsko bude předsedat počátečním debatám mezi členskými státy o tomto sedmiletém rozpočtovém plánu. Podle serveru
POLITICO je ovšem nepravděpodobné, že by státy Evropské unie mohly dojít ke shodě na jeho podobě dříve než v roce 2027.
Česko se nebrání vyššímu příspěvku do rozpočtu EU, zadlužení připouští jen u obrany
Pro Dánsko jde už o osmé předsednictví Rady Evropské unie. Tento unijní orgán sdružuje ministry členských států, kteří projednávají a schvalují legislativní návrhy Evropské komise. Vždy se scházejí podle odbornosti – například ministři zemědělství řeší společnou zemědělskou politiku. Úkolem předsednické země je tyto diskuse vést, organizovat a zprostředkovávat kompromis. Klíčové přitom je, aby jednání řídila nestranně a nehájila při tom vlastní národní zájmy.
Státy Evropské unie se v předsednictví střídají na základě rotačního systému. Od roku 2009 tvoří předsedající státy tzv. trojice. Tyto trojice spolu předem definují dlouhodobé cíle. Například v roce 2022 bylo české předsednictví součástí trojice společně s Francií a Švédskem. Aktuální trojici tvoří Polsko, Dánsko a Kypr.
