V dalším roce, přesně 17. února 1999, přijala Komise sdělení Women and Science: mobilising women to enrich European research (Ženy a věda: mobilizace žen s cílem obohatit evropský výzkum), ve kterém poukazuje na nedostatečné zastoupení žen ve vědeckých strukturách a na nedostatek statistických indikátorů. Za dva hlavní cíle si Komise vytkla: 1) podporu diskuse a výměny zkušeností v této oblasti a 2) vytvoření sjednoceného přístupu členských zemí EU k této problematice s cílem dosáhnout 40% zastoupení žen v průběhu 5. Rámcového programu (5. RP). Zároveň došlo k ustavení expertní skupiny, která měla za úkol vypracovat souhrnnou zprávu o postavení žen ve vědě. Tato zpráva byla nakonec publikována v roce 2000 a vešla ve známost jako tzv. ETAN zpráva.
V červenci 1999 přijala Rada rezoluci Women and science (Ženy a věda, Official Journal C 201/1 z 16. července 1999), ve které vyzvala členské státy, aby poskytly dostupná data o podílech žen a mužů ve vědě a výzkumu a aby vytvořily metody a procedury pro sběr odpovídajících dat. Tato data se měla týkat zejména horizontální a vertikální segregace mužů a žen ve vědě a výzkumu. Další úkoly zahrnovaly vývoj národních politik rovných příležitostí, výměnu informací mezi členskými státy, benchmarking a prezentaci úspěšných příkladů. Sama Komise si vytkla za cíl vytvořit a poskytovat srovnatelná data a statistické indikátory v oblasti vědy a výzkumu na základě dat poskytovaných jednotlivými zeměmi, podporovat větší účast žen v rámci 5. RP, navrhnout směrnice pro další iniciativy na podporu žen ve vědě a konečně nejpozději do dvou let předložit Evropskému parlamentu zprávu o pokroku dosaženém při implementaci politik na podporu žen ve vědě.
Helsinská skupina
K naplnění těchto úkolů vytvořila Komise skupinu státních úředníků a úřednic a odbornic a odborníků na genderové otázky, která monitoruje postup při dosahování vytyčených úkolů. Skupina byla ustavena v Helsinkách za finského předsednictví Rady v listopadu 1999 a sdružuje všechny členské a přidružené státy EU, včetně ČR (odtud Helsinki Group on Women and Science, HG). Ustavení HG vedlo v mnoha státech k utvoření tzv. Steering Committees on Women and Science (Řídící výbory pro ženy ve vědě), které koordinují aktivity na podporu žen ve vědě. Tyto výbory fungují často jako poradní orgány pro státní správu a tvoří komunikační most mezi národní a evropskou úrovní v oblasti této politiky. Českou republiku v HG od jejího ustavení zastupují dvě zástupkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, MUDr. Iva Lekešová a PhDr. Hana Frýdová.
Země, které se účastní aktivit HG, prezentovaly v červnu 2000 zprávy o vývoji a postupu při prosazování rovných příležitostí ve vědě. Aby bylo možné situaci žen v evropské vědě vůbec popsat, bylo nutné provést sběr relevantních dat a vytvořit statistické indikátory. Proto HG iniciovala ustavení podskupiny statistických korespondentů, jejichž úkolem je vytváření statistik podle pohlaví a vytvoření indikátorů genderové rovnosti v oblasti vědy.
3. února 2000 přijal Evropský parlament rezoluci k dokumentu Women and Science: mobilising women to enrich European research, která dále rozšiřuje aktivity a odpovědnost Evropské komise při implementaci politik rovných příležitostí ve vědě a výzkumu. Na základě této rezoluce byly vypracovány tzv. Gender Impact Assesment Studies (Studie vlivu genderu) pro všechny priority v rámci 5. RP. Vytvořen byl i prostor pro integraci genderové analýzy a gender mainstreamingu v rámci 6. Rámcového programu (6. RP). Jde zároveň o první dokument na této úrovni, který zohledňuje genderové otázky a problém genderových stereotypů, které ve společnosti fungují, a jejich vliv na realizaci mužů a žen ve společnosti. Dokument také explicitně zmiňuje rodičovské povinnosti a nutnost vytvořit prostor pro harmonizaci těchto povinností a vědecké kariéry. V tomto smyslu je vidět značný posun od striktně legalistického přístupu, který zdůrazňoval právní záruku rovnosti příležitostí a důraz na rovnost početního zastoupení a rovnost v odměňování mužů a žen, k přístupu, který zohledňuje genderově podmíněnou sociální a politickou zkušenost mužů a žen v naší kultuře. Pouze pokud bude vytvořen prostor pro analýzu dopadů genderově podmíněných rozdílů v přístupu mužů a žen k vědecké práci, bude možné účinně bojovat s exkluzí žen a marginalizací přínosu žen vědkyň pro vědu.
Evropská komise ustavila v roce 1999 v rámci Generálního ředitelství pro vědu, výzkum a technologie pracovní skupinu Women and Science (Ženy a věda), která později získala nezávislý statut sekce. Tato skupina hrála klíčovou roli při prosazení požadavku zahrnovat genderovou dimenzi do relevantních projektů podávaných Evropské komisi v rámci 6. RP.
Projekt ENWISE
Pozornost Evropské komise se v této souvislosti zároveň zaměřila na vývoj ve střední a východní Evropě kvůli dopadu přístupu nových členských zemí na zastoupení žen ve vědě. Pracovní skupina ENWISE (Enlarge Women in Science to the East) představila svou zprávu v lednu 2004 a v září 2004 se v estonském Tallinu konala valorizační konference, kde byly výsledky představeny a diskutovány.
V souvislosti s prací na projektu ENWISE začalo být zřejmé, že situace žen-vědkyň ve střední a východní Evropě se od postavení jejich kolegyň v západní Evropě liší. V nových členských zemích je zastoupení žen ve vědě vyšší a ženy mají v této oblasti mnohdy lepší šanci proniknout do vyšších pater mocenské hierarchie. Tato situace ale není vnímána jednoznačně pozitivně. Zpráva ENWISE jasně ukazuje, že vyšší zastoupení žen ve vědě (zejména v Rumunsku a Bulharsku) koreluje s nízkými investicemi do vědy a výzkumu, obecně horší výzkumnou infrastrukturou a vyšší tendencí mladých lidí opouštět výzkum. Zpráva také poukazuje na nízké genderové povědomí v nových zemích, nízkou tendenci žen výzkumnic svá práva hájit a hovořit otevřeně o problémech spojených s kariérním postupem, platovou diskriminací, diskriminací na základě rodičovských povinností a nerovné dělby práce v rodině a dalších aspektech.
Od národního centra k regionálnímu
Založení Středoevropského centra na podporu žen a mladých lidí ve vědě (Central European Centre for Women and Youth in Science, CEC-WYS) je nutno vnímat na pozadí všech těchto aktivit. Důležité bylo především založení Národního kontaktního centra – ženy a věda v ČR (NKC-ŽV), jež bylo na základě ustavení Helsinské skupiny a delegace českých zástupkyň utvořeno v roce 2000. Centrum je financováno v rámci projektu MŠMT EUPRO na podporu mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu. V počátečním období řešení projektu byl kladen důraz na zmapování postavení žen v české vědě, vyhledání relevantních aktérů, navázání spolupráce na různých úrovních organizace vědy a výzkumu v ČR, získání podpory žen-vědkyň a na začlenění do mezinárodních sítí zabývajících se stejnou problematikou.
V oblasti sociologie vědy, filozofie vědy a epistemologie se v posledních třiceti letech rozvíjejí teoretické a výzkumné směry a oblasti, které poukazují na genderové předpojatosti ve strukturaci vědeckého poznání, v přesnosti definice vědecké excelence, soudobého nastavení vědeckého času a v dalších aspektech, které s sebou nesou jednoznačnou genderovou zátěž, přestože jsou ve vědě považovány za neutrální či objektivní. Tato kritika přispívá k chápání způsobu, kterým jsou na strukturální úrovni ženy ve vědě znevýhodňovány. Věda a vědecké instituce byly historicky konstruovány a strukturovány na základě mužské sociální zkušenosti a hodnot, což má negativní dopad na možnost žen do této komunity pronikat a dosahovat ve vědě úspěchů. Teorie rozvíjené v rámci feministických epistemologií nabízejí odlišné pohledy na to, jak definovat objektivitu vědeckého poznání a roli vědoucího subjektu, tj. výzkumníka/ce. Tento typ aktivit je nedílnou součástí politik rovných příležitostí a genderového mainstreamingu, protože poskytuje teoretický základ pro konceptualizaci a uchopení konkrétních problémů, se kterými se ženy ve vědě potýkají na vědecké úrovni. Tento fakt podtrhuje i Evropská komise v poslední výzvě pro překládání grantových přihlášek v pracovním programu Science and Society, specificky v části věnované problematice Women in Science, kde jedna oblast se bude věnovat filozofii, psychologii, sociologii a historii žen ve vědě, specificky zaměřené na témata jako jsou fungování vědeckého systému z genderového hlediska, využití sociologie, psychologie, filozofie a historie s cílem zlepšit chápání genderových témat ve vědě, zkoumání vlivu genderových rolí a identit, socio-kulturních kontextů a konceptů jáství na reprodukci genderových stereotypů ve vědě. Nástroje vyvíjené na podporu vyššího zastoupení žen na vyšších akademických či výzkumných postech není možné navrhovat bez pochopení strukturálních obtíží, které takovým průnikům brání.
CEC-WYS: vize a cíle
Projekt centra vychází z přesvědčení, že strukturální překážky (nechuť implementovat politiky rovných příležitostí) na národní úrovni, strukturální překážky ve vědě a výzkumu (horizontální a vertikální segregace, platová diskriminace, nedostatečná transparentnost v kariérním postupu atd.) spolu s osobními a historickými překážkami (nechuť mezi ženami výzkumnicemi zasazovat se o rovné příležitosti ve vědě a výzkumu a nerovný genderový kontrakt) vytvářejí zásadní bariéru úspěšné implementaci genderové rovnosti ve vědě a výzkumu ve střední a východní Evropě. Vzhledem k tomu, že situaci nebylo možné změnit na národní úrovní v souvislosti s aktivitami Helsinské skupiny a pracovních výborů pro ženy ve vědě, projekt navrhl vytvoření regionálního centra, jež vytvoří synergie na národní úrovni v partnerských zemích projektu, přispěje k propojení žen-vědkyň v regionu a poskytne přidanou hodnotu pro evropský výzkumný prostor tím, že podpoří vytváření kontaktů a výzkumnou spolupráci v Evropě. Základními cíli projektu je:
· 1. podporovat, mobilizovat a síťovat (networking) ženy ve vědě ve střední Evropě;
· 2. podporovat, mobilizovat a síťovat mladé výzkumné pracovníky a pracovnice v regionu, a tím přispívat ke zvyšování genderové rovnosti ve vědě a výzkumu a k rozvoji Evropského výzkumného prostoru.
Dílčími úkoly centra jsou:
· vytvoření regionální databáze žen expertek, jež bude sloužit jako zdroj pro poradní orgány, evaluační komise atd. jak na evropské úrovni, tak na jednotlivých národních úrovních, a dále jako zdroj potenciálních partnerek pro výzkumné projekty;
· aktivity spojené s 6. Rámcovým programem.
1. Zvýšení zastoupení žen-vědkyň z regionu v expertní databázi Evropské komise Exsis.
2. Trénink týkající se zahrnutí genderové dimenze do výzkumných projektů 6. Rámcového programu.
3. Tréninkový modul v oblasti „odpovědného dělání vědy“, jehož cílem je poskytnout praktické informace a dovednosti týkající se tzv. druhotných dovedností, tj. psaní grantových žádostí, prezentace výzkumných poznatků, management výzkumných projektů a otázky moci v rámci výzkumných institucí.
4. Vytvoření fóra pro mladé lidi ve vědě, jehož cílem je umožnit síťování, výměnu zkušeností, poskytnout informace o mobilitních příležitostech pro mladé vědce a vědkyně v návaznosti na workshop Young Scientists, který byl uspořádán NKC-ŽV a Evropskou komisí v dubnu 2003 v rámci projektu ENWISE.
5. Koordinace monitorování politik a lobbování na národní a mezinárodní úrovni.
6. Vytvořit manuál pro potenciální uchazeče či uchazečky o grantovou podporu u Evropské komise, kteří by měli zájem o ustavení podobných center v pobaltském regionu a na Balkáně.
Očekávaný přínos projektu
Úspěšná realizace projektu bude mít dopad na utváření diskurzu rovných příležitostí pro ženy a muže v partnerských zemích projektu. Doufáme, že díky němu bude možné vytvořit takové prostředí, jež v budoucnu pomůže silněji tematizovat otázky rovného postavení žen a mladých lidí ve vědě a povede k vytvoření národních podpůrných schémat pro tyto dvě skupiny. Z hlediska daných dvou cílových skupin bude největším přínosem existence podpůrného a lobbovacího centra, které bude pracovat na zlepšení jejich podmínek. Projekt dále povede k posílení networkingu v rámci partnerských zemí, sdílení zkušeností a vyššímu povědomí o problematice jak mezi odbornou, tak širší veřejností. Doufáme tak, že projekt bude mít dopad na individuální, strukturální i institucionální úrovni.