Pro období 2007 – 2013 je úmyslem Evropské komise preferovat následující oblasti pro uvolňování finančních prostředků strukturální a kohezní politiky EU. To znamená, že každý uchazeč o čerpání těchto prostředků bude mít větší šanci a příležitost tyto prostředky získat, pokud jeho projekt bude věcně v souladu s těmito preferovanými oblastmi. Tyto preferované oblasti, resp. jejich součásti, tak představují klíčová slova, jež se doporučuje respektovat a dodržovat pro zvýšení absorpční schopnosti čerpání ze strukturálních a Kohezního fondu EU.
Tyto prioritní oblasti představují:
- 1. Zlepšení atraktivnosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti a dostupnosti, zajištěním adekvátní kvality a úrovně služeb a ochranou jejich enviromentálního potenciálu.
- 2. Podpora inovací a podnikatelského prostředí a růst ekonomiky založené na znalostech prostřednictvím výzkumných a inovačních kapacit, včetně nových informačních a komunikačních technologií.
- 3. Vytvoření více a lepších pracovních míst přivábením většího počtu lidí do zaměstnání nebo podnikatelských aktivit, zlepšením adaptability pracovníků a podnikatelských subjektů a zvýšením investic do lidského kapitálu.
1. Učinit Evropu a její regiony atraktivnějšími místy pro investice a práci
1.1. Rozšířit a zlepšit dopravní infrastrukturu
Zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury je základní podmínkou naplnění rozvojových vyhlídek v dotčených regionech, vedoucí k usnadnění pohybu osob a zboží. Dopravní sítě podporují příležitosti pro obchod a zvyšují jeho efektivnost. Evropská komise rovněž sleduje rozvoj celoevropské dopravní infrastruktury, se zvýšeným zaměřením na přeshraniční projekty – což je podstatné k dosažení větší integrace národních trhů zejména v kontextu rozšířené Unie.
V případě financování projektů ze strukturálních fondů je v této souvislosti důležité zaměření na rozvoj infrastruktury spojené s opatřeními sledujícími hospodářský růst (rozvoj turistického průmyslu, zlepšení a zvýšení atraktivnosti průmyslových zón a lokalit). V případě financování projektů z Kohezního fondu je klíčová role v podpoře Transevropských dopravních sítí (TENs). Financování ze strukturálních fondů a Kohezního fondu by pak mělo být v rámci daného regionu (potažmo pak celé EU) v maximální míře komplementární.
1.2. Zesílit synergie mezi ochranou životního prostředí a růstem
Investice do životního prostředí mohou být ekonomicky přínosné a podpůrné alespoň ze tří důvodů:
- mohou zajišťovat dlouhodobou udržitelnost hospodářského růstu;
- snižují vnější náklady životního prostředí na ekonomiku (zdravotní náklady, náklady na očištění životního prostředí, odstraňování škod);
- stimulují inovace a vytváření nových pracovních míst.
Budoucí kohezní programy by měly usilovat o zesílení potenciálních synergií mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým růstem. Zajištění enviromentálních služeb jako je posílení infrastruktury spojené s odpady, kanalizací, management přírodních zdrojů, příprava dekontaminované země pro nové ekonomické aktivity, ochrana proti předvídatelným rizikům pro životní prostředí, má v tomto kontextu prioritu.
V této souvislosti by projekty financované z Kohezního fondu měly být prioritně zaměřeny na investice do infrastruktury, jež bude čelit znečištění vody, vzduchu a odpadů. Naproti tomu strukturální fondy by se v této oblasti měly zaměřit na podporu systémů managementu životního prostředí, na šíření čistých technologií v malých a středních podnicích a na oživení kontaminovaných sídel a lokalit.
1.3. Zaměření se na tradiční využívání energetických zdrojů
Souvztažnou prioritou je potřeba redukovat tradiční energetickou závislost prostřednictvím zlepšení energetické efektivnosti a obnovitelných energií. Investice do těchto oblastí přispívají bezpečnosti energetické nabídky pro dlouhodobý růst a současně působí jako zdroj inovací a zajištění příležitostí pro vývoz.
Současně jsou však rovněž potřebné investice do tradičních zdrojů energie, zejména k zajištění bezpečnosti nabídky. Evropské fondy by se měly zejména koncentrovat na završení vzájemného propojení (tam, kde jsou důkazy tržního selhání a kde tyto nejdou proti liberalizaci trhu), se speciálním důrazem na Trans-evropské sítě, zlepšení elektro-energetické sítě a zlepšení plynových distribučních sítí.
V rámci tohoto cíle se jedná o projekty podporující zlepšení energetické efektivnosti a šíření rozvojových modelů založených na nízké energetické intenzitě. Dále se jedná o rozvoj obnovitelných a alternativních technologií (vítr, slunce, biomasa), jež mohou dát EU vůdčí pozici a tak posílit konkurenční postavení. Tyto investice rovněž přispívají k zajištění Lisabonského cíle do roku 2010 generovat 21%elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
2. Zlepšit znalosti a inovace pro růst
2.1. Zvýšení a zlepšení investic výzkumu a technologického rozvoje
Konkurenceschopnost evropských podnikatelských subjektů zásadně závisí na jejich schopnosti přinášet nové znalosti co možná nejrychleji na trh. Tato schopnost je zesilována veřejnou podporou výzkumu a technického rozvoje, včetně podpory společnostem, kde to ekonomické a tržní podmínky ospravedlňují.
Při implementaci regionální politiky musí být zvažována specifická povaha výzkumu a technologického rozvoje. Zejména výzkum a technologický rozvoj vyžaduje úzkou propojenost mezi hráči podporujícími formování „poles of excellence“ (míst, kde bude docházet k „vytváření“ výzkumných projektů), jichž je zapotřebí dosáhnout určitého limitního (kritického) množství.
Geografická blízkost a příbuznost prostřednictvím existence klastrů malých a středních podniků a inovačních center okolo veřejných výzkumných institucí musí sehrát klíčovou roli. Výsledkem musí být, že činnosti výzkumu a technologického rozvoje jsou prostorově koncentrované, při pokrytí absorpční kapacity méně intenzivních oblastí výzkumu a technologického rozvoje.
Výzkum a technologický vývoj v méně rozvinutých státech a regionech by měl být rozvíjen prostřednictvím existujících „poles of excellence“ a vyhnout se nadměrnému prostorovému rozptýlení zdrojů. Investice by rovněž měly být komplementární s evropskými prioritami vymezenými v 7. rámcovém programu pro vědu a výzkum a podporovat cíle v aktualizované Lisabonské agendě.
2.2. Usnadnění inovací a podpora podnikavosti
Inovace je výsledkem komplexního a interaktivního procesu, včetně schopnosti podniků komplementárně spojit znalosti ostatních účastníků trhu, organizací a institucí. Investice do inovací představují souhrnnou politiku kohezní politiky v celé EU. Jejich kofinancování by se mělo stát hlavní prioritou v regionech v rámci nového cíle pro regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, kde je zapotřebí, aby omezené finanční zdroje byly koncentrovány k dosažení skutečných priorit.
Hlavním cílem by mělo být podporování obchodního klimatu, jež prospívá výrobě, šíření a využívání nových znalostí ve firmách. Aby se vytvořily efektivní regionální inovační systémy, ekonomičtí, sociální i političtí aktéři potřebují být v kontaktu s představiteli technologie a podnikatelských praktik ve světě, nad rámec národních nebo lokálních úrovní.
Startovací fáze firem a společností, zejména těch, jež mají propojenost s výzkumem a technologickým rozvojem, potřebují být podporovány s cílem rozvoje partnerství s výzkumnými institucemi založenými na dlouhodobější vizi a jasnější tržní orientaci. Veřejné autority by měly usilovat, aby výzkumné instituce, privátní sektor i veřejný sektor využívaly plný potenciál synergií mezi nimi. Je důležité zajistit, aby společnosti, včetně malých a středních podniků, mohly komerčně využívat výsledky výzkumu.
2.3. Podpora informační společnosti
Šíření informačních a komunikačních technologií (ICT) napříč EU a její ekonomikou představuje klíčový faktor pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti regionů. Efektivní fungování veřejných služeb – zejména e-government a e-health – má výrazný potenciál pro hospodářský růst a pro umožnění nových služeb. Měla by být činěna opatření k povzbuzení rozvoje produktů a služeb směrem k usnadnění a podpoře soukromých investic do ICT při zajištění soutěže v tomto sektoru.
Politická opatření by se měla zaměřit na zlepšení inovačních a podpůrných služeb pro malé a střední podniky. Kohezní politika by tedy rovněž měla být využita k rozvoji dovedností potřebných v ekonomice založené na znalostech a k rozvoji obsahu dodávek aplikací a služeb (e-government, e-business, e-learning, e-health), jež zajistí zajímavé alternativy vůči dalším, často nákladnějším modelům dodávky služeb.
Identifikace regionálních potřeb by rovněž měla vzít v úvahu existující iniciativy EU ve prospěch ICT – zejména i2010– Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost.
2.4. Zlepšit přístup k financím
Další klíčovou součástí podpory znalostí a inovací je usnadnění přístupu k financím. V současnosti přístup k financím je často obtížný a vytváří překážku růstu a vytváření nových pracovních míst. Zejména trhy rizikového kapitálu vztažené k inovačním aktivitám potřebují být rozvíjeny ve vztahu s lepším regulatorním prostředím, které usnadňuje podnikání. Tyto programy by mohly být vytvořeny v úzké spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF), aby se rozvíjely finanční zdroje v oblastech, kde je podnikání komplikováno tržními selháními, spojenými s vysokým rizikem provázejícím výzkumné a vývojové aktivity. Prioritou by mělo být vytvoření nebo rozšíření specializovaných poskytovatelů rizikového kapitálu a bankovních záruk pro případ tržních selhání.
3. Více a lepší pracovní místa a příležitosti
3.1. Přivábení a získání více lidí na trh práce, do zaměstnání a modernizace systémů sociální ochrany
V této oblasti musí být podpůrné akce založené na předchozí identifikaci potřeb při využití relevantních národních a regionálních indikátorů typu míry registrované nezaměstnanosti, míry zaměstnanosti, míry dlouhodobé nezaměstnanosti, úrovně příjmu či podíl populace spadající do rizika chudoby.
Přítomnost a existence efektivních institucí trhu práce (i na regionální úrovni), jmenovitě služeb zaměstnanosti, které mohou reagovat na výzvy rychlé ekonomické a sociální restrukturalizace a demografického stárnutí, je podstatná k podpoře nabídky služeb pro osoby hledající pracovní místo, nezaměstnané či jinak znevýhodněné osoby.
Tyto instituce mají ústřední roli při osvojení aktivních politik na trhu práce a zajišťování služeb na osobní bázi se zřetelem na podporu profesní a geografické mobility a vyhovění nabídce a poptávce na trhu práce, včetně místní úrovně. Tyto instituce by současně měly předvídat problémy a úzká místa na trhu práce a profesní a dovednostní požadavky.
Další důležitou prioritou by měla být možnost včlenění na trh práce pro osoby s nevýhodou nebo rizikem sociálního vyloučení (čerství absolventi škol, lidé dlouhodobě nezaměstnaní, minority, osoby s handicapem).
3.2. Zlepšení adaptability pracovníků a podnikatelských subjektů a flexibilita trhu práce
Ve světle rostoucích trhů globalizace, včetně skrytých a neočekávaných obchodních šoků, a kontinuálního zavádění nových technologií, musí Evropa zvyšovat svoji kapacitu předvídat, tlumit a absorbovat ekonomické a sociální změny.
V této souvislosti by měla být věnována pozornost akcím podporujícím investice do lidských zdrojů ze strany podnikové sféry, hlavně malých a středních firem, a zaměstnanců prostřednictvím celoživotních výukových strategií a systémů, jež vybavují pracovníky – zejména s nízkou kvalifikací nebo starší osoby – nezbytnými znalostmi a dovednostmi k přizpůsobení se požadavkům ekonomiky založené na znalostech a k prodloužení jejich pracovního života.
3.3. Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a profesních dovedností
Evropa potřebuje více investovat do lidského kapitálu. Příliš mnoho lidí nevstupuje nebo nezůstává na trhu práce kvůli nedostatku dovedností. Proto vzrůstá potřeba vzdělávacích systémů, školení a kvalifikačních kursů. Investice do lidského kapitálu v příštím programovacím období budou silněji cíleny na aktualizované Lisabonské cíle.
3.4. Administrativní kapacita
V předcházejících programovacích obdobích fondy EU – prostřednictvím technické pomoci – zesílily manažerské kapacity v členských státech a kapacity řídících orgánů při implementaci nařízení. To bude v období 2007 – 2013 i nadále pokračovat.
Mimo vlastní management fondů je administrativní kapacita veřejné správy a veřejných služeb zásadním předpokladem pro růst a pracovní místa. Fondy EU tak zesílí investice do lidského kapitálu v administrativních a veřejných službách na všech teritoriálních úrovních.
Pro země v rámci nejvýznamnějšího cíle Konvergence je rostoucí produktivita a kvalita práce ve veřejném sektoru – zejména v oblasti ekonomické, zaměstnanosti, sociální, vzdělávací, zdravotní, spravedlnosti a životního prostředí – podstatná pro pokračování a urychlení reforem. Strukturální fondy mohou hrát významnou úlohu v podpoře efektivní tvorby a implementace politik ve zmíněných oblastech – jejich role se týká veřejné správy a veřejných služeb na národní, regionální i místní úrovni.
3.5. Pomoc udržení zdravé pracovní síly
Ve světle demografické struktury EU a stárnutí populace a pravděpodobného poklesu objemu pracovních sil je podstatné, aby EU přijala kroky ke zvýšení počtu let, po které může být zdravá pracovní síla maximálně produktivní. Investice do podpory zdraví a prevence proti nemocem pomohou udržet aktivní účast ve společnosti pro maximálně možný počet pracovních sil.
Navíc, mezi evropskými regiony jsou výrazné rozdíly ve zdravotním stavu a přístupu ke zdravotní péči. Je tedy pro kohezní politiku EU důležité přispívat zařízením zdravotní péče a tím zvyšovat počet let, kdy mohou zdraví lidé pracovat. Nástroje Unie mají také přispět k redukci zdravotních rozdílů v rámci EU. Zejména pro regiony, které v tomto ohledu zaostávají, je důležité přispívat ke zlepšení zařízení dlouhodobé péče a investovat do zlepšení zdravotní infrastruktury zejména tam, kde její absence nebo nedostatečná rozvinutost představuje hlavní bariéru hospodářského rozvoje. Členské státy by měly zajistit, aby potřeba zvýšit efektivnost systémů zdravotní péče byla zajišťována prostřednictvím investic do informačních a komunikačních technologií, znalostí a inovací.
Jak přistupovat k tomuto výčtu unijních priorit? Určitě je respektovat a vnímat je jako důležité vodítko i informaci o tom, jaké představy Komise má. Avšak současně tyto priority stále ještě aktivně ovlivňovat (výzva Komise ohledně reakcí a připomínek je stále platná) a především tvůrčím způsobem interpretovat v konkrétních podmínkách jednotlivých národních států a jejich regionů.
Cíle regionální a kohezní politiky pro období 2007-2013
Jak vyplývá z návrhu Evropské komise nové programovací období bude současně provázeno i naplňováním tří nových klíčových cílů. Každý z těchto cílů bude mít vymezen jasná kriteria, po jejichž splnění bude možné prostředky z fondů EU uvolňovat. Tři stávající prioritní cíle strukturálních fondů (Cíl 1 – podpora podrozvinutých regionů; Cíl 2 – podpora oblastí procházejících hospodářskými a sociálními strukturálními změnami a přeměnami; Cíl 3 – podpora systémů vzdělávání a podpory zaměstnanosti) se pro příští programovací období modifikují na nové cíle. Nové prioritní cíle:
- 1. Cíl konvergence;
- 2. Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost;
- 3. Cíl evropská územní spolupráce.
