Minulý pátek ministři vnitra deseti evropských zemí potvrdili, že by se od 1. ledna příštího roku měl schengenský prostor rozšířit o osm nových států včetně Česka. Až se tak stane, oddechne si bezpochyby mnoho z nás.
Opět zmizí příslušníci pohraniční policie na česko-slovenské hranici a nebudou nás zastavovat ani na dálnici do Německa či budit ve tři hodiny ráno v nočním vlaku do Krakova. Výhrady proti rozšíření prostoru bez hraničních kontrol však stále mají někteří starší členové EU, především pak Rakousko. Oficiálně hovoří o nepřipravenosti nováčků, ve skutečnosti se však chtějí zalíbit voličům, kteří se obávají opatření, jež by mohla znamenat svobodnější přístup cizinců do země.
Z podobných pohnutek ospravedlňovaných pro změnu rostoucími byrokratickými náklady rozhodli již v loňském roce evropští ministři vnitra o zvýšení poplatku za vydání víza do zemí Schengenu z 35 na 60 eur. Poté, co se v zimě zruší kontroly na českých hranicích, bude se tato cena – jež tvoří podstatnou část průměrné měsíční mzdy lidí v dotčených zemích – týkat i cest turistů, studentů a podnikatelů z rozvojových zemí a států bývalého Sovětského svazu.
Ač unie prohlašuje, že má zájem podporovat demokratický vývoj těchto zemí a jejich přibližování Evropě, chová se spíše naopak a hrozí tak, že po chystaném rozšíření Schengenu vznikne v Evropě další železná opona v podobě drahých a těžce dostupných víz. Jejich nová cena je pro dotyčné země zhruba taková, jako by Češi za vízum do Spojených států museli platit dvacet tisíc korun.
Toto je pouze část analýzy, celý text si můžete přečíst zde.