Nad vývojem postoje nejsilnější vládní strany k reformě Společné zemědělské politiky (SZP) se v Respektu zamýšlí Ondřej Kundra. Ministr zemědělství Petr Gandalovič v současné době již nehovoří o škrtech v rozpočtu SZP, ale o odklonu od přímých plateb k financování rozvoje venkova. Jakou má šanci uspět doma i v EU?
Člověk by řekl, že to nadšení prostě převálcovala každodenní vládní agenda. Teď se ale „velké evropské téma“ ODS vrací do hry. A korouhev se otočila. Místo kritiky štědrých dotací pro evropské zemědělce je tu najednou slib získat ze společného měšce co největší díl. „Proč bychom říkali, že to omezíme, když to může být výhodné,“ prohlašuje na adresu společné zemědělské politiky, díky níž se ročně sype polovina unijního rozpočtu zlomku Evropanů volících kariéru „agrárník“, ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Špičky ODS ale až dosud tvrdily, že zemědělská politika „žere“ neúměrně mnoho eur. Jaké argumenty tedy svedly nejsilnější vládní stranu z dlouholeté vize? A co se teď nabízí místo ní? Upřímně řečeno, docela zajímavé věci: ministr totiž slibuje, že se v Evropě zasadí o to, aby plné měšce nedostávali hlavně velcí farmáři na své nekonečné lány, ale hospodáři, kteří se chovají slušně ke svému okolí. Teď už nezbývá než čekat, jestli se Gandalovič své vize pod hrozbou zemědělských protestů nakonec sám nezalekne a jak silné spojence si pro její prosazení dokáže v Bruselu najít.
Respekt 50/2007
Celý článek naleznete zde.