Řešení nekontrolovatelného šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů napříč evropskými státy spatřuje Evropská komise v zavedení seznamu zakázaných druhů. Podle českého europoslance Pavla Poce, který bude mít legislativní návrh na starosti v Evropském parlamentu, je to dobrý nápad, avšak členské státy musí mít možnost výjimek. Existují totiž druhy, které mohou někde škodit, ale v opačném koutě Evropy by kvůli odlišným klimatickým podmínkám jednoduše nepřežily.
Rostliny a živočichové nerespektují administrativní hranice mezi státy. Z tohoto důvodu se na území Německa (a stále častěji i v České republice) můžeme setkat například s mývalem severním, který sem byl zavlečen ze severní Ameriky. Do západní a severní Evropy zase z dálného východu pronikl psík mývalovitý a podle vodních toků lze spatřit některé americké druhy raků. Spolu s rostlinami a zahradnickými substráty se pak po značné části Evropy rozšířil i plzák španělský.
To jsou však pouze některé příklady tzv. invazních nepůvodních druhů fauny a flóry, které se samovolně nebo prostřednictvím lidské činnosti dostávají z jednoho kouta kontinentu na druhý. Podle informací Evropské komise se na území Evropy v současné době nachází přes 12 tisíc nepůvodních druhů, z čehož 10-15 % lze považovat za invazní. Jejich nebezpečnost spočívá v tom, že mohou narušovat biologickou rozmanitost, přenášet choroby či způsobovat ekonomické škody (ročně až 12 miliard eur).
Rostoucí náklady na odstraňování škody jsou pak hlavním důvodem, proč členské země k řešení problémů přistoupily koordinovaně.
„Problém invazních nepůvodních druhů byl identifikován jako možné ohrožení biodiverzity již dříve. Avšak teprve poté, co si členské státy nechaly provést analýzy možných rizik, z nichž vyplynulo, že na boj s invazními druhy vynakládají stále větší množství peněz, rozhodly se jednat společně,“ vysvětlil redakci důvody pro předložení legislativy, kterou teprve nedávno představila Evropská komise, český europoslanec a zpravodaj zmiňovaného návrhu v Evropském parlamentu Pavel Poc (S&D).
Průtahy spojené s představením legislativy se podle něj promítly i do kvality dokumentu. „Jedna z největších výhrad, které k návrhu mám, je, že přišel tak pozdě a nechává nám jen velmi málo času na projednání a bohužel také na nutné vylepšení,“ podotýká Poc.
Omezený seznam
Nejzásadnějším opatřením, s nímž Evropská komise v návrhu přichází, je vytvoření seznamu invazních nepůvodních druhů s významem pro celou EU. Měl by obsahovat druhy, které jsou v Evropě nepůvodní a jsou natolik houževnaté, že se dokáží rozšířit napříč státy. Pokud legislativní návrh vstoupí v platnost, členské země je nebudou smět do evropské osmadvacítky dovážet, rozmnožovat, obchodovat s nimi či je vypouštět do přírody. Seznam by měl podle představ Evropské komise obsahovat 50 druhů.
Podle europoslance Poce je ale takový omezený seznam „nesmysl“, který daný problém neřeší. „Co bychom dělali, kdyby se objevil 51. druh?“ ptá se.
Seznam zakázaných invazních rostlin a živočichů by proto měl být otevřený a podle europoslance klidně kratší. „Pokud od začátku něco omezíte, směřujete k tomu, abyste to za každou cenu naplnili,“ uvedl v rozhovoru.
Nezapomínejme na prevenci
I přesto, že zavedení celoevropského seznamu považuje europoslanec Pavel Poc za dobrý nápad, původní návrh Komise není podle něj dostatečný a je nutné jej upravit.
Za chybu pak považuje například to, že Komise nemyslí na zahrnutí druhů rostlin a živočichů, které jsou v některých zemích původní, ale do jiných se dostaly díky invazi. „Komise přišla s podmínkou, že na seznam může být zařazen pouze druh, který je nepůvodní na celém území EU. A to je špatně,“ uvedl Poc.
Komise by se podle jeho slov měla také více soustředit na prevenci. „Na seznam by se měly dostat i druhy, které se na invazi teprve chystají, případně ty, které vědci označí za rizikové,“ myslí si Poc. Jejich včasným zařazením by se členské státy mohly lépe připravit a jejich šíření předejít.
Podobnou hrozbu do budoucna představuje například asijský druh sršně, který je nyní k vidění ve Francii, ale má potenciál rozšířit se po celé Evropě.
Důležitá je flexibilita
Seznam by měl být podle europoslance Poce především flexibilní – v takovém duchu se ponese i návrh jeho zprávy, o které bude výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí hlasovat pravděpodobně v únoru příštího roku. Plénum se bude k legislativnímu návrhu Komise vyjadřovat na jaře.
„Pokud máme mít otevřený seznam, který navrhuji, tak zároveň musíme mít i možnost výjimek, například pro stát, v němž je onen druh původní, nebo pro stát, kde daný druh prostě není schopen v přírodě celoročně žít,“ sdělil redakci Poc.
Jestliže si jeho návrh získá podporu, nemělo by se stát, že na zákaz nějakého druhu rostliny či živočicha v jedné členské zemi doplatí jeho pěstitelé či chovatelé jinde v Evropě. Tuto obavu totiž v posledních letech sdílejí například chovatelé papoušků. Zasela ji mezi ně situace ve Španělsku, kde se přemnožily dva nejvíce rozšíření a volně žijící nepůvodní druhy papoušků.
„Možná by bylo dobré přijmout společná pravidla, ale seznam škůdců by si měly určovat jednotlivé členské státy EU samy, případně ve spolupráci s nejbližšími sousedy. Nedovedu si představit, že by například čeští chovatelé papoušků měli doplácet na to, že ve Španělsku existují populace zdivočelých mníšků šedých nebo alexandrů malých,“ potvrdil EurActivu obavy Jan Potůček, provozovatel webu Ararauna.cz.
Další výjimka, s níž počítá návrh zprávy europoslance Poce, by měla být k dispozici i členskému státu, který doloží, že nemá na zavedení patřičných opatření proti invazním druhům finanční prostředky. „Taková výjimka by platila vždy pro území dané země, ale nikdy by se nemohla týkat základní povinnosti, tedy zabránit šíření onoho druhu po EU,“ dodává Poc.