SPZ prošla v minulosti několika reformami. Zatím poslední z nich byla schválena na konci minulého roku a měla by vejít v platnost od ledna 2015.
„Nová pravidla by měla být spravedlivější, zelenější a jednodušší,“ shrnul reformu Tassos Haniotis z Ředitelství pro přímou podporu na Generálním ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova na debatě „Reforma společné zemědělské politiky“, kterou pořádala Hospodářská komora ČR ve spolupráci s Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE).
Dobrovolné zastropování přímých plateb
Jednou z hlavních priorit Česka při vyjednávání v Radě bylo odstranění znevýhodnění zemědělců z nových členských států. Po rozšíření Unie o nové státy s větším zemědělským sektorem byl snížen objem peněz na takzvané přímé platby pro tyto země. Jedná se o peníze, které obdrží zemědělec na základě rozlohy své farmy, pokud splní určité podmínky.
Rok 2013 byl prvním, v rámci kterého dosáhly přímé platby zemí, které přistoupily v roce 2004, 100 % úrovně plateb starých členských zemí. Například v roce 2005 to bylo pouze 30 %.
V rámci nové reformy však mělo dojít ke zastropování (capping) těchto plateb. Návrh Komise počítal se zavedením stropů pro velké farmy pobírající částky 150.000 eur ročně degresivně snižované až k maximální možné platbě 300.000 eur.
Proti tomuto kroku bojovala Česká republika, protože v důsledku kolektivizace před rokem 1989 je průměrná velikost české farmy výrazně nadprůměrná, a zastropování je proto pro Česko nevýhodné. „Výsledkem je, že zastropování přímých plateb je pro členské státy dobrovolné,“ uvedla na zmíněné debatě Jaroslava Beneš Špalková, náměstkyně ministra Úseku pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU z Ministerstva zemědělství ČR.
Podpora ekologie
Nová reforma se chce kromě drobných farmářů zaměřit také na mladé a ty, kteří dodržují environmentální standarty. V rámci takzvaného greeningu (zelené složky plateb) získají finanční odměnu zemědělci, kteří na orné půdě pěstují minimálně tři různé plodiny a 7 % půdy nechávají ladem.
„Nové ‘zelené‘ přímé platby jasně ukazují na snahu zapojit zemědělce do environmentálně udržitelných aktivit a reagovat na výzvy v oblasti životního prostředí,“ dodal Haniotis z Evropské komise.
Tassos Haniotis (Evropská komise): „SZP již nebude zemědělcům říkat, jaké produkty mají pěstovat a jaké ne, ale spíše jak pěstovat udržitelně.“
Česká republika nová ekologická opatření podpořila, nicméně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí by podle ní měly být primárně záležitostí 2. pilíře, tedy kapitoly věnující se rozvoji venkova, nikoliv kompenzačním platbám (1. pilíř). Cílem Česka bylo v rámci vyjednávání o reformě prosadit spíše dobrovolný charakter těchto opatření, který by zemědělce více motivoval.
Podle nové reformy by měly dočasně přetrvat i některé kvótové systémy, jmenovitě u mléka do roku 2015, u cukru do roku 2017 a u vína do roku 2030.
Zemědělská politika tvoří tradičně jednu z nejvyšších položek unijního rozpočtu. Pro období 2014-2020 to je 39 %.
Autor: Anna Kuznická