Evropský parlament dnes (16. dubna) schválil legislativu, která má zabránit šíření nepůvodních rostlin a živočichů ve členských zemích EU. Nepůvodní invazní druhy způsobují v EU škody odhadované na 12 miliard eur ročně. Proti legislativě se i přesto postavili někteří poslanci, kteří tvrdí, že regulace představuje „přílišnou invazi do života lidí a přírody“.
Europoslanci na svém dnešním plenárním zasedání, které probíhá ve Štrasburku podpořili legislativu, která má evropskou osmadvacítku lépe ochránit před šířením tzv. invazních nepůvodních druhů.
Tyto rostliny a živočichové způsobují v Evropě každoročně škody dosahující několik miliard eur. Kromě ekonomických ztrát například na majetku představují také riziko pro zdraví člověka a ohrožují místní ekosystémy.
Podle zpravodaje legislativy v Evropském parlamentu, kterým je český europoslanec Pavel Poc (ČSSD), bude Evropa nyní na tyto druhy reagovat rychleji a efektivněji.
„Jednotná pravidla pro celou EU jsou nezbytná, protože invazní nepůvodní druhy se šíří bez ohledu na hranice mezi státy.“
„Jednotná pravidla pro celou EU jsou nezbytná, protože invazní nepůvodní druhy se šíří bez ohledu na hranice mezi státy. Současná národní opatření jsou příliš roztříštěná, a nejsou proto účinná,“ řekl poslanec krátce po schválení jeho zprávy, kterou podpořilo 606 jeho kolegů, 36 europoslanců se postavilo proti a 4 se zdrželi hlasování.
Legislativa tak reaguje na dřívější běžné situace, kdy jedna členská země zavedla proti zavlečenému druhu opatření, ale sousední stát nikoliv. „Celková snaha tedy může přijít vniveč, často jsou to zbytečně vyhozené peníze,“ vysvětluje rizika takového počínání poslanec Poc.
Obavy o život domácích mazlíčků?
Se schválením podobné legislativy na evropské úrovni ale nesouhlasí jiný český europoslanec Jan Březina (nestraník). Podle jeho slov přijaté nařízení představuje regulaci, která „příliš zasahuje do života lidí a přírody jako celku“.
Březina poukazuje na širokou formulaci nepůvodních invazních druhů a také na schválení otevřeného seznamu, na který budou evropské instituce zařazovat škodlivé druhy. Členské státy budou mít povinnosti proti nim zasáhnout, aby se dále nešířily.
„Evropský parlament kromě toho dokonce ukládá chovatelům druhu zařazeného na seznam povinnost do jednoho roku chovanou populaci zlikvidovat, třeba i formou humánního usmrcení. Takový osud může teoreticky postihnout chovatele papoušků, akvarijních rybiček, gekonů či hadů anebo třeba sokolníky,“ uvedl Březina.
„Zmíněná lhůta jednoho roku rok platí pro komerční subjekty a pro případné ukončení obchodování s evropsky významnými invazními druhy. Pokud by se na seznamu ocitl nějaký druh chovaný v domácnosti, tak má chovatel samozřejmě právo ho dochovat po celou dobu přirozeného života,“ vysvětluje zpravodaj Poc.
Chovatelé se proto nemusí o život svých domácích mazlíčků obávat. „Miláčky jim nikdo nevezme, ani kdyby se náhodou ocitli na seznamu evropsky nebezpečných druhů. V tuto chvíli si ale nedovedu představit žádný druh, kterého by se to mohlo týkat,“ dodal.
Seznam může být i kratší
„Zatímco původní návrh počítal s vytvořením uzavřeného seznamu maximálně 50 nežádoucích invazních druhů, Evropský parlament jej pozměnil tak, že bude zcela na libovůli Evropské komise, kolik druhů na seznam zařadí, a členské státy budou mít pouze možnost veta, aniž by mohly podobu tohoto seznamu ovlivnit,“ varuje také europoslanec Březina.
Zpravodaj legislativy Poc ale nesouhlasí. „Pokud něco od začátku omezíte, směřujete k tomu, abyste to za každou cenu naplnili. Jsem přesvědčen, že seznam může být mnohem kratší. Navíc, co bychom dělali, kdyby se objevil 51. druh?,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Pocovi se do návrhu podařilo prosadit, aby se na seznam také dostaly druhy, které jsou v některých členských zemích původní, ale do jiných byly zavlečeny. „S tím totiž původní návrh Evropské komise nepočítá. Komise přišla s podmínkou, že na seznam může být zařazen pouze druh, který je nepůvodní na celém území EU. A to je špatně,“ řekl.
V současnosti se na evropském kontinentě vyskytuje více jak 12 tisíc druhů, které tu jsou nepůvodní. Přibližně 15 % z nich je považováno za invazní. Problém způsobuje především jejich rychlé množení a také vysoká přizpůsobivost vůči prostředí.
Příkladem takových druhů je králík divoký, nutrie říční či mýval severní, z rostlin pak třeba bolševník velkolepý, křídlatka japonská nebo trnovník akát.
Nové invazní druhy jsou do Evropy zavlékány v důsledku intenzivnějšího mezinárodního obchodu a také cestovního ruchu.