Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Visegrádská čtyřka v EU / Energetická unie

Energetická unie

21. 7. 2015(aktualizováno 21. 2. 2026)

Co má být podstatou evropské energetické unie? Jaké návrhy už Evropská komise zveřejnila? Co si o tom myslí zainteresovaní hráči? EurActiv přináší průběžně aktualizovaný přehled.

Cesta ke vzniku energetické unie

(Podrobněji zpracovanou historii energetické unie naleznete v samostatném fact sheetu.) Energetická unie má být podle místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče nejambicióznějším projektem v energetice EU od dob Evropského společenství uhlí a oceli. To se v roce 1953 stalo první mezinárodní organizací, ve které byly pravomoci členských států delegovány na vyšší společný orgán. Není to poprvé, co se v posledních letech o vytvoření „energetické unie“ hovoří. Návrhy na posílení energetické soudržnosti zaznívaly už během energetických krizí v druhé polovině dvacátého století a začaly sílit po roce 2000. Významnou snahou v tomto směru byla a je liberalizace trhu s energiemi. Stoupencem založení nové energetické unie byl někdejší (1985–1995) předseda Evropské komise Jacques Delors. V roce 2010 představil plán Evropského energetického společenství, který počítal s možností dobrovolné účasti pro země, jež budou mít o zapojení zájem. Plán podpořil i tehdejší předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Někteří evropští lídři nebo tehdejší komisař pro energetiku Günther Oettinger se však k projektu postavili spíše chladně. S projektem energetické unie přišlo znovu na jaře roku 2014 Polsko. Plán tehdejšího polského premiéra a současného předsedy Evropské rady Donalda Tuska počítal s „rehabilitací“ uhlí jako zdroje pro budoucí výrobu energie, rozvojem těžby břidlicového plynu i s dodávkami zkapalněného plynu z USA. Dalším bodem návrhu byl společný nákup plynu od dodavatelů ze třetích zemí.

Evropská komise zároveň v květnu 2014 představila strategii pro energetickou bezpečnost EU. V létě pak Evropská rada rozhodla, že energetická bezpečnost má být jednou z hlavních priorit nové Evropské komise a že má EU směřovat k vytvoření energetické unie. V Komisi Jean-Clauda Junckera vzniklo křeslo místopředsedy pro energetickou unii, které získal právě slovenský kandidát Šefčovič. Ten 25. února 2015 představil návrh, ze kterého má EU při budování energetické unie vycházet. Staví na květnové strategii pro energetickou bezpečnost a zčásti také na dubnovém polském návrhu. Komise ovšem vsadila na holistický přístup a vedle zajištění bezpečnosti dodávek sází na energetickou účinnost a čisté zdroje energie. Evropský energetický systém má být dlouhodobě udržitelný a má také přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

Jak má energetická unie vypadat

Evropská energetická unie má stát podle návrhu Komise na pěti pilířích:Bezpečnost dodávekJako největší dovozce energií na světě EU každodenně za import surovin utrácí více než miliardu eur. Více než třetinu ropy i plynu přitom dováží z Ruska, a vztahy Unie s Moskvou se prudce zhoršily kvůli ruské agresi na Ukrajině. EU se proto bude chtít zbavit dominantního postavení plynárenské společnosti Gazprom na evropském trhu, kterého podle Komise zneužívá. K tomu by mělo pomoci i zvýšení transparentnosti dohod s dodavateli zemního plynu ze třetích zemí a možnost dobrovolně agregovat poptávku po dodávkách plynu.Dokončení vnitřního trhu s energiíNejprve na regionální a pak na celoevropské úrovni by mělo dojít k odstranění technických i regulatorních bariér mezi energetickými systémy jednotlivých členských zemí. Dvacet osm národních energetik totiž podle Komise neumožňuje využívat všechny výhody, které evropský kontinent nabízí. Skutečné propojení trhů přitom může podle Komise výrazně snížit ceny pro koncové spotřebitele. Dokončování vnitřního trhu má probíhat jednak v rovině regulatorní – posílena má být například role Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) –, je ale také potřeba dokončit fyzické propojení členských zemí.

Zvyšování energetické účinnostiEnergetickou efektivitu považuje Komise za svébytný zdroj energie, který by měl hrát při uvažování o budoucnosti evropské energetiky primární roli. Úspory energií pomáhají řešit problém se závislostí na dovozech, ale jsou považovány také za způsob, jak nastartovat ekonomiku. Potenciál přitom Komise vidí hlavně ve zvyšování účinnosti v budovách, v domácnostech a dopravě. V dohledné době se chystá přezkoumat evropské směrnice, které se úspor týkají: směrnici o ekodesignu, o energetické náročnosti budov a směrnici o energetické účinnosti. V takzvaném letním balíčku (o kterém je řeč níže) už představila návrh na revizi nařízení o energetickém štítkování. Chystá se také nová debata o zvyšování účinnosti automobilů.Cesta k nízkouhlíkové ekonomiceV říjnu se prezidenti a premiéři členských zemí dohodli na klimaticko-energetickém balíčku do roku 2030. V něm se počítá se 40% snížením emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 (a také zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na 27 % a zvýšením energetické účinnosti o 27 %). EU chce přesvědčit ostatní světové hráče, aby daly na její příklad a emise také snižovali. Společně s návrhem energetické unie Komise představila dokument „Cesta do Paříže“, který nastínil evropský postup před očekávanou globální klimatickou konferencí. Ta se bude na konci roku konat právě v hlavním městě Francie.Výzkum a inovaceVšechny zmíněné body by měly stát na evropském výzkumu a inovacích, protože bez technologických změn a chytrých nápadů se proměna energetické politiky nepovede. Bez nich mohou Evropané těžko využívat malých decentralizovaných zdrojů čisté energie, snižovat svou energetickou spotřebu nebo uchovávat energii z obnovitelných zdrojů. EU chce proto být na špičce výzkumu v oblasti obnovitelných zdrojů, skladování elektrické energie, energetické účinnosti a čisté mobility. Přitom by se nemělo zapomínat ani na výzkum v oblasti jaderné energetiky nebo rozvíjení technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS).

Pohled členských zemí

Ministři členských států mohli o návrhu energetické unie hovořit už krátce po jeho zveřejnění – 5. března 2015 se sešla Rada pro energetiku, 6. března pak Rada pro životní prostředí. Prezidenti a premiéři pak o projektu jednali na zasedání Evropské rady, které v Bruselu proběhlo 19. a 20. března. Nad návrhem se nestrhly žádné větší hádky a snahu o vytvoření energetické unie nakonec všechny země přivítaly. Tvrdší střety lze očekávat nyní, kdy začínají vznikat konkrétní legislativní návrhy pro jednotlivé tematické oblasti.Na čem se členské země v březnu dohodly:

EU urychlí propojení plynárenské i elektroenergetické infrastruktury.
Členské země plně implementují stávající předpisy v oblasti energetiky.
Ke snížení závislosti na dovozech paliv Evropě pomůže i zvyšování energetické účinnosti a využívání domácích zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií.
Dohody o nákupu plynu od vnějších dodavatelů musí plně odpovídat předpisům EU. Měla by se zvýšit transparentnost mezivládních dohod i smluv mezi soukromými společnostmi.
Mohl by vzniknout dobrovolný mechanismus pro sdružování poptávky po zemním plynu.
Trh s energií musí být pružnější, aby se do něj dařilo lépe začlenit obnovitelné zdroje.
Veřejné intervence musí být slučitelné s fungováním vnitřního trhu.
Členské státy mají mít i nadále právo samy rozhodovat o svém energetickém mixu.
Důraz se má klást na posílenou regionální spolupráci.
Aby EU splnila své klimaticko-energetické cíle pro rok 2030, bude potřeba přezkoumat legislativu pro snižování emisí CO2, zvyšování energetické účinnosti a obnovitelné zdroje.
EU potřebuje spolehlivý a transparentní systém pro správu energetické unie, který by poskytoval přehled o plnění strategie.
EU se musí zaměřit na výzkum a inovace, hlavně v oblasti obnovitelných zdrojů, skladování elektřiny, zachycování a ukládání CO2, zlepšení účinnosti v odvětví budov a dopravy.
EU má rozvíjet strategická partnerství s producenty energetických surovin a tranzitními zeměmi.
Členské země mají mít nadále právo provádět průzkum svých přírodních zdrojů a využívat je.

Principy obsaženými v závěrech Evropské rady se Komise musí řídit při vytváření legislativních návrhů k energetické unii.

Šefčovič na cestách

Na konci května Maroš Šefčovič oznámil, že postupně procestuje všechny členské země EU, aby energetickou unii prodiskutoval s politiky, firmami i nevládními organizacemi. Každé vládě přiváží komisař dokument vypracovaný speciálně pro danou zemi. Komise totiž analyzovala, jaké výzvy a přínosy může přinést energetická unie jednotlivým členským státům. Až Šefčovič získá od členských zemí zpětnou vazbu, představí na podzim zprávu o tom, jak si EU s vytvářením energetické unie stojí. Od příštího roku by pak měly státy připravovat národní akční plány pro energetickou a klimatickou politiku, které budou Komisi odevzdávat.Smysl své „Energy Union Tour“ vysvětlil Šefčovič EurActivu v rozhovoru, který si přečtete pod tímto odkazem.Komise tak začíná budovat systém řízení pro energetickou unii, který budí smíšená očekávání. Národní akční plány mají zemím usnadnit dosavadní reportovací povinnosti, což vlády vítají. Česko i řada dalších zemí se však zároveň obává, že Komise se bude snažit prostřednictvím systému řízení co nejvíc ovlivňovat jejich energetickou politiku. Silnější slovo by mohly mít k plánům každého státu také sousední země. Každá vláda si přitom kontrolu nad energetickým mixem přísně střeží.O rozdílných představách Komise a členských zemí jsme mluvili také s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Pavlem Šolcem.Česká republika byla hned druhou zastávkou na Šefčovičově energetické tour. Stručné shrnutí hlavních poznatků Komise k české energetice naleznete v anglickém jazyce pod tímto odkazem.

Letní balíček s prvními návrhy

Ještě před letošní letní přestávkou stihli místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete představit první konkrétní návrhy, kterými se má EU v energetice v příštích měsících zabývat.Zveřejnili „letní balíček“, který obsahuje čtyři dokumenty:

pravidla pro fungování trhu s emisními povolenkami (EU ETS) po roce 2020
konzultační materiál k budoucí podobě evropského trhu s elektřinou
návrhy na posílení pozice spotřebitelů, kteří by měli hrát na trhu s energií aktivní roli
nová pravidla pro štítkování elektrospotřebičů

Revize emisního obchodování(Odkaz na samostatný fact sheet zde.)Do evropského trhu s uhlíkem jsou zahrnuty elektrárny, teplárny a průmyslové podniky. Jeho úkolem je prostřednictvím zpoplatnění uhlíku přispět k naplňování evropské klimatické politiky, tedy snižování emisí CO2. Každé tuně vypuštěných emisí CO2 odpovídá jedna emisní povolenka. V současné době je cena těchto povolenek nízká a podniky nemotivuje k zeleným opatřením, a tak má systém projít reformou. Europoslanci a členské země se nedávno dohodli na vzniku speciální rezervy (tzv. market stability reserve – MSR), která má snížit přebytek povolenek na trhu. Teď ovšem Komise přichází s plánovanou „velkou revizí“. Na konci minulého roku totiž členské státy přijaly nové klimaticko-energetické cíle pro léta 2021 až 2030. Emise CO2 se mají do konce příští dekády snížit o nejméně o 40 % oproti roku 1990, pro odvětví spadající pod ETS platí dokonce redukční cíl 43 % proti roku 2005. Systém emisního obchodování se tak musí na nadcházející desetiletí připravit. Celkově se má v letech 2021 až 2030 zpřístupnit 15,5 miliard povolenek v hodnotě asi 387,5 miliard eur, předpokládá Komise. Počítá přitom s cenou 25 eur na povolenku. Jejich rozdělování a obchodování s nimi se má řídit podle staronových pravidel. Společnost Vertis, která se na obchodování s povolenkami zaměřuje, vybrala z návrhu Komise opatření, která mohou v příštím obchodovacím období EU ETS (2021–2030) cenu povolenek zvyšovat. EurActiv k těmto bodům přidává podrobnější vysvětlení:

Po roce 2020 se zvýší tempo, kterým se část povolenek každoročně automaticky odebírá z trhu (tzv. lineární redukční faktor). To podniky a výrobce energie nutí k dalšímu snižování emisí. V současném období je roční snižování nastaveno na 1,74 % z celkového počtu povolenek. Podle nových pravidel by to měly být 2,2 % celkového počtu povolenek. Z trhu tímto způsobem zmizí o 556 milionů povolenek víc. To odpovídá množství emisí, které za jeden rok vyprodukuje Velká Británie, spočítala Komise.
Má být pevně stanoven podíl povolenek, které budou členské státy prodávat v aukcích. Bude to celkem 57 % z celkového množství povolenek – 55 % má přitom směřovat do „klasických“ aukcí a 2 % budou určena pro tzv. modernizační fond, o kterém je řeč níže. Společně se zvýšením redukčního faktoru a dalšími opatřeními to znamená, že zdarma se rozdá méně povolenek, než tomu bylo dříve.
Zkrátí se seznam odvětví, která jsou považována za ohrožená tzv. únikem uhlíku (což znamená, že by podniky mohly kvůli zvýšeným nákladům v důsledku klimatické politiky odcházet do zemí mimo EU). Oproti původním téměř 180 jich má být v budoucnu okolo 50 (stejně však představují téměř 95 % všech průmyslových emisí v rámci ETS). Ty budou moci přijímat zdarma 100 % povolenek, na které mají nárok podle předem určeného základu (tzv. benchmark). Zbytek bude mít nárok na 30 % povolenek podle benchmarku. Příděl povolenek se bude aktualizovat po pěti letech (oproti současným osmi).
Hodnoty benchmarků se mají každý rok automaticky snižovat o 1 %, tak aby měly podniky motivaci emise dále snižovat. Pokud totiž nebudou bezplatné povolenky podniku stačit, musí si zbytek dokoupit. Pro jednotlivé sektory se pak bude pokrok posuzovat podle reálných čísel a benchmarky se mohou upravit, pokud se budou reálné údaje výrazně lišit od předpokladů.

K volnému přídělu navíc bude možné použít méně povolenek. Během období od roku 2021 do roku 2030 to bude přibližně 6,3 miliardy povolenek. V současném sedmiletém období 2013–2020 je přitom pro ohrožené firmy k dispozici 6,6 miliard povolenek. V návrhu se však objevují také opatření, která mohou vést naopak k poklesu ceny povolenek. Podle analýzy Vertis jsou to tyto:

Povolenky ze současného obchodovacího období (2013–2020) mají být platné i po roce 2020.
Z aktuálního období zbyde asi 550 – 700 milionů nepřidělených povolenek. Jedná se o povolenky předurčené pro nové výrobní kapacity, které ovšem nevznikly. 250 milionů těchto povolenek má přejít do dalšího období (společně s dalšími 145 miliony nealokovaných povolenek, které se objevily kvůli použití tzv. opravného koeficientu) a sloužit opět jako rezerva pro očekávané nové zdroje. Původně se přitom čekalo, že nealokované povolenky zamíří do výše zmíněné stabilizační rezervy (MSR).
Dalších 50 milionů nepřidělených povolenek zamíří do inovačního fondu, který má sloužit na podporu investic do obnovitelných zdrojů energie, technologií pro zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a průlomové inovační technologie v průmyslu. Jeho základ má ovšem tvořit především 400 milionů povolenek speciálně vyčleněných z nového období. O peníze z tohoto fondu mohou soutěžit firmy ze všech členských zemí EU.
Deset členských zemí s HDP na obyvatele nižším než 60 % unijního průměru HDP (v roce 2013) může i po roce 2020 bezplatně přidělovat povolenky výrobcům elektřiny. Může jít až o 40 % povolenek z národního aukčního balíku. Firmy musí výměnou za to investovat do modernizace sektoru. Mezi těmito státy je i Česká republika. Ostatní členské země EU takovou možnost nemají. Tyto tzv. derogace přitom původně měly přestat po roce 2020 platit.
90 % povolenek určených pro aukce se rozdělí mezi všechny členské státy na základě ověřených emisí. 10 % se pak v rámci solidarity rozdělí mezi chudší členské země, tedy opět ty státy, jejichž průměrný HDP na hlavu nepřesáhnul v roce 2013 60 % průměru EU.

Je také třeba poznamenat, že vedle inovačního fondu má vzniknout již zmíněný modernizační fond, do kterého mají být mezi lety 2021 a 2030 vyčleněna 2 % z celkového počtu povolenek (celkem přibližně 310 milionů povolenek). Do tohoto fondu, jehož prostředky bude využívat 10 členských států s HDP na obyvatele nižším než 60 % průměru EU (v roce 2013), budou přispívat všechny členské státy. Zeměmi způsobilými pro získání podpory jsou: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Nový model trhu s elektřinouKoncepce trhu s elektřinou určuje, jak firmy vyrábějí, dodávají a využívají elektřinu, jak s ní obchodují a jak využívají potřebnou infrastrukturu. Komise v této fázi zahajuje veřejnou konzultaci o tom, jak by měl systém vypadat v budoucnu. Konzultace má trvat do října, a teprve pak začne vznikat návrh legislativy. Fungování vnitřního trhu s elektřinou by se mělo zlepšit, aby energie mohla ve správnou chvíli volně proudit do oblastí, kde je právě nejvíc potřeba. Je také potřeba zajistit správné signály pro investice. Jedním z úkolů revize má být také hladší zapojení obnovitelných zdrojů a dalších nových technologií do energetického systému. Podíl obnovitelné elektřiny totiž podle odhadů Komise vzroste z dnešních 25 % na 50 % v roce 2030. Trh proto bude muset být flexibilnější, protože výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se nedá předvídat s takovou přesností, jako u zdrojů klasických, a lze ji obtížněji řídit. Posílit by se měla regionální spolupráce a mělo by zároveň dojít k větší decentralizaci. Větší důraz se tak má klást na výrobu z menších zdrojů. Počítá se také s úpravou pravidel pro samovýrobce. Jak lze podle Komise flexibilitu trhu zvýšit:

Dát spotřebitelům možnost, aby se mohli aktivně účastnit trhu tím, že přizpůsobí svoji spotřebu cenám v reálném čase.
Zajistit, aby trhy vysílaly správné signály pro investice do výroby
Efektivně využívat dostupné zdroje
Budovat chybějící elektrickou infrastrukturu a lépe využívat tu stávající.
Pro lepší integraci obnovitelných zdrojů energie do rozvodné sítě musí mít výrobci, dodavatelé a obchodníci možnost obchodovat s elektřinou v okamžiku co nejblíže reálnému času, protože to jim umožní lépe zohlednit odhady, kolik sluneční nebo větrné energie bude vyrobeno.
Zrušit regulované ceny na jedné straně a neefektivní režimy podpor na straně druhé. Ceny totiž musí odrážet skutečné náklady.
Zavést koordinovaný přístup, pokud jde o režimy podpory pro energii z obnovitelných zdrojů v členských státech. Investice by se měly řídit především trhem.
Výrobci energie z obnovitelných zdrojů musí mít možnost konkurovat za stejných podmínek výrobcům konvenční energie. Pokud by byla stále potřebná podpora z veřejných zdrojů, měla by fungovat v rámci přeshraniční spolupráce, aby se od sebe režimy v sousedících zemích příliš nelišily.

Důležití spotřebiteléJak vyplývá i z předchozí podkapitoly, výraznější roli by měli hrát na trhu s elektřinou samotní spotřebitelé. Ti by měli mít možnost přizpůsobit svou spotřebu energie tak, aby mohli využívat změn v nabídce a poptávce v reálném čase. Firmy by jim měly nabízet srozumitelnější a srovnatelná pravidla pro fakturaci a měla by se také zjednodušit procedura změny dodavatele. Spotřebitelé by měli mít možnost snadněji porovnávat ceny energie. Zároveň by měli mít možnost vyrábět a spotřebovávat vlastní energii z obnovitelných zdrojů. Tak mohou ušetřit peníze, protože si elektřinu nekupují, a dokonce mohou její nespotřebovaný zbytek odevzdat do sítě. Tato takzvaná vlastní spotřeba neprospívá jen samotným spotřebitelům, ale pomáhá také snižovat síťové ztráty a může snížit náklady na energetickou soustavu. Zároveň ovšem může snižovat příjmy provozovatelů sítě, která navíc může zpočátku vyžadovat technické úpravy kvůli bezpečnosti a spolehlivosti. Vyřešit je také potřeba otázku skladování elektrické energie. Komise proto připravila návody, které by měly členským zemím s těmito problémy pomoci. Vedle toho chce Komise chránit ty spotřebitele, kteří jsou více zranitelní nebo ohroženi energetickou chudobou. Kromě výše zmíněné konzultace zaměřené na trh s elektřinou proto představila návrh na posílení pozice spotřebitelů na energetickém trhu.

Přehlednější energetické štítkováníPři představování „letního balíčku“ oba komisaři znovu zdůraznili, že na první místo chtějí v evropské energetice stavět energetickou účinnost. Jedním z opatření, která mají ke zvyšování efektivity přispívat, je štítkování spotřebičů podle jejich energetické náročnosti. Systém už v EU funguje a při nákupu k němu podle čísel Komise přihlíží 85 % zákazníků. Je ale stále méně přehledný, protože technologie se zlepšují a kategorie zvolené v minulosti už neodpovídají realitě. Většina výrobků dnes spadá do nejvyšších tříd (A+++, A++, A+) a ve většině ostatních tříd se žádné produkty nenabízejí (v některých případech nejsou spotřebiče k dispozici ani v třídě A). Spotřebitelé se pak těžko vyznávají v tom, které výrobky si ve spotřebě energie stojí nejlépe: mohou si myslet, že nákupem spotřebiče třídy A+ si pořizují jeden z nejúčinnějších na trhu, ale někdy si ve skutečnosti kupují jeden z nejméně účinných. Proto se chce Komise vrátit k původnímu energetickému štítku se škálou označení od A do G. Pokud by byla přijata nová pravidla, fungoval by systém následovně:

Výrobky, které jsou již na trhu, by prodávaly stejně jako doposud.
Nové spotřebiče by se podávaly podle nové stupnice. Staré štítky by se odstranily.
Firmy by své výrobky musely registrovat a k zaevidovaným informacím by měly přístup úřady členských států. Usnadnily by se tím kontroly.
Spotřebitelé by byli o změnách informováni prostřednictvím cílených informačních kampaní.

Co na to všechno říkají politici a zainteresovaní hráči?

Stanoviska

„Česká republika má velmi dobrou příležitost stát se určitým kanálem pro plyn ze západních zdrojů pro Slovensko, Polsko nebo Ukrajinu. Významnou roli může sehrát také v Severojižním plynovém propojení, které bude mít velký vliv na diverzifikaci dodávek plynu pro celou oblast. Pro české spotřebitele i průmysl by bylo výhodné lepší propojení elektrických systémů, a to hlavně s Německem. Za velkou příležitost se podobně jako v dalších zemích považuje zvyšování energetické efektivity. Především v oblasti budov a moderních technologií by Česká republika mohla mnoho získat,“ řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič v rozhovoru pro EurActiv.cz, který vznikl v rámci jeho květnové návštěvy v Praze. Česko bylo druhou zastávkou v rámci jeho „Energy Union Tour“. „Není náhoda, že jde o celý balík,“ prohlásil při představování „letní série“ návrhů k energetické unii evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete. „Každé z těchto čtyř opatření nám pomůže plnit klimaticko-energetické cíle. Revidovaný systém ETS pomůže snížit ještě více emisí CO2, a to o množství, které ročně vyprodukuje Spojené království. Nová pravidla pro trh s elektřinou nás nasměrují k systému, který dokáže využívat produkci z obnovitelných zdrojů. Energetické štítky nám umožní ušetřit energii, kterou můžeme posílat do baltských zemí pro pokrytí jejich spotřeby,“ uvedl přínosy, kterých chce Komise dosáhnout. „Jako předsednická země Visegrádské skupiny bude Česká republika usilovat o efektivní implementaci energetické unie – to znamená o vytvoření bezpečného a skutečně funkčního energetického trhu bez umělých překážek a postavit tento trh na principech odpovědnosti, solidarity, důvěry a transparentnosti. A také o to, aby energetická unie patřila nám všem – státům i institucím EU,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka při zahájení konference, kterou Česko pořádalo v červenci 2015 v Bruselu v rámci svého čerstvě načatého ročního předsednictví ve Visegrádské skupině.

„Zvýšení energetické bezpečnosti má přínos pro všechny státy. Česká republika si svůj domácí úkol v minulých dekádách splnila. Řada okolních zemí však ne,