V Bruselu dnes jednají ministři zahraničních věcí EU. Nejsledovanějším tématem posledního jednání zahraniční formace Rady EU před letní pauzou jsou možné kroky vůči Izraeli kvůli jeho postupu v Gaze. Podle českého ministra Jana Lipavského jsou unijní karty rozdány spíše ve prospěch Izraele.
Chování Izraele v rámci války s Hamásem v Gaze vzbuzují v řadě zemí obavy z porušování lidských práv. Na žádost 18 členských států unijního bloku provedla EU analýzu Asociační dohody EU-Izrael, která potvrdila, že existují vodítka, že Izrael mohl porušit lidskoprávní ustanovení dohody.
Ministři zahraničí tak teď mají na stole několik možností, jak vůči Izraeli reagovat. „Představila jsem členským státům, jaké jsou možnosti a budeme o nich diskutovat. Nemohu ale předvídat, jak to dopadne,“ řekla dnes před začátkem jednání novinářům šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas.
Možnosti mají podle informací EURACTIV.com zahrnovat tvrdší opatření, jako je úplné nebo částečné pozastavení asociační dohody či sankce vůči jednotlivcům, jako jsou ministři izraelské vlády, vojenský personál nebo izraelští extremističtí osadníci. Na stole jsou i měkčí varianty, například obchodní opatření, zbrojní embargo nebo pozastavení vědecké spolupráce.
Rozhodnutí se neočekává
Česko podporuje dialog a odmítá, aby EU vůči Izraeli podnikala jakékoli kroky. Ministr Jan Lipavský (nestraník) je před dnešním jednáním označil za „poškození evropsko-izraelských vztahů“.
„Kaja Kallas představila určité možnosti. Karty jsou v EU v tuhle chvíli rozdány tak, že není ani kvalifikovaná většina pro nějaké zásadní kroky, které by poškodily evropsko-izraelské vztahy,“ řekl Lipavský.
Podle Lipavského je správné, že členské státy o situaci diskutují, a dialog by měl probíhat také přímo s Izraelem – a to včetně nepříjemných témat či otázky dodávek humanitární pomoci. Česko však nesouhlasí s tím, aby EU rušila formální jednání nebo omezovala platnost asociační dohody.
Postoj k Izraeli ale země EU výrazně rozděluje, a není proto jisté, zda dnešní jednání povede ke konkrétním rozhodnutím. Očekává se spíše, že se členské státy na jednotném postupu neshodnou.
Jak informoval EURACTIV.com, podobnou pozici jako Česko má také Německo, Itálie a Rakousko. Ostřejším krokům vůči Izraeli jsou nakloněny Řecko, Kypr, pobaltské země a Polsko. Mezi nejtvrdší kritiky Izraele naopak patří Irsko, Španělsko, Francie, Belgie, Lucembursko a Slovinsko.
Právě Španělsko dnes bude chtít, aby EU nějaká opatření přijala. „Hlas Španělska bude dnes volat po konkrétních opatřeních,“ uvedl před jednáním španělský ministr zahraničí José Manuel Albares Bueno.
Ministři se dnes zabývají také ruskou agresí na Ukrajině, děním v Gruzii či Novým paktem EU pro středomoří.
