Summit v Bratislavě: Hlavním směrem „cestovní mapy“ je posílení bezpečnosti

Neformální summit v Bratislavě nastartoval půlroční proces, který má přinést posílení vnitřní i vnější bezpečnosti, snížit nezaměstnanost mladých a zvýšit hospodářský růst Unie. Jak posílit důvěru evropských občanů v EU a kam má integrační projekt směřovat po odchodu Velké Británie? Na tyto otázky hledal odpověď páteční neformální summit v Bratislavě, kde se sešli lídři 27 zemí bez účasti britské premiérky Theresy Mayové. „Všichni v EU jsem přesvědčení, že situace, ve které se nachází Evropa, a především výsledek referenda v Británii, byly dostatečným důvodem k tomu, abychom se v EU společně zamysleli. Neformální summit měl být první odpovědí a myslím si, že byl odpovědí velmi správnou,“ prohlásil po jednání evropských lídrů slovenský premiér Robert Fico, jehož země nyní předsedá Radě EU. Výsledkem dlouho očekávaného jednání 27 hlav států EU je „cestovní mapa“ o dalším směřování evropského integračního projektu. Dokument se zaměřuje především na problematiku migrace, která byla od loňského roku hlavním předmětem svárů mezi evropskými zeměmi.

Tusk: „EU není perfektní, ale je to to nejlepší, co máme, a proto jsme odhodláni opravit minulé chyby a pokračovat dále společnou cestou 27 států.“

Lídři se shodli například na potřebě snížit počet nelegálních migrantů přicházejících do EU, pokračovat v dohodě mezi EU a Tureckem a zajistit plnou kontrolu vnějších hranic tak, aby bylo možné vrátit se k schengenskému systému a volný pohyb osob pobíhal v EU bez omezení. To má zajistit především zahájení fungování pohraniční a pobřežní stráže a zpřísnění kontrol všech, kteří překračují vnější hranici EU, což byla před příjezdem do Bratislavy jedna z priorit českého premiéra Bohuslava Sobotky. Země se také zavázaly, že boudou poskytovat větší podporu třetím zemím. Okamžitá pomoc byla přislíbena Bulharsku, přes jehož území proudí do Evropy z Turecka čím dál víc migrantů. Na ochranu hranic mu EU poskytne víc než 100 milionů eur a 200 pohraničníků.

Bratislavský proces vyvrcholí v březnu

Kromě problematiky migrace se cestovní mapa budoucího směřování EU věnuje také společné obraně, boji proti terorismu a radikalizaci, ale také posílení ekonomického růstu založeného na fungování vnitřního trhu. Na jaře roku 2017 má Evropská rada podle bratislavské deklarace provést přezkum různých strategií jednotného trhu, ať už jde o energetickou unii, unii kapitálových trhů nebo strategii jednotného digitálního trhu. Země se chtějí rovněž zaměřit na nezaměstnanost mladých – první kroky by měly být známy v prosinci. Jednohlasný souhlas v oblasti „digitální agendy, která souvisí s modernizací Evropy“ a podporuje evropský růst a vytváření nových pracovních míst, si po summitu pochvaloval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. O důležitosti jednoty zemí EU hovořili i další evropští představitelé. „V Bratislavě jsem cítila snahu spolupracovat. Skutečně každý byl přesvědčený o tom, že bez evropského sjednocení bychom těchto cílů nemohli dosáhnut,“ hodnotila závěry pátečního jednání německá kancléřka Angela Merkelová. Optimismus zazníval také v projevu předsedy Evropské rady Donalda Tuska. „EU není perfektní, ale je to to nejlepší, co máme, a proto jsme odhodláni opravit minulé chyby a pokračovat dále společnou cestou 27 států.“ Bratislavský neformální summit tak nastartoval šestiměsíční období, během kterého se lídři 27 států mají znovu sejít v lednu na Maltě, která zároveň převezme otěže od slovenského předsednictví. „Bratislavský proces“ budoucího směřování EU má vyvrcholit v březnu, a to u příležitosti 60. výročí podpisu Římských smluv. O naplňování cestovní mapy však budou evropští lídři jednat také během formálních summitů za přítomnosti Británie v říjnu a v prosinci.