Italové rozhodují o budoucnosti své země. Referendum klade otázku, zda souhlasí se změnou ústavy, výsledek ale může mít mnohem rozsáhlejší následky.
Referendum o italské ústavě budí pozornost v celé Evropě. V neděli Italové rozhodnou nejen o osudu horní komory parlamentu, ale také o dalším politickém vývoji země. Italský premiér
Matteo Renzi totiž slíbil, že pokud lid změnu ústavy zamítne, rezignuje. Od reformy si slibuje rychlejší schvalování zákonů, vytvoření větší jistoty pro investice a růst ekonomiky.
Italové mají na výběr ze dvou možností – ano pro reformu ústavy, ne pro zachování původní verze.
Návrh na změnu ústavy spočívá v omezení pravomocí italského senátu. V současné době má Itálie 320 senátorů, kteří zastupují jednotlivé italské regiony. Většinu senátorů volí občané a jejich mandát trvá pět let. Nová ústava by jejich počet zredukovala na pouhých sto. Čtyřiasedmdesát by obsadili takzvaní regionální poradci, jednadvacet křesel by připadlo primátorům a pět posledních členů senátu by jmenoval prezident.
V současné době má Itálie takzvaný dokonalý dvoukomorový systém. To znamená, že horní a dolní komora mají téměř stejnou pravomoc při navrhování a schvalování zákonů. Liší se tak například od systému v České republice, kde Poslanecká sněmovna může Senát přehlasovat.
Reforma ústavy může poškodit demokracii, tvrdí kritici
Reforma ústavy posiluje moc dolní komory, která by zákony navrhovala i schvalovala, zatímco senát by mohl pouze sdělovat své připomínky. Výjimku tvoří zákony týkající se regionů, Evropské unie a také ústavní zákony.
Kritici reformy tvrdí, že změnou ústavy utrpí demokracie, protože lid ztratí možnost volit si zastupitele svých regionů do senátu. Kontroverze budí i fakt, že reformu neschválil parlament, zatímco doposud byla italská ústava upravována pouze s jeho souhlasem. Opozice vůči Renziho vládě dále upozorňuje, že změna ústavy naruší princip kontroly a vyváženosti nastolenou po druhé světové válce, která měla zabránit koncentraci moci v rukách jednoho člověka.
Referendum vyhlásil Renzi v dubnu letošního roku. Později přiznal, že svou kariéru neměl s výsledkem referenda spojovat. „Udělal jsem chybu a reformu ústavy jsem si vzal příliš osobně,“
prohlásil Renzi.
Renziho může nahradit komik Beppe Grillo
Od konce druhé světové války se žádná italská vláda neudržela po celé funkční období. Pokud po referendu Renzi odstoupí, nastoupí přechodná vláda a budou vyhlášeny nové volby. Velkou šanci by přitom mělo populistického hnutí 5 Stelle (5 hvězd), které je druhou nejsilnější stranou v parlamentu.
Politické hnutí vedené komikem
Beppem Grillem prosazuje hlasování lidu. Panují proto obavy, že by se v případě vítězství 5 Stelle v dalších volbách mohlo uskutečnit další referendum, a to o setrvání země v eurozóně či EU. Tomu by ale musela předcházet změna ústavy, protože současná verze neumožňuje hlasování lidu o mezinárodních smlouvách.
Dopad referenda o změně ústavě by se tak na setrvání Itálie v EU projevil až po dlouhé době.
Průzkumy sice tvrdí, že Italové jsou čím dál více euroskeptičtí, většina by ale hlasovala pro setrvání v EU.
Italské banky se obávají pádu vlády
Ekonomové upozorňují, že rozpad vlády je pro italskou i evropskou ekonomiku velmi nebezpečný.
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny
Jana Bureše mají z rozpadu vlády největší strach italské banky. „Už dnes je ale vábení investorů pro italské banky velice složité a v případě nestabilního politického vakua po referendu to pro řadu z nich může být nadlidský úkol,“
vysvětluje Bureš. Politická nejistota se tak může na italské ekonomice neblaze projevit také tím, že pro ně bude složitější žádat peníze od Evropské centrální banky.
Podle Bureše bude klíčový politický vývoj po referendu. Pokud by premiér Renzi rezignoval, prezident Mattarella by jej mohl jmenovat alespoň jako dočasného premiéra, což by trhům ulevilo. Stejně tak by situaci uklidnilo pozdější vypsání voleb. „Důležité také je, aby se přechodné vládě mezitím podařilo znovu změnit volební zákon a upustit v něm od většinových prvků – při stávající podobě je riziko vzniku silné populistické vlády po nových volbách příliš vysoké,“ varuje Bureš.
Referendum bude platné i v případě, že se k němu dostaví malý počet lidí. Vzhledem jeho významu se však očekává velká účast. Poslední průzkumy veřejného mínění publikované deníkem
La Stampa naznačují, že odpůrci reformy mají mírnou převahu (54 %).
Aneta Zachová