Všem nám zvoní hrana, říká ukrajinská ministryně

Rusko nadále zůstává bezpečnostní hrozbou Evropy. V Evropském parlamentu na to upozornila ukrajinská ministryně pro Evropu a euroatlantickou integraci Ivana Klympuš Tsintsadzeová. Zatímco v České republice vládne debata o ruské propagandě a kybernetických útocích, na východě Evropy se válčí o životy a domovy. Média v posledních dnech informovala o vyostření konfliktu v Doněcké oblasti, konkrétně u města Avdijivka. Zatímco ruští představitelé viní z nových bojů Ukrajinu, druhá strana se nařčení brání. Kyjev i Moskva se přitom odvolávají na snahu vyvolat reakci Spojených států amerických. „Ruská agrese zůstává největší výzvou nejen pro Ukrajinu, ale také Evropu,“ uvedla ukrajinská ministryně pro Evropu Ivana Klympuš Tsintsadzeová. Unie by podle ní měla ruské aktivity na východě kontinentu vnímat jako varování. „Všem nám zvoní hrana,“ upozornila v pondělí členy podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu. Kvůli posledním bojům zůstává ve městě Avdijivka šestnáct tisíc lidí bez elektřiny, vody a tepla. Hrozí, že situace brzy přeroste v humanitární krizi. Senioři a nemocní již byli evakuováni, a ti, co zůstali, jsou odkázáni na pomoc neziskových organizací a spolupracujících úřadů. Boje však zasáhly i oblasti, které nejsou pod kontrolu kyjevské vlády. „Situace v těchto místech je z důvodu omezení přístupu humanitárním organizacím nejasná. Brání nám to pomáhat civilistům, kteří žijí v takzvané Doněcké lidové republice,“ prohlásila vedoucí mise Člověka v tísni na Ukrajině Vanessa Merletová.

Nadějí Ukrajiny je pomoc Západu

Kyjevská vláda doufá v pomoc Západu, a to jak Evropské unie, tak USA. „Síla je jediný jazyk, kterému Rusko rozumí,“ uvedla ministryně Tsintsadzeová. Ukrajina podle jejich slov nepřestává vkládat naděje do zájmu USA o bezpečnost na evropském kontinentu. Místopředseda podvýboru pro obranu Jaromír Štětina (TOP 09, EPP) upozornil, že Evropská unie v minulosti reagovala na ruskou expanzi pouze výstrahou. Varovně zvedla prst v případě konfliktu v Abcházii, při vraždění Čečenců či válce v Jižní Osetii. Poté následovala anexe Krymu a boje v Doněcké oblasti. „Pokud nebudeme nazývat věci pravými jmény a označovat viníky, tato série může pokračovat,“ uvedl Štětina. Český europoslanec proto zmínil možnost postavit původce válečných agresí přímé trestní zodpovědnosti.  Mezi jeho návrhy se objevila také spolupráce mezi evropskými jednotkami a ukrajinskými vojáky při obraně hranic. „Kluci, kteří tam bojují a umírají, brání nejen svou zemi, ale také nás,“ prohlásil Štětina. Situace na Ukrajině byla tématem i pondělního setkání ministrů zahraničí v Bruselu. Ministři vyjádřili nad bezpečnostní hrozbou Ruska znepokojení. „Naší odpovědí musí být další podpora ukrajinského reformního procesu a zvyšování odolnosti Ukrajiny,“ uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Europoslanci se k konfliktu na Ukrajině vrátí při příštím plenárním zasedání Evropského parlamentu. Očekává se, že přijmou usnesení, které může  být významným krokem pro zahájení diskusí a iniciativ v dalších orgánech EU.