Jak se v EU změní trh s elektřinou?

Evropská komise na konci loňského roku zveřejnila legislativní balík vztahující se k energetické unii, jehož velkou část tvoří návrhy zabývající se novou podobou trhů s elektrickou energií. Jedná se o první velkou reformu trhů s elektřinou po sedmi letech, která by podle komisaře pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguela Ariase Cañety vytvoří vhodné podmínky pro investory, dá větší možnosti spotřebitelům a zlepší fungování trhů s energiemi. Jakým způsobem toho chce Komise dosáhnout a co patří mezi sporné body předložených návrhů? Poslední velká reforma elektroenergetického sektoru se odehrála v roce 2009, kdy byl přijat tzv. třetí energetický balíček, jehož cílem bylo zejména dokončení pravidel pro vnitřní trh s elektrickou energií. Nejdůležitějšími důsledky třetího balíčku jsou oddělení výrobců elektrické energie od provozovatelů přenosových a distribučních soustav, posílení nezávislosti dohlížejících úřadů či navázání spolupráce mezi národními regulátory. Podle analýzy Komise přispěl třetí balíček k větší konkurenci na trzích s elektrickou energií, která přinesla pozitivní efekty pro průmysl i obyvatelstvo. K tomu došlo zejména díky větší otevřenosti trhů, která umožnila příchod nových hráčů a odstranění bariér pro přeshraniční obchod, jenž na trh přinesl novou likviditu. Pozice koncových zákazníků byla posílena díky nové konkurenci mezi dodavateli energetické energie a novým pravidlům ulehčujícím změnu dodavatele.

Co Komise navrhuje

Návrhu nové podoby trhu s elektřinou se věnuje velká část z více jak tisícistránkového balíčku, nazvaného “Čistá energie pro všechny Evropany”, který Komise zveřejnila 30. listopadu 2016. Jádro tvoří návrhy novely směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, novely nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, novely nařízení o  zřízení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a v neposlední řadě nařízení o připravenosti na rizika v energetickém sektoru.

Proměna vnímání energetické bezpečnosti

Doposud převažoval model řízení energetických sítí, ve kterém hlavní rizika představovaly kvantifikovatelné hrozby, jako je vzácnost zdrojů, růst poptávky po energii či technické výpadky, se kterými se vypořádávala centrální autorita, jíž byl svěřen úkol zajistit bezpečnost dodávek pro všechny spotřebitele. S nástupem nových technologií, jako jsou obnovitelné zdroje či digitalizace, však narůstá komplexita a s ní i nepředvídatelnost celého systému.Celý článek naleznete na webu Euroskop.cz