Oslavy šedesátého výročí podpisu Římských smluv se nesly spíše v duchu obecných proklamací než konkrétních představ. To dokazuje i přijatá deklarace, ve které najdeme jen několik velmi obecných priorit pro nadcházející měsíce a roky.
Představitelé Evropské unie podepsali v italské metropoli tzv.
Římskou deklaraci. Její znění je však velmi obecné a běžnému Evropanovi neumožní, aby si o budoucnosti evropského projektu udělal konkrétnější představu.
Lídři EU včetně předsedů Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise se mimo jiné dohodli, že v horizontu nadcházejících deseti let bude Unie silnější a především bezpečnější. Jak k tomuto cíli dojít, to ale deklarace neuvádí.
„V nadcházejících deseti letech chceme Unii, která je bezpečná a dobře chráněná, prosperující, konkurenceschopná, udržitelná a sociálně odpovědná, Unii, která je odhodlána a schopna hrát klíčovou úlohu ve světě a ovlivňovat vývoj globalizace,“ stojí v prohlášení.
Budoucnost integrace ještě počká
Velkou otázkou před summitem bylo, zda se sedmadvacet hlav států a předsedů vlád bude bavit o možných scénářích vývoje, které před
nedávnem představila Komise. Na stole byla především možnost vícerychlostní Evropy či
větší využívání posílené spolupráce. Ani v tomto ohledu však Římské prohlášení nepřišlo s konkrétní odpovědí.
Na jedné straně unijní lídři připouští více stupňů integrace, zároveň však zdůraznili soulad se stávajícími Smlouvami, tedy s primárním právem EU, které však počítá zejména se zmíněnou posílenou spoluprací či s tzv. opt-outy.
„Budeme postupovat společně, v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou, avšak stejně jako dříve budeme kráčet stejným směrem, v souladu se Smlouvami, přičemž další země budou mít i nadále možnost připojit se později.“ V prohlášení dále stojí, že „Unie je jednotná a nedělitelná“.
Budeme postupovat společně, v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou.
Čtyři staronové cíle
Základem politické proklamace tak není zodpovězení otázky týkající se budoucí podoby integrace, nýbrž stanovení čtyř poměrně obecných cílů, na které se Evropská unie v nejbližší době zaměří.
Prioritou bude v následujících měsících a letech „bezpečná a chráněná Evropská unie“. To souvisí
s ochranou vnějších hranic, s účinnou migrační politikou a
s bojem proti terorismu.
Druhým cílem má být „prosperující a dlouhodobě životaschopná Evropa“. Pod tím si unijní lídři představují vytváření pracovních míst, rozvíjení jednotného trhu, posilování měnové unie či důraz na
technologický rozvoj a inovace.
Díky iniciativě severských zemí, zejména pak Švédska, se do prohlášení dostala i zmínka o sociální oblasti. Dalším cílem je proto „Unie, která prosazuje rovnost mezi ženami a muži, (…) bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě“.
V neposlední řadě je součástí plánů pro příští léta i posílení společné obrany a bezpečnosti, což je cíl, který
prosazuje i Česká republika. Součástí této strategie je i vytváření dalších partnerství jak na Blízkém východě, tak v Africe.
Sám předseda Komise
Jean-Claude Juncker na tiskové konferenci prohlásil, že deklarace je pouze začátkem přicházejících změn. Konkrétnější kroky směřující ke skutečné reformě EU mají být
představeny na konci tohoto roku.
