Evropská komise obvinila Izrael z porušování lidských práv v Pásmu Gazy
Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera nezvykle ostře kritizovala své kolegy za to, že se nevěnují zhoršující se humanitární krizi v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro španělskou rozhlasovou síť Cadena Ser prohlásila, že dění v Gaze je nepřijatelné a stejně tak to bude posuzovat i historie, zatímco Brusel nyní věci vidí jinak. Riberaová zkritizovala i to, že se zatím nepodařilo najít potřebnou většinu pro schválení návrhu na částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe.
Ribera je druhou nejvýznamnější členkou Komise po její předsedkyni Ursule von der Leyen. V rozhovoru, ze kterého citoval server Politico, uvedla, že „měsíce, prakticky každý týden“, naléhala na šéfku Komise, aby zaujala tvrdší postoj k izraelským vojenským operacím a jejich ničivému dopadu na civilní obyvatelstvo Pásma Gazy.
„Evropa je rozdělená,“ prohlásila Ribera a posteskla si, že neexistuje kvalifikovaná většina pro přijetí návrhu, který Komise oznámila v pondělí, ani pro přijetí dalších podobných opatření. V souvislosti s tím vyzvala k zamyšlení se „nad tím, jakou Evropou chceme být.“
V překvapivě ostré veřejné kritice svých kolegů si Ribera postěžovala i na to, že se kolegium komisařů „ocitlo v beznadějné slepé uličce“, což odráží hluboké rozpory, které panují mezi jednotlivými členskými státy EU, pokud jde o konflikt v Pásmu Gazy.
„Komise odráží národní cítění,“ prohlásila španělská politička, jejíž země patří mezi největší kritiky Izraele. „Institucionálně by to tak být nemělo, má být nezávislá a zastupovat zájmy EU, ale pravdou je, že každý přichází se svým kulturním kontextem a přesvědčením,“ dodala.
Evropská komise ve svém návrhu na částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe obvinila židovský stát z porušování lidských práv a z toho, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Schválení návrhu ale vyžaduje kvalifikovanou většinu, což v EU znamená, že pro musí hlasovat alespoň 15 z 27 členských států a zároveň je nutné, aby těchto 15 zemí reprezentovalo alespoň 65 procent obyvatel unie.
O návrhu se diskutovalo na úterním jednání velvyslanců členských států; deset zemí ho jasně podpořilo a některé se vyslovily i pro přísnější opatření v oblasti obchodních sankcí. Dostatečnou podporu se ale najít nepodařilo. Proti byly Česko, Rakousko, Maďarsko, Řecko a Bulharsko, zatímco Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr chtějí o návrhu dále jednat.