Úvod / Bezpečnost a geopolitika / Vzácné zeminy: Strategická slabina Evropy

Vzácné zeminy: Strategická slabina Evropy

4. 8. 2025(aktualizováno 31. 3. 2026)

Bez vzácných zemin nevznikne ani baterie, ani radar, Evropa je přitom na jejich dovozu závislá. Redakce Euractiv.cz proto připravila přehled, v čem spočívá jejich význam a jak chce EU zajistit vlastní zdroje.

Vzácné zeminy představují klíčový zdroj pro výrobu moderních technologií, zejména v oblasti obrany, elektroniky, elektromobility a obnovitelných zdrojů energie. Přívlastek „vzácné“ naznačuje jejich výjimečnost ve srovnání s jinými surovinami. Tyto zeminy se nevyskytují v přírodě v koncentrované podobě, ale jsou rozptýlené a vázané na jiné prvky. Jejich těžba a zpracování je z tohoto důvodu technologicky složitá a finančně náročná.

Další faktor, který pozvedává význam těchto prvků, je geopolitický rozměr. Největší ložiska vzácných zemin se nachází v Číně, která v roce 2023 disponovala téměř třetinou světových zásob a kontrovala téměř 60 procent světové produkce. Tím si upevnila postavení hlavního dodavatele v oblasti kritických surovin a zajistila si významný vliv na světových trzích.

Ačkoli má Čína v této oblasti dominantní postavení, není jediným významným dodavatelem. Vzácné zeminy se ve větším množství vyskytují také ve Vietnamu, Brazílii a Rusku. Narůstající závislost na těchto zemích však představuje riziko pro evropskou obranu, průmysl a konkurenceschopnost.

Na základě rostoucích obav o dostupnost surovin vytvořila Evropská komise v roce 2011 první seznam kritických surovin. Identifikovala v něm ty, které jsou pro ekonomiku EU zásadní, ale zároveň čelí riziku omezených nebo nestabilních dodávek. Mezi tyto suroviny patří i vzácné zeminy.

Seznam kritických surovin je každé tři roky aktualizován a doplněn o další položky. Cílem této iniciativy má být posílení evropského průmyslu prostřednictvím zvýšení těžby, recyklací a efektivním využíváním těchto materiálů přímo v EU. Klíčová je také podpora inovací, uzavírání výhodných obchodních dohod a boj proti neférovým obchodním praktikám.

Pátou a prozatím poslední zprávou týkající se kritických materiálů vydala EK v roce 2023. Uvedla v ní 34 kritických surovin, přičemž 17 z nich tvoří právě vzácné zeminy.

Těžké vzácné zeminy: dysprosium, erbium, europium, gadolinium, holmium, lutecium, terbium, thulium, ytterbium a yttrium
Lehké vzácné zeminy: cer, lanthan, neodym, praseodym, samarium a promethium
skandium

Na základě těchto informací byl poté v roce 2024 přijat Evropským parlamentem a Radou Evropské unie akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), který navrhuje řešení, jak zajistit spolehlivý a udržitelný přístup ke kritickým surovinám, bez nichž se na cestě k vytyčeným klimatickým, digitálním a bezpečnostním cílům Evropa neobejde.

Společné rezervy vzácných zemin

Přestože došlo v roce 2024 ke snížení dovozu vzácných zemin do EU o 30 procent v porovnání s rokem 2023, závislost EU byla stále výrazná (téměř polovina importu z Číny a necelá třetina z Ruska). EU však musí dále zintenzivnit své úsilí. Podle letošní studie Evropské komise by se totiž poptávka po vzácných zeminách mohla do roku 2030 zvýšit až pětinásobně ve srovnání s rokem 2020.

„Země Evropské unie by měly vytvořit společné rezervy vzácných zemin, aby zabránily narušení dodavatelského řetězce a ekonomickému vydírání ze strany Číny,” uvedl pro Handelsblatt newspapers letos v červnu výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Ten také uvedl, že v tomto roce vypíše další výběrová řízení na podporu alternativních zdrojů surovin.

EU v červnu oznámila třináct nových projektů s cílem získání surovin mimo své území, aby posílila dodávky klíčových kovů a minerálů pro energetiku, obranu a letectví. Jednalo se tak o reakci na čínské dubnové omezení vývozu magnetů ze vzácných zemin, které vyvolalo obavy evropských firem o přístup k těmto materiálům.

Dysprosium

Čína dominuje v produkci, spravuje přibližně 95 procent světových dodávek. Existují již projekty Spojených států, Grónska či Austrálie, které představují možnou budoucí alternativu ve formě decentralizace dodávek

Sektorové využití:

Permanentní magnety pro vysoké teploty – materiály, které samy vytvářejí magnetické pole (na rozdíl od elektromagnetů, které k tomu potřebují elektrickou energii). Využíváno v motorech letadel a elektromotorech
Obranné systémy a moderní vojenské technologie – využíváno v navigačních systémech, přesně řízené střely
Nukleární technologie – řídící tyče v jaderných reaktorech sloužící k regulaci štěpné reakce
Výroba laserů

Terbium

Terbium patří mezi nejdražší a zároveň nejvýznamnější vzácné zeminy. Klíčovým úkolem je snížit závislost na Číně a diverzifikovat dodávky z Austrálie, Spojených států a Kanady

Sektorové využití:

Permanentní magnety – využívané v oblasti elektromobility, větrné energetiky, spotřební elektroniky a vojenských technologií
Zelené fosfory v displejích
Lasery

Neodym

V produkci dominuje Čína.

Sektorové využití:

Permanentní magnety – u elektromotorů, generátorů, zesilovačů a navádění raket

Praseodym

V produkci dominuje Čína.

Sektorové využití:

Permanentní magnety – využívají se u elektromotorů, generátorů, zesilovačů a v medicíně
Letecké motory
Ochranné štíty

Cer

Nejběžnější prvek ze skupiny vzácných zemin. Riziko nejistých dodávek není tak velké jako v případě ostatních vzácných zemin. Nicméně i přesto přetrvávají obavy z koncentrované těžby a zpracování v Číně.

Sektorové využití:

Permanentní magnety
Leštící prostředky
Katalyzátory výfukových plynů u spalovacích motorů aut
Přídavek při výrobě hliníku a oceli – zajistí lepší odolnost materiálu
Výroba skel chránících před ultrafialovým zářením, výroba paliv ze surové ropy

Erbium

Sektorové využití:

Optická komunikace – přenos informací pomocí světelných impulsů vedených optickým vláknem
Lasery – využívají se ve vojenství (např. k určování vzdálenosti nebo zneškodnění střely), ve vědě a technice, v medicíně, průmyslu či komunikaci v nestandardních podmínkách (např. pod vodou nebo ve vesmíru)

Europium

Sektorové využití:

Červené a modré fosfory v displejích
Ochrana proti padělání peněz (např. eurové bankovky obsahují europium, díky tomu je možno rozpoznat pravost bankovek)

Gadolinium

Sektorové využití:

Permanentní magnety
MRI kontrastní látky – využívány během magnetické rezonance ke zvýráznění zkoumaného obrazu
Neutronové stínění – ochrana lidského zdraví před radiací

Holmium

Sektorové využití:

Stabilizace magnetického pole – udržení konstantního nebo přesně řízeného magnetického pole
Řídící tyče v jaderných reaktorech

Promethium

Sektorové využití:

Nukleární baterie – vhodné do extrémních podmínek, kde klasické baterie nevydrží, např. na vesmírné mise, podvodní senzory. Životnost takových baterií je více než dvacet let

Lutecium

Sektorové využití:

Výroba počítačových čipů
Katalyzátor pro rafinaci ropy
Infračervené lasery
Pokročilá optika (např. LED svítidla, displeje, optické komponenty pro lasery)

Thulium

Sektorové využití:

Přenosný rentgen – určené k pořizování rentgenových snímků přímo u pacienta, bez nutnosti návštěvy nemocnice, využívá se na bojištích a v odlehlých oblastech, kde lidé nemají přístup k nemocnicím s radiologickým oddělením.
Lasery

Ytterbium

Sektorové využití:

Zdroje záření v rentgenech
Lasery
Přísada během výroby oceli sloužící ke zlepšení vlastnosti kovu

Lanthan

Sektorové využití:

Optické čočky
Přístroje pro noční vidění – využívají bezpečnostní složky, vojáci

Samarium

Sektorové využití:

Permanentní magnety – používané v radarech a raketách

Yttrium

Sektorové využití:

Lasery – využití v obranných systémech (tanky, drony), medicína, průmysl
Supravodiče – materiály, které při velmi nízkých teplotách vedou elektrický proud bez odporu a vytěsňují magnetické pole ze svého objemu

Skandium

Sektorové využití:

Lehké slitiny pro letecké komponenty

Songwe Hill

Projekt Songwe Hill se odehrává v Malawi, zemi jihovýchodní Afriky, kde je provozován kanadskou společností Mkango Resources. Jeho cílem je těžba smíšeného koncentrátu vzácných zemin v podobě uhličitanu. Tyto suroviny nejsou však zpracovávány hned na místě, koncentrát je převezen do polského města Puława, kde dochází k separaci na jednotlivé prvky. Konkrétně se separuje neodym, praseodym, dysprosium, terbium, lanthan a cer, tedy prvky klíčové k výrobě permanentních magnetů. Za projektem stojí taktéž společnost Mkango Resources, která celý proces řídí a spravuje.

Závod v Puławách je důležitým krokem k vytvoření evropského zpracovatelského řetězce, který umožní nezávislost na asijských dodavatelích a přispěje k posílení strategické autonomie EU v oblasti kritických surovin.

ReeMAP

Projekt ReeMAP je iniciativou švédské těžební společnosti LKAB, která je známá především těžbou železné rudy v severských dolech v Gällivare a Kiruně. Nově se však společnost chce zaměřit na udržitelnou extrakci kritických surovin, mezi něž patří například cer a další vzácné zeminy.

Klíčovou myšlenkou projektu je využití odpadních materiálů z těžby železa, které původně zůstávaly bez dalšího využití. Právě z těchto vedlejších produktů chce firma získávat strategické prvky potřebné pro výrobu magnetů, baterií či zelených technologií.

Projekt je součástí širší snahy EU o efektivní využívání domácích zdrojů a omezování závislosti na dovozu z třetích zemí, zejména z Číny.

Solvay

Francouzské město La Rochelle hostí moderní závod společnosti Solvay, která se dlouhodobě zabývá chemií a pokročilými materiály. Od letošního roku zde firma nově vyrábí dva klíčové prvky z kategorie vzácných zemin – neodym a praseodym, které jsou nezbytné pro výrobu permanentních magnetů

Společnost předpokládá, že do roku 2030 by její výroba mohla pokrývat až 30 % evropské poptávky po těchto dvou prvcích. Tím by se závod stal významným pilířem evropské surovinové bezpečnosti.

Další projekty

Evropská komise se v uplynulých měsících pokusila identifikovat několik strategických projektů, které mají Evropě dodat kritické suroviny. Objevit se mezi nimi mohou právě i vzácné zeminy. Projekty se nacházejí jak na území EU, tak i ve třetích zemích.

Na území České republiky doposud neprobíhají žádné těžební projekty zahrnující vzácné zeminy. Avšak byly zde vytipované dvě lokality s výskytem kritických surovin.

První z nich je obec Cínovec ležící v Krušných horách, která představuje největší lithiové ložisko v Evropě a pátou největší zásobárnou této suroviny na světě. Těžba lithia by měla být podle předpokladů započatá již v příštím roce.

Druhou identifikovanou lokalitou jsou Chvaletice nacházející se přibližně 90 kilometrů východně od Prahy. Vyskytují se zde ložiska manganu obsaženého v odpadu z již nefunkčního dolu, jehož provoz byl ukončen v roce 1975. Nejedná se o klasickou těžbu, ale spíše o recyklaci hlušiny z vyřazeného dolu. Podle předpokladů by zde mohlo být v roce 2030 vyrobeno až 20 % evropské poptávky manganu.

SUPREEMO

Česká stopa je nicméně patrná v projektu SUPREEMO. Ten si klade za cíl vybudovat první ucelený a udržitelný evropský řetězec pro výrobu vzácných zemin. V rámci projektu má být ověřena a otestována výroba 50 až 100 kilogramů materiálu pro permanentní magnety, přičemž celý proces bude založen výhradně na evropské rudě. SUPREEMO získal finanční podporu ve výši 6,4 milionu eur z programu Horizon Europe, klíčového evropského programu na podporu vědy, výzkumu a inovací.

Česko se do projektu zapojuje prostřednictvím státního podniku DIAMO, který je jedním z oficiálních partnerů. V souvislostí s ní se hovoří o pilotních projektech těžby vzácných zemin v bývalých uranových dolech ve Stráži pod Ralskem a v Rožné.