Bez vzácných zemin nevznikne ani baterie, ani radar, Evropa je přitom na jejich dovozu závislá. Redakce Euractiv.cz proto připravila přehled, v čem spočívá jejich význam a jak chce EU zajistit vlastní zdroje.
Vzácné zeminy představují klíčový zdroj pro výrobu moderních technologií, zejména v oblasti obrany, elektroniky, elektromobility a obnovitelných zdrojů energie. Přívlastek „vzácné“ naznačuje jejich výjimečnost ve srovnání s jinými surovinami. Tyto zeminy se nevyskytují v přírodě v koncentrované podobě, ale jsou rozptýlené a vázané na jiné prvky. Jejich těžba a zpracování je z tohoto důvodu technologicky složitá a finančně náročná.
Další faktor, který pozvedává význam těchto prvků, je geopolitický rozměr. Největší ložiska vzácných zemin se nachází v Číně, která v roce 2023 disponovala téměř třetinou světových zásob a kontrovala téměř 60 procent světové produkce. Tím si upevnila postavení hlavního dodavatele v oblasti kritických surovin a zajistila si významný vliv na světových trzích.
Ačkoli má Čína v této oblasti dominantní postavení, není jediným významným dodavatelem. Vzácné zeminy se ve větším množství vyskytují také ve Vietnamu, Brazílii a Rusku. Narůstající závislost na těchto zemích však představuje riziko pro evropskou obranu, průmysl a konkurenceschopnost.
Na základě rostoucích obav o dostupnost surovin vytvořila Evropská komise v roce 2011 první seznam kritických surovin. Identifikovala v něm ty, které jsou pro ekonomiku EU zásadní, ale zároveň čelí riziku omezených nebo nestabilních dodávek. Mezi tyto suroviny patří i vzácné zeminy.
Seznam kritických surovin je každé tři roky aktualizován a doplněn o další položky. Cílem této iniciativy má být posílení evropského průmyslu prostřednictvím zvýšení těžby, recyklací a efektivním využíváním těchto materiálů přímo v EU. Klíčová je také podpora inovací, uzavírání výhodných obchodních dohod a boj proti neférovým obchodním praktikám.
Pátou a prozatím poslední zprávou týkající se kritických materiálů vydala EK v roce 2023. Uvedla v ní 34 kritických surovin, přičemž 17 z nich tvoří právě vzácné zeminy.
- Těžké vzácné zeminy: dysprosium, erbium, europium, gadolinium, holmium, lutecium, terbium, thulium, ytterbium a yttrium
- Lehké vzácné zeminy: cer, lanthan, neodym, praseodym, samarium a promethium
- skandium
Na základě těchto informací byl poté v roce 2024 přijat Evropským parlamentem a Radou Evropské unie akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), který navrhuje řešení, jak zajistit spolehlivý a udržitelný přístup ke kritickým surovinám, bez nichž se na cestě k vytyčeným klimatickým, digitálním a bezpečnostním cílům Evropa neobejde.
Společné rezervy vzácných zemin
Přestože došlo v roce 2024 ke snížení dovozu vzácných zemin do EU o 30 procent v porovnání s rokem 2023, závislost EU byla stále výrazná (téměř polovina importu z Číny a necelá třetina z Ruska). EU však musí dále zintenzivnit své úsilí. Podle letošní studie Evropské komise by se totiž poptávka po vzácných zeminách mohla do roku 2030 zvýšit až pětinásobně ve srovnání s rokem 2020.
„Země Evropské unie by měly vytvořit společné rezervy vzácných zemin, aby zabránily narušení dodavatelského řetězce a ekonomickému vydírání ze strany Číny,” uvedl pro Handelsblatt newspapers letos v červnu výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Ten také uvedl, že v tomto roce vypíše další výběrová řízení na podporu alternativních zdrojů surovin.
EU v červnu oznámila třináct nových projektů s cílem získání surovin mimo své území, aby posílila dodávky klíčových kovů a minerálů pro energetiku, obranu a letectví. Jednalo se tak o reakci na čínské dubnové omezení vývozu magnetů ze vzácných zemin, které vyvolalo obavy evropských firem o přístup k těmto materiálům.