Zatímco Německo vůči Izraeli přitvrzuje a Slovinsko na něj uvalilo zbrojní embargo, Řecko s ním posiluje vztahy a Česko nadále odmítá uvalit na Izrael sankce. Názory EU na tuto blízkovýchodní zemi jsou zkrátka jedna velká mozaika.
Jen málokteré téma rozděluje Evropskou unii tolik jako přístup k Izraeli. I když je v poslední době patrné, že Evropanům s Tel Avivem postupně dochází trpělivost — především kvůli kontroverzním krokům vlády Benjamina Netanjahua a zhoršující se humanitární situaci v Gaze — postoje jednotlivých členských států se stále výrazně liší.
Dopadá to i na unijní diplomacii, která pak často působí váhavě. Výsledkem jsou neurčitá vyjádření a slabé kroky ze strany vedení EU, ať už jde o šéfku unijní diplomacie Kaju Kallas, nebo předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen.
Eurokomisařka Ribera: Naléhala jsem kvůli Gaze na von der Leyen, Evropa je ale rozdělená
Český postoj je jasný a známý – Praha dlouhodobě patří k nejsilnějším zastáncům Izraele, a není od věci říct, že mu na rozdíl od řady jiných členských zemí EU „odpustí hodně“. Jaké názory ale zastávají ostatní státy sedmadvacítky?
Postoje se liší v závislosti na historii (např. v kontextu druhé světové války), domácí politice, přístupu ke zranitelným skupinám a geopolitických zájmech jednotlivých zemí. Projevují se hlavně v jejich hlasování na půdě OSN, v pohledech na řešení izraelsko-palestinského konfliktu nebo v jejich politice týkající se obchodu, diplomacie a sankcí. Dají se ale rozdělit do tří hlavních skupin.
První skupina se dá označit jako proizraelská. Sem kromě Česka patří také Německo, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a částečně také Itálie a Litva, které už jsou ale mírně kritické. Tyto státy často hlasují proti nebo se zdržují u rezolucí kritizujících Izrael, odmítají také sankce.
Zajímavá je v této skupině především pozice Německa. Tradiční spojenec Izraele v poslední době přehodnocuje svůj pohled. Kancléř Friedrich Merz opakovaně kritizuje izraelskou vojenskou kampaň v Gaze, vyzývá k okamžitému příměří a větší humanitární pomoci pro Palestince. Objem této pomoci podle Německa zůstává „zcela nedostatečný“. Svou roli v této názorové otočce může hrát i veřejné mínění – přes 70 % Němců si totiž podle nového průzkumu přeje, aby jejich vláda byla vůči Tel Avivu ráznější.
Druhý tábor je naopak kritický a propalestinský, což znamená, že podporuje uznání Palestiny jako samostatného státu a sankce vůči Izraeli. Do tohoto tábora se řadí Belgie, Irsko, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.
„Nejhlasitější“ z této skupiny bývá Španělsko, které Izrael tradičně kritizuje nejsilněji z celé EU, v poslední době je to ale konkrétně Slovinsko, kdo dělá nejrazantnější kroky. Tato země se stala vůbec první v EU, která na Izrael uvalila úplný zákaz obchodu se zbraněmi. Tento zákaz se vztahuje také na tranzit zbraní přes Slovinsko na cestě mezi Izraelem a jinými zeměmi.
Třetí supina se nachází někde uprostřed, na situaci se dívá umírněně. Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Lotyšsko a Nizozemsko podporují tzv. dvoustátní řešení (tedy existenci států Izrael i Palestina) a zdůrazňují především dodržování mezinárodního práva.
V této skupině zaujme hlavně Řecko, protože se pomalu posouvá do proizraelského tábora a posiluje s Tel Avivem bilaterální vztahy, např. v energetice a obchodu, ačkoliv veřejnost zůstává v této otázce rozdělená.
Na čem se tedy EU shodně, pokud jde o Izrael a Palestinu? Unie jako celek podporuje dvoustátní řešení a rozdělení Jeruzaléma jako hlavního města Izraele i Palestiny. Odsuzuje také teroristické útoky Hamásu a uznává právo Izraele na sebeobranu, ale jen za předpokladu dodržování mezinárodního humanitárního práva. EU také kritizuje izraelské akce v Gaze a na Západním břehu, včetně rozšiřování osad, které považuje za nelegální, a vyzývá k humanitárnímu přístupu do Gazy.
Jakékoliv tvrdší kroky vůči Izraeli nebo jasnější podporu pro Palestinu bude ale velmi složité realizovat, a to právě kvůli názorovým příkopům mezi státy EU. Katalyzátorem změn se však může stát čím dál katastrofálnější humanitární situace v Gaze, kde mnoho lidí trpí hladem, protože se k nim nedostane pomoc, kterou izraelská vláda blokuje. V kombinaci s čím dál ostřejšími výroky Benjamina Netanjahua to může znamenat, že i silně proizraelské země alespoň částečně přehodnotí svůj tón.
Lipavský: Pro zásadní kroky EU vůči Izraeli není kvalifikovaná většina, poškodily by vzájemné vztahy
Zdá se, že klíčovým momentem bude zářijové zasedání Valného shromáždění OSN, během kterého se očekává, že více zemí uzná stát Palestina (dnes je jich celosvětově 147). Spekuluje se i o tom, že by k tomuto kroku mohla sáhnout sama EU. Něco takového ale bude vzhledem k roztříštěným národním pozicím velký oříšek.