Statistiky nelžou
Z materiálů evropské farmářské organizace Copa-Cogeca ovšem vyplývá, že množství půdy využívané pro konvenční výrobu biopaliv odpovídá přibližně 2,5 procenta zemědělské půdy EU. Pro výrobu bionafty se podle ní využívá zhruba 10 milionů ze 335 milionů tun obilovin, které se v EU vyprodukují. U cukrové řepy je pak na energetické účely vyčleněno 150 tisíc hektarů cukrovky. Podle Evropské asociace výrobců bioetanolu (ePure) užívá etanolový průmysl zhruba dvě procenta unijní produkce obilovin. Asociace Copa-Cogeca také uvádí, že pokud by se obiloviny nevyužívaly na výrobu biopaliv, musely by být kvůli nižší poptávce a vyšší nabídce/úrodě uskladněny a tvořily by se tak nadbytky. „Evropa nyní začíná popírat svou zemědělskou politiku založenou na snižování produkce potravinářských komodit. Právě to, že se z potravinářských komodit začala dělat biopaliva, bylo jedním z důležitých opatření společné zemědělské politiky,“ poznamenává místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie Jan Habart k návrhu Komise RED II.Česko je řepkovým rájem
V případě Česka je podíl zemědělské půdy vyčleněný pro biopaliva vyšší. Minulý rok byla necelá třetina (27,8 %) celkové plochy pro pěstování cukrové řepy využita na výrobu bionafty a zhruba 15 % plochy kukuřice pro výrobu bioetanolu. V případě snížení podílu konvenčních biopaliv se ale české ministerstvo zemědělství nedomnívá, že by došlo k dramatickému útlumu v pěstování těchto plodin. „Řepka, kukuřice a cukrová řepa jsou pěstovány převážně pro potravinářské či krmivářské využití a v případě posunu preferencí ve prospěch pokročilých biopaliv by uvedené plodiny byly pěstovány i nadále,“ vysvětlila EurActivu mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. „Pravděpodobně by došlo jen k částečnému snížení osevních ploch,“ dodává Ježková.Ministerstvo: Řepka, kukuřice a cukrová řepa jsou pěstovány převážně pro potravinářské či krmivářské využití a v případě posunu preferencí ve prospěch pokročilých biopaliv by uvedené plodiny byly pěstovány i nadále.Podle Kláry Sutlovičové z think-tanku Glopolis by navržená opatření Komise znamenala pro ČR, kde dominuje nadprůměrná spotřeba pesticidů při pěstování řepky, zejména snížení spotřeby těchto jedů a lepší ochrana půdy.Zemědělci používají více pesticidů kvůli restrikcím EU. Více ˃˃˃˃
Cena za biopaliva
Shoda mezi odborníky nepanuje ani na tom, jaký vliv má produkce alternativních paliv na ceny potravin. Z nedávno publikované analýzy poradenského střediska Cerulogy pro organizaci BirdLife a Transport & Environment vyplývá, že zvýšená poptávka po bionaftě přispěla největší měrou k růstu cen rostlinných olejů, ať už řepkového, palmového či slunečnicového. Jejich cena v EU vzrostla o 171 % na exajoul (EJ) vyrobeného biodieselu. Ceny olejnatých plodin před zpracováním vzrostly kvůli intenzivnímu užívání půdy pro biopaliva o čtvrtinu. Naopak scénář EU do roku 2030 podle studie předpokládá, že pokud by firmy členských států přestaly vyrábět biopaliva z potravinářských plodin, cena rostlinných olejů by mohla globálně poklesnout dokonce o 8 % – oproti deklarovanému cíli 7 %. Evropští spotřebitelé by podle odhadů navíc mohli ušetřit téměř 11 miliard eur (asi 286 miliard korun) do roku 2030.S tím ovšem nesouhlasí evropští zástupci výrobců etanolu (ePure), kteří uvádějí, že během posledních 10 let, kdy se produkce biopaliv zvyšovala, došlo k poklesu světových cen potravin o 20 procent. Tomu odpovídá i zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, kterou Komise předložila letos v únoru. Její závěry potvrzují, že ceny zemědělských komodit se mezi lety 2012-2015 snížily.Or let's look at real-world experience: Over the past 10 years, as #biofuels production has gone ⬆️, food prices have gone ⬇️. 🤔 pic.twitter.com/QTpIJP3lav
— ePURE: Renewable EU ethanol 🌱 (@ePURE_ethanol) September 15, 2017
Veřejnost Komisi odporuje
Veřejná podpora pro návrhy Komise také není jednoznačná. Z několika průzkumů veřejného mínění totiž vyplývá, že občané členských států naopak podporují zachování biopaliv první generace. Dokládá to například poslední Eurobarometr zaměřený na biotechnologie, který byl ovšem veden už v roce 2010. Od té doby žádný nový neproběhl. Jeho výsledky ukázaly, že 72 procent občanů členských států podporuje biopaliva první generace a jen pětina s tím nesouhlasí. Podobné výsledky přinesl i další (novější) průzkum pro ePure a ani veřejná konzultace Komise vedená před navržením revize směrnice RED II nepotvrdila zájem o nahrazení konvenčních biopaliv vyspělejšími druhy. Naopak dvě třetiny respondentů souhlasily se setrvání podpory pro biopaliva pocházející ze zemědělských plodin.Zemědělci budou tratit
Někteří odborníci se domnívají, že využíváním zemědělské plochy pro biopaliva dochází k zabrání plochy pro pěstování obilnin a vyčerpání půdy. Kromě toho produkce alternativních zdrojů pohonných hmot vede ke kácení pralesů, které pohlcují CO2, čímž se může zvýšit produkce skleníkových plynů. Nemusí to však být pravda jen pro konvenční alternativní zdroje. Dle návrhů agentury OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mohou i vyspělejší biopaliva nepřímo ohrozit potravinovou bezpečnost kvůli dopadům na užívání půdy a zbytků ze zemědělských polí. Generální tajemník Copa-cogeca Pekka Pesonen však zdůrazňuje, že trh s řepkou je nenahraditelný. V případě omezení konvenčních biopaliv, které se z olejnin vyrábějí, může dojít ke ztrátě příjmů zemědělců odhadem asi 300 eur za hektar.Omezení biopaliv I. generace způsobí ztráty příjmů zemědělců zhruba 300 eur za hektar. Produkce plodin na biopaliva odpovídá asi 6,6 miliardám eur přímých plateb zemědělců.Podle generálního tajemníka evropské asociace ePure Emmanuela Desplechina generuje produkce biopaliv pocházející ze zemědělských plodin asi 6,6 miliard eur přímých plateb zemědělců každý rok a zajišťují tak stabilitu jejich příjmů. Takové zdroje navíc umožňují evropským zemědělcům snížit jejich závislost na dotacích ze Společné zemědělské politiky, a proto farmáři odporují návrhům Komise. Evropská exekutiva se však domnívá, že posílení biopaliv druhé generace vytvoří nová pracovní místa a stimuluje rozvoj nových inovativních technologií.